Vzbura na Bounty

Tříhodinový velkofilm, během něhož jsem ani na minutu neuvažoval o jiném než o nejvyšším hodnocení. Proměna, jakou absolvuje Brandův Fletcher Christian, který se z nafoukaného hejska stane někým úplně jiným, je fascinující, stejně tak i neustále se stupňující napětí a dusno vytvářené a jaksepatří přiživované kapitánem Blightem (úžasný Trevor Howard). Jejich širokoúhlý, drsný, nádherně barevný a skvělou Kaperovou hudbou podpořený konfilkt pluje od začátku do konce přesně podle map a dodržuje kurz, který mám nejraději - je to totiž skvělá, chytrá podívaná s myšlenkou, na kterou by se nemělo zapomínat. (09.07.2011)

Koukám na to a maně se mi vybavují, tak jako obvykle, nápodobné, asociativní opusy. Krvavý příliv, Spartakus, Bílá velryba. Vážení má to společné meritum, a sice konflikt mezi jedincem a autoritou, charakterem a vůlí, inteligencí a tupostí, systémem a situační diferenciací, chcete-li dobrem a zlem. Zde startuje konflikt ze stupidního důvodu, krádeže sýra, kterou se námořník snaží setřást ze sebe a svalit na kapitána.Systém reprezentovaný kpt.Blighem se sváří s posádkou a jejím spontánním mluvčím Fletcherem Christianem. Ne, že by tento byl lidumil a altruista, je poživačný požitkář, nicméně je schopen nahlédnout potřeby lidí jemu podřízených a jednat podle toho. Do jeho jednání vstupuje kpt.Bligh jako slon do porcelánu a maří vše, oč se Christian snaží. Konflikt graduje a přesouvá se poznenáhlu ze služební do osobní roviny. Lidsky krásná epizoda na Tahiti ukazuje na čistotu v soužití s přírodou a drsný kontrast s životem v příkazovém systému. Je to o lidské živočišnosti a kráse, která se dře s příkazovou institucí královské lodi.....Koneckonců, co umí udělat ženská se skupinou mužů....Plyne z toho jediný závěr, a sice ženská je rozvracející element na lodi a v mužské společnosti vůbec. Ovšem svině zůstává sviní jednou provždy. A po vyplutí z Tahiti se ďábel zase projeví....Situace po smrti námořníka graduje ke vzpouře, tedy tomu nejhoršímu, co britské královské námořnictvo zná. Nicméně síla atmosféry při konečném dialogu mezi kpt. Blighem a F. Christianem před kapitánovým nasednutím do člunu ukazuje na pomíjivost a současně nepominutelnost síly charakteru a okamžiku. Parádní film. (08.08.2013)

Prostřední a dle mého názoru asi nejpovedenější verze slavného příběhu. Určitě potěší méně ploché zpracování charakterů postav než ve verzi z roku 1935. Kapitán Blight je tu drsný a nemaže se s tím, ale není až tak přehnaně démonizován jako ve starší verzi kde místy působil jako karikatura. I přes téměř tříhodinovou délku jsem se nenudil. Jenom ten konec je trochu diskutabilní, protože to jsou jenom dohady a fikce scénáristy. Jinak určitě potěší kvalitní dabing od České televize která to pořád umí dělat na úrovni.85% (21.04.2016)

Loď Bounty a film.¬         Podávám shrnující stručnou zprávu o třech významných mnou shlédnutých provedeních vzpoury proti kapitánu Blighovi proběhlé r. 1789 na lodi britského královského námořnictva Bounty, kterými jsou (1) Vzpoura na lodi Bounty (1935), (2) Vzpoura na Bounty (1962) a (3) Bounty (1984).¬                 Provedení příběhu Bounty z r. 1935 je klasicky dobře zpracováno a skutečnosti, jak je zaznamenána v historických dokumentech, se drží na v jádru dobrodružné zpracování dosti věrně. Kapitán Bligh je vylíčen coby tyranský, nesmlouvavý a sobecký velitel a v protějšku k tomu je vzpoura vlastně ospravedlňována. Poznámka: Tomuto pojetí odpovídá i románové zpracování příběhu ve své době známým tlumočníkem románů do podoby pro děti a mládež, Vátězslavem Kocourkem, jehož "Vzpoura na lodi Bounty" vyšla v r. 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy v oblíbené řadě Knih odvahy a dobrodružství (KOD).¬                 Podobně, i když poněkud méně ploše, tomu je i v provedení z r. 1962, snímku už barevnému a natočenému i na panoramatický 70 mm formát. S přihlédnutím k rokům výroby vidím kvalitu obou "dobrodružných" provedení (r. 1935 i r. 1962) jako rovnocennou, starší zpracování má své "černobílé" kouzlo, mladší zase svůj "Technicolor".¬                 Naposled natočené provedení z r. 1984 se od obou starších dosti liší, a to jak ve způsobu zobrazování časového sledu událostí, tak i pojetím Blighta a vzniku vzpoury. Blíže pravdě je toto provedení nejméně ploché ze všech tří zmiňovaných, za což platí úbytkem na dobrodružnosti a posílením v dramatické oblasti. Znatelně lepší v obecné rovině toto provedení ale není, opět tedy jde o snímek dobře natočený a hodný chvály.¬                 Shrnuto, všechna tři provedení jsou v obecné rovině stejně kvalitní, dobrá. Pokud má na výběr, ať si divák vybere to z nich, které bude více seděti jeho povaze, zájmu, okamžité náladě či snad oblíbenosti herců… (30.08.2019)

Loď pluje vodami rozbouřených moří. Přetekl již pohár rozkazovačného ponižování, vystavujícímu hoři. Na kapitánském můstku teď velí, omračuje zásobami charismatu - Marlon Brando - korzár mužný, který nezapomněl na lidské /vy/chování. Dlouze chodil kolem horké kaše, až se do ní zabořil. Řevem lvím zadal podnět k rebelii. Změňme kurs. Nechť exploduje autoritářství, svrhneme zákeřné tresty a útrpné poroučení. Vlna strachu však zasáhla podpalubí. Jen v ráji můžeme být svobodní, mít naději. Sprovodit z povrchu zemského, pardon mořského, koráb zla. Zůstal tam, na Olympu svého příběhu, ohnivým stožárem poraněn, plameny pohlcen, zohaven, podlehlo urostlé tělo, které nebylo s to, aby popáleninám čelilo. Oslnivý muž hoří, trosky vzpurné Bounty do noci se noří, sesunují se k mořskému dnu. Navždy teď patřit budou ti vzdálené kouty. Zimnicí z horečky se třese, svou řeč již nepronese, klidu si v ostrovním přístavu hledá duše vzbouřence. Doufej, že nalezne se alespoň jeden statečný se snahou jít za pravdou, který by podal svědectví o nelidskosti, zprávu neomylnou. (19.11.2016)