Sedm schodů k moci

Námět obrýleného premiéra a jeho drzé konkubíny nám nabídl sám život ve své přenádherné pestrosti. Líbila se mi tato linie příběhu - pocházím z chátry, stále mne obklopují chátrovské situace, musím uniknout, vyprostit se, ale protože tak činím za použití chátrovských strategií (jiné ani neznám), tak to jsem se vlastně nikam moc neposunula. (18.03.2024)

Úplně ze všeho nejdřív chci napsat, že ta ústřední herecká trojice se mi moc líbila, Eva Podzimková to zvládla parádně, Jiří Vyorálek zraje jako víno, film od filmu lepší a lepší, no a příjemné překvapení mi způsobil Pavel Batěk, kterého zas až tak dobře neznám, ovšem tuhle novinářskou svini dal úžasně.. Aféru si samozřejmě pamatuji, takže kde brali inspiraci Josef Klíma a Lenka Hornová, je nad slunce jasné a poklona, je to moc hezky napsané.. Místy je to úsměvné i zábavné, občas zarážející, sem tam překvapivé a ve finále mrazivé... (14.09.2023)

"Tenhle příběh je tak neuvěřitelnej, že by se ve skutečnosti stát nemohl ... anebo mohl?" Přiznávám se bez mučení tajnými službami, že tu (J)Aničku, o který tenhle příběh vůbec není, opravdu nesnáším. Prošel-li však její život něčím podobným, tak ji dokážu snad i pochopit. Utěšit nikoli. Ovšem mě politický sviňárny vždycky bavily, takže jsem se nadšeně rochňal v tom bahně. A přemejšlel jsem o tom, jestli jsou větší svině politici, lobbisti nebo novináři. Vítěze sice nemám, ale tohle bylo fakt dobrý. Bavily mě namyšlený ředitelky na ministerstvech, divadelní představení "znepřátelených" politiků před kamerami i nafouknutej kámoš Kája pro řešení problémů. Vlastně si myslím, že v podstatě všechny postavy byly přesně trefený, což je v případě ochočenýho joudy v čele vlády docela problém. (10.04.2023)

Sedm schodů k moci je o případu, který se v Česku opravdu stal, jak všichni víme. Nejvtipnější jsou samotná jména, která (ne)mají odkazovat na reálné představitele. Petr Nečas - Tomáš Vichr - alespoň tvůrci zůstali u počasí. Premiér Dub - Topolánek - strom jako strom. Více než samotný fakt, že se ze samého společenského dna někdo může dostat až do premiérské kanceláře je pozoruhodné to, jakou cestou musela Anička jít a co všechno postupně dělala. Z hodné holky se stala výstavní mrcha schopná úplně všeho. Ale to je moc. Jakmile jí někdo ochutná, je opojná. Za zmínku ovšem stojí, že zpočátku ji k řadě krokům navedla či popostrčila její kamarádka, která se pak dost divila, co se z Aničky stalo. Zajímavý je ale seriál i tím, jak zobrazuje politické prostředí. Státní zakázky, lobbisté, vztahy mezi opozicí a vládou, ale i třeba novináři. Pozoruhodné, že se tvůrci nebojí poukázat na tzv. novinářské svině. Tohle je bohužel politika a nedělám si iluze, že kdekoli na světě to funguje jinak. Eva Podzimková hraje cílevědomou Aničku skvěle. Dobře jsou obsazeny i další posty. Jedinou výtku bych měl ke krátkosti seriálu. Tahle přímočarost je spíše na škodu. (18.03.2024)

V rámci českých seriálů to rozhodně patří mezi to nejlepší, co tu vzniklo. Příběh Jany Nagyové, původně vyučené prodavačky, která se postupně v rámci ODS dostala až na post ředitelky kabinetu premiéra Nečase, docela znám. Tady to je tak napůl biografie, napůl volná inspirace a fantazie. Takže brát to jako biografii by bylo nešťastné. Nicméně jako celek to prostě funguje, je to dynamické a zábavné, a taky plné herců, které člověk nemá okoukané - to je strašně příjemné projednou nekoukat na ty provařené tváře, co si pořád dokola přihrávají dotované filmy, na které vlastně nikdo nechce koukat. Podzimková se mi jako ženská moc nelíbí, ale její sexuální scény mají atmosféru, která je skoro magnetická. Super tu ale fungují i Měcháček, Vyorálek nebo Krausová. Řekl bych, že tímhle si Hornová po propadáku s Eliškou a Damiánem vylepšila pozici. Celé jsme to zkoukli v binge watching režimu za dva dny. To se mi teda dlouho nestalo. (25.03.2024)