Pod palbou

,,Co se to s námi děje?" Po skončení filmu jsem měl pocit, jako bych právě viděl nejlepší americký válečný film vůbec! Zde se sice nejedná o jejich "legendární" druhou (ani první) světovou, nemám z toho pocit velkého geniálního díla, jak tomu bylo třeba u Kubrickových Stezek slávy a též z toho (díkybohu!) neprosakuje žádný patriotismus. Neznám ani kousek dějin téhle občanské války v Africe na počátku 80. let, ale nic to nemění na tom, jaký zážitek mi tenhle film s velmi zajímavým tématem přinesl. Po dost působivých záběrech z bojového frontu začíná osobní a přes značně drsné scény především lidský příběh fotografa a jeho kolegů reportérů s úkolem zachytávat válečné hrůzy pro médiá. Poměrně rozporuplné vnitří pocity ve mne vyvolávaly mnohé scény, kdy se fotograf Price skoro až horlivě zaměřuje na svůj cíl zdokumentovat svým aparátem válečné hrůzy, kdežto obrazové dokumentaci dává přednost před jakýmkoliv zásahem či pozastavením se nad situací i při střelbě na svého velkého kamaráda. Poměrně silné pocity mi naopak způsobil film jako celek, když mne během sledování občas donutil si klást zajímavé otázky ohledně novinářské či mediální etiky v pozadí nelehkého válečného stavu krajiny.                                  . . .                        Má cena dokumentace velkých událostí, které vejdou do historie krajiny, pro další generaci či spíše pro "pouhého" současníka větší cenu, než například jeden lidský život mezi mnohými oběti? ...a já si ani neodvažoval odpovědět, jen bedlivě sledoval vývoj této pozoruhodné zápletky, jejíž rozsáhlé, ale z velké části i poměrně akční zpracování mne málem nenechalo vydechnout. Pasáž, kdy je Price donucen či spíše přesvědčen zhotovit falešnou fotografii do novin ohledně života již mrtvého občana, na mne z onoho morálního hlediska zapůsobila asi nejvíc. S napětím jsem čekal, zda vezme uprostřed vší hrůzy do rukou místo aparátu i zbraň, nebo... A velice musím v rámci zpracování vyzdvihnout i úctyhodné ztvárnění poměrně značeného množství postav, z nichž snad každá do celku přispěla zajímavou charakteristikou určitého typu člověka v společensky nesnadném období. Například asi nejvíc negativní postava Oatse, který je schopen za peníze zabíjet lidi, a pak ještě během osvobození převrátit kabát a tvářit se vedle dávného kolegy jakoby nic. Celkově podtrženo výbornými hereckými výkony všech hlavních protagonistů, z nichž mi vedle Gena Hackmana v roli reportéra Alexe (který si zde dokonce zahrál na klavír a zazpíval..!) utkvěl v paměti Jean-Louis Trintignant. 95% (29.08.2019)

Pod paľbou je určite o triedu horší film ako Salvador, každopádne vtedy aktuálna a stále v kinematografii málo rotovaná téma občianskych vojen v strednej Amerike zaujme viac, ako divácky preferovaný Vietnam. Film pôsobí ako štúdiový výrobok, ale obsahuje viacero pozoruhodných momentov, ako napríklad panoramatické bombardovanie hlavného mesta na pozadí dialógu postáv niekde na terase. Zase z toho vychádzajú američania ako pomerne tupí politici, čo nám je chtiac nechtiac sympatické. V Reaganovskej dobe obzvlášť. (23.08.2015)

Je škoda, že film lítá od jednoho tématu ke druhému poměrně rychle a v krátkých intervalech, tu politika, tu emotivni situace, tu vztahová linie, tu skutečná novinářská práce. Příběhu tohle hrozně ubírá na celkovém vyznění, který podle mě mohlo být ještě silnější. Na druhou stranu všechny roviny příběhu jsou zpracovány velmi kvalitně a zejména finálová půlhodina je opravdu hodně působivá. Herecky je film zvládnutý na výbornou, Nick Nolte hraje v životní formě, některé záběry kamery byli vynikající a plně podporovali reálnost příběhu. To samé můžu říci i hudbě, hrála přesně tam kde měla a to co měla, hodnotit soundtrack dám pět hvězdiček bez rozmyšlení. Ale co je na tomhle snímku asi nejpůsobivější je vědomí toho, že to se dělo na přelomu 80 let v Nikarague se děje i dnes a jistě se to bude dít i za 50 let, protože někteří mocipáni mají na utrpení druhých postavený svůj byznys a z toho se mě chce blejt. (08.06.2010)

And for all the right reasons, your poets choose the wrong side. Iluzí zbavený vhled do půtek "třetího světa" během studené války. Na jedné straně fašistický diktátor, na druhé revoltující marxističtí povstalci, v pozadí zájmy velmocí, mezitím "chceme-být-nestranní" novináři přicházející o iluze během konfliktu, který má jen poražené v podobě opakující se historie a lidských tragédií. Kdykoli hrozí, že by se to překlopilo v sentimentální agitku či se zaujal neskrývaný levičácký postoj (jako velmi podobný Stoneův Salvador), tak se to relativizuje a hodí do šedé zóny. Syrové, působivé, skvěle zahrané a jediné co na tom je nádherné, je překvapivě hutný Goldsmithův soundtrack kombinující synťáky s jihoamerickými flétnami a motivy. Což by dle vší logiky nemělo fungovat, ale funguje. (31.01.2021)

Tak ten rambovsko-armagedonský plagátový obrázok k filmu je naozaj iba taká ilúzia. Nieže by sa tam nestrieľalo, pričom ani o akciu núdza nebola, no pre mňa takéto prevratovo-novinársko-publicistické-intrigánske-prezidentské-špiónske-politické žvásty nie sú. Od totálnej nudy a zúfalého búchania hlavy o stôl ma zachránila iba výborná technická stránka filmu a bezchybné herecké duo Hackman-Nolte. Veľmi slabý priemer. 50/100 (01.04.2020)