Útek z New Yorku

John Carpenter predostiera v podstate jeho klasické béčko s tradične deravým a debilným scenárom, hlúpymi dialógmi, jednoduchou hudbou a afektovanými hercami. A ako tradične všetko funguje. Carpenterovské synťáky pískajú do rytmu ultimatívneho Kurta Russella, ktorý okamžite stúpa do nebies akčného filmu. Hlavným mínusom je minimum akcie a plazenie sa pod potenciál, ktorý námet a postava Snakea Plisskena ponúka. No dialógy a herci sú tak dokonalo dementní, že nie je možné nebaviť sa. Takéto filmy sa už ale (bohužiaľ) netočia... (20.07.2011)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

Většina pecek z osmdesátých let mě v dětství záhadně minula (plaché dítko, netoužící po násilných filmových zážitcích :) a o to víc si je užívám teď, když je nakoukávám zpětně. Tenhle malý výlet Snakea Pliskena možná vypadá levně, ale naprosto to vyvažuje vším ostatním. Drsný hlavní hrdina, barvité vedlejší postavy, hutná atmosféra, vynikající hudba... no pecka :) (11.04.2008)

1988-zločinnost v USA vzrostla o 400%..., 1991- vzniká policie spojených národů...., 1997 z New Yorku je nejstřeženější uzavřená věznice (cesta vede pouze tam, nikoliv zpět)... jeden prezident (D. Pleasence) velící (téměř) celé Americe, jeden „Vévoda“ (I. Hayes) velící té horší části (Manhattanu) a čtyřiadvacet hodin mající Snake resp.Plissken na prezidentovu resp. svoji záchranu. Čistokrevné B-čko jako řemen se všemy klady (i zápory), absencí (plnohodnotného) scénáře, za to s celou řadou kultovních scén (za všechny- ikonická- Lee Van Cleef na mostě), snovým hereckým obsazením, v čele s K. Russellem coby Plisskenem (nakonec jsem rád, že C. Eastwood odřekl) a typickým (pro tu dobu) synťákovým (minimalistickým) hudebním doprovodem linoucím se napříč celým snímkem. Byť osobně dávám (ve spolupráci s „panem nízkorozpočťákem“ J. Carpenterem) přednost (věčně žíznivému polárníkovi) Kurtovi s lahví J&B po ruce, než (válečnému veteránovi) s páskou přes oko, ručím vám za to (i s přihlédnutím k mizivému rozpočtu a s tím spojeným „porodním bolestem“), že si snímek nemůžete nezamilovat. Mě čapnul (za koule) přesně od momentu 19,18,17,....následně přikoval ke křeslu, udržel mě tam i při automobilové honičce (btw, takhle vytuněnou káru resp. světla jako má zdejší chief „Vévoda“ nepřehlédnete ani na noční (zasekané) D1-čce, za to vám ručím) a pustil až se závěrečným (ironickým) finále aneb konce, ty vždy (John) uměl. P.S. pusťte si bonusy (rozhovory, „film o filmu“) a ručím vám za to, že pod 80% nepůjdete. P.P.S. pánové, komu z vás se podaří (po celou dobu trvání snímku) koukat A. Barbeau do.... očí, ten má u mě láhev Tulamorky a karton doutníků grátis. Já to (ne)vydžel (ani) 0,5sec...... Zasloužený (časem prověřený) KULT. (12.03.2013)

Escape from New York se dozajista řadí do kategorie kultovních snímků. Proč, tomu tak úplně nerozumím. Celý film jsem čekal na něco, co stejně nepřišlo. Dějově je to tedy dost bída a akcí film také zrovna nepřetéká. Na druhou stranu vytvořil Carpenter zajímavý svět. Všechny ty odpadky, sutiny, převrácená auta vypadají skvostně a napomáhají dotvořit stísněnou atmosféru. Škoda, že se režisér nedal víc práce a nevložil do tak dobrých kulis lepší příběh. (27.07.2009)