Golda - Železná lady Izraela

Film je poněkud schizofrenní v tom smyslu, že chvílemi je to velmi komorní, skoro televizní záležitost, a chvílemi kopíruje Pearl Harbor Michaela Baye (v několika různých scénách). Ohledně historických událostí jsem měl v hlavě stejný zmatek před ním jako po něm. Hlavním důvodem, proč ho vidět, je neidentifikovatelná Helen Mirrenová. (21.09.2023)

Někdo tady psal, že je potřeba znát historii, aby bylo možné filmu rozumět. Nemyslím si, že je to nezbytnost. Ne, že bych o Izraeli nic nevěděla, ale o Jomkipurské válce to neplatí. Tam je to čistý nic. Přesto jsem filmu rozuměla (neměla jsem pocit, že čemukoliv nerozumím). Ono v něm - podle mého soudu - ani tak o přesná fakta a čísla nejde. Není to dokument, ale spíš balada o úžasné ženě. O strašlivě těžkém kousku jejího života. S úchvatnou Helen Mirren a nesmírně působivou hudbou (původem ruská skladatelka). PS: v kině přede mnou seděl muž v jarmulce. (30.09.2023)

Hlavním tahákem tohoto ne-životopisu je jistě suverénní výkon Helen Mirren a jejího maskérského týmu, výsledek však překvapivě soustředěně a poutavě nabízí i trochu jiný (a zábavnější) zážitek, než by člověk od biopicu o političce čekal. Více zde. (22.09.2023)

Maska Helen Mirren mě sice zpočátku rozptylovala, ale její stoprocentně spolehlivé herectví se pod ní naštěstí neztratilo. Golda je navíc životopisný film natočený tak, jak to mám rád, neboť stále tak trochu kontroverzní osobnost představuje ne od dětství po stáří, ale během jomkipurské války, kdy se naplno projeví snad všechny její kladné i ne-úplně-kladné vlastnosti. Scénář se zručně vyrovnává s velkým počtem postav, které jsem neměl problém od sebe rozlišit i díky výborně vybraným a s výjimkou bezvadného Lieva Schreibera také ne úplně známým hercům, ke klišé se uchýlí jen opravdu výjimečně a nepotřebuje ukázat ani rozmáchlé bitevní scény, aby nám řekl, jak hrozná věc je válka. Překvapivě dobrý film. A se skvělou hudbou! (09.10.2023)

Skvělá Hellen Mirren v komorním neživotopisu motajícím se čistě kolem Jomkipurské války. Bavilo mě sledovat ten rozpor Goldy Meir, která musela být jako premiérka navenek silná a rozhodná a přesto se na ní hrůza války a strášák Izraelského zániku celkem logicky docela dost podepisovaly. Ani mi nevadilo, že se tentokrát šlo netradiční cestou a nemusel sem tak sledovat klasický životopis. Co už mi ale trochu vadilo je fakt, že jsem se nedozvěděl proč je Meir dodnes ve své domovině vnímána jako kontroverzní osoba…65% (30.09.2023)