Réžia:
Michal Kunes KováčKamera:
David HofmannHudba:
Stephanie CopelandHrajú:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Šišková, Ady Hajdu, Jana Kovalčiková, Jan Budař, Judit Pecháček, Daniel Fischer, Dávid Hartl, Juraj Loj, Éva Bandor (viac)Obsahy(1)
Na Silvestra, len pár hodín pred rozpadom Česko-Slovenska, sa rodina Varchalovcov stretáva v Banskej Bystrici pred kostolom, aby jej členovia spoločne pokrstili najnovší prírastok do rodiny, malú Zuzku, dcéru Petra (Daniel Fischer) a Heleny (Judit Pecháček). Peter však krst zmešká, pretože sa mu do rúk dostal spis jeho otca Daniela (Ady Hajdu), z ktorého sa dozvedá, že otec bol vedený ako agent ŠtB. Keď Peter konečne dorazí domov, okamžite konfrontuje otca Daniela so svojím objavom. Danielovo srdce to nezvládne a dostane infarkt. Život mu zachráni rýchly zásah rodinného priateľa (Bolek Polívka) a zvyšku rodiny (Eva Holubová, Anna Šišková, Jana Kovalčiková, Jan Budař). Daniela odvážajú do nemocnice. Po tom, ako Peter prezradí dôvod otcovho kolapsu, začnú sa vyplavovať ďalšie a ďalšie varchalovské tajomstvá a hádka o otcovi a jeho motívoch naberá na obrátkach. Keď spoločne listujú spisom, rodina sa s každou ďalšou stránkou otriasa v základoch. (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (31)
Určitě nečekejte nové Pelíšky, ačkoliv by to námět mohl evokovat. Ono té komedie tady moc není, jede se spíše v klasické konverzačně dramatické formě, kdy si tvůrci sice vystačí s jedním bytem a jednou rodinou, a taktéž významným mezníkem minulého století, ale tady podobnost s výše zmýněnými Pelíšky končí. Ne, že by tu nebyli chyby (podivně zvolené obsazení - Holubová tchýně Šiškový??? + matka Hajdu???...), ze začátku poměrně chaotické rozvržení postav, ale postupem času, jak začínají tajemství vyplouvat na povrch, tak se začnou obrušovat i charaktery a je to vlastně dost fajn. K tomu brutální sexice Kovalčíková (v aktuálním domácím pořadí jasná dvojka za Vicou), a divák může být spokojen. ()
Těšil sem se díky obsazení na třaskavý večírek s hromadou satiry okolo politiky a národností a přísná babička Holubová tomu celkem dobře nahrávala v prvních rýpavých náznacích, jenže po zjištění utajované skutečnosti se vztahy rozhádají a postavy se neuroticky přemístují z pokoje do pokoje a z židle na židli, dítě si po všem maluje a celé to smutně a bez energie vysmrádne v poslední československý večer. Společenských témat se to dotkne, ale nikam se to odvážněji nepouští. V pár chvílích mě přišlo, že se improvizovalo a v dalších se filmaři zbytečně utápěli v kamerových záběrech prožívání postav. Bohužel z toho bylo celkem 101 dlouhých minut. 45% ()
Mladý slovenský režisér Michal Kunes Kováč natočil moc pěkný film o soudržnosti rodiny a také o tom, že pravda mívá mnoho tváří a že při jejím odkrývání může vyplout na povrch nejedno nemilé tajemství. Vyzdvihnout bych chtěla hlavně skvěle vystavěný příběh a až nebývale vyrovnané herecké výkony těch nejvyšších kvalit. Viděno v Cinema City Forum Ústí nad Labem. (80%) ()
A máme, co jsme chtěli je slovensko-kanadské koprodukční dramedy, poukazující na problematiku členství jedince v StB a následném dopadu na jeho rodinu. Snímek kombinuje vážné téma s rozdělením Československa na dva samostatné státy, na jehož klidný proces pohlíží ostatní státy světa v šoku a dávají nás za inspiraci. Originální téma, které se vyjma dobových záběrů, odehrává pouze na dvou lokacích, čímž z poslední doby svým dramatickým konfrontačním stylem "face to face" značně připomíná snímky typu Známí, neznámí či Vlastníci, si krade pro sebe naprosto okouzlující, charismatická a všechny ostatní herce zastiňující Rachel Kramer s americko-kanadskými kořeny v roli Charlie McKenzie. Už jen z důvodu vidět první celovečerák této vycházející filmové celosvětové hvězdy, doporučuji zajít na film Michala Kunese Kováče do kina, kde Vás svým výkonem doslova uhrane. Tři hvězdy. 🙂 (07.03.2024) ()
Ďalšia komédia z doby komunizmu, vtipné momenty striedajú tragické udalosti, odohrávajúce sa v jednej rodine, takmer celý film v jednom byte. Zaujímavé je sledovať kostýmy, zariadenie bytu, takisto soundtrack, ktorý nás prenesie do 90.rokov. Historické udalosti sú tu zobrazené dokumentárne, čo umocňuje autentickosť a zasadzuje nás do presne vymedzeného času, kedy sa lámal rok 1992/93 a vznikla naša republika ako aj Česká. ()
Galéria (9)
Fotka © Bontonfilm
Zaujímavosti (1)
- Název je narážkou na revoluční píseň „Budujeme“, konkrétně se jedná o verš: „Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!“ V době socialismu se používal lidmi jako ironický ve smyslu: „Dobře nám tak.“ Autorem textu je František Halas a hudbu složil Václav Dobiáš. (sator)
Reklama