Narnia: Lev, šatník a čarodejnica

No nevím, čekal jsem od toho z různých článků, že je to další fantasy movie na více dílů, nejvíce přirovnávaná k Harrymu a Pánu prstenů, a já sledoval jen bandu děcek jak se schovávají ve skříni, aby se dostali do fantasy světa, kde si je na svojí stranu bude snažit dostat zlá královna. Na pomoc jim ale přispěchá, nebo spíš doběhne lev, který je dá se říct nesmrtelný a tak, i když ho zabijí, tak ožije a děti se v klidu mohou vrátit do skříně (( :: (13.09.2006)

Aslan, čarodějnice, kupa harantů, nějaká ta zviřátka a zbraně rozvážející Děda Mráz... Letitá seriálová adaptace je o mnoho lepší. Tohle je bohužel jen technicky dobře (nikoli však výborně) odvedené řemeslo; bez špetky nápadu či invence. Nudné bez tahu na branku a nebýt hudby spolu s Tildou Swinton, tak se to snad ani nedá dokoukat. Naivitu příběhu lze tvůrcům těžko vyčítat, tu v mnohem větší míře obsahuje již předloha. Výběr dětských herců jim naopak vyčíst lze. Dětské obsazení je naprosto k nevydržení a někteří z nich (nebo všichni?) jsou přímo na zabití. Celé to vypadá jako naprosto standardní konzumní a neškodná rodinná (v tom špatném slova smyslu) zábava z Hallmarku. (29.10.2006)

Letopisy Narnie (tedy alespoň první díl) patří společně s Pány prstenu k tomu nejlepšímu, co fantasy žánr nabízí. Příběh se špetkou tajemství, odehrávající se za chmurné doby, kde v jednom panství se krčí v prázdné místnosti skříň, která otevírá nevídaný svět plný dobrodružství i temné síly, která jako obvykle chce ovládnout svět. Plusem je samozřejmě i to, že část filmu se natáčela u nás. (17.08.2014)

Tak abych pravdu řekla ,docela se mi to líbilo rozhodně více než dvojka. Hned jako první musím zdůraznit překrásnou hudbu Harry Gregsona Williamse která se stala jednou z mích nejoblíbenějších sountracků a úžasně démonická je zde Tilda Swinton coby královna Jadis.Je to milá fantasy pohádka ale s velice chatrným dějem (knihy jsem nečetla) ovšem s fantasy typu Harry Potter se to v žádném případě nemůže rovnat. Chtěla jsem původně dát tři hvězdičky ale když vidím jaké to má slabé hodnocení tak přihodím, slabší čtyři. (24.01.2009)

Staré skříně schovávají všemožná tajemství; od smradlavých ponožek až po magické pohádkové světy. A jednu takovou skříň, podle fantazií C. S. Lewise, najdeme v lednu i my za kouzelnými vrátky kinosálů... Po fantastickém úvodu, kdy se naši hrdinové přesouvají z válkou zmítaného Londýna na barvitý venkov, nás čeká první návštěva útrob prastaré almary, kterou při hře na schovávanou objeví nejmladší ze čtyř sourozenců, Lucinka. A čím hlouběji Lucinka kráčí, tím kouzelněji to na diváka působí. Najednou se ocitáme v pohádkově zasněžené říši, kde si žádní silničáři nestěžují na kalamitní situaci a špatné podmínky na cestách. A když se dívenka vydala bílými závoji a dostala se až k osamnělé pouliční svítilně uprostřed bororvého lesa, byl ´sem okouzlen. Toto místo se také stává záchytným bodem celého vyprávění. Lucinka zde poprvé potkává pohádkovou bytost, fauna, který nám osvětlí, s jak zlou situací se se teď obyvatelé Narnie potýkají. Dovídáme se o zlé sněhové královně, která se snaží podrobit si celou říši a zabít každou lidskou bytost, aby zabránila naplnění proroctví. Nálada, jenž nás dosud provázela se ale začne vytrácet, jen co se do Narnie dostanou všichni sourozenci a počnou se rozvíjet jejich osudy. Tady pomalejší tempo úvodu vystřídá rychlá stať, která jakoby se snažila dohnat čas ztracený na začátku. Události následují tak rychle po sobě, až se v nich člověk ztrácí a přestává si je pořádně vychutnávat. Místy se také ozývají dosti hluchá místa a bohužel ani počítačové triky studia ILM nejsou příliš přesvědčivé. Dokonce i závěrečná bitva proti sněhové vládkyni, v níž jsou děti nuceny bojovat, vyzní tak trochu okatě a samoúčelně a bez jediného krvavého chlístance i poněkud vyumělkovaně. Příliš práce si filmaři nedali ani s výrobou kostýmů a brnění, které vyhlíží hodně lacině. Samotná Narnie vypadá vylidněně a bez života. Přesto mou největší výtkou zůstává modré pozadí, tak špatně synchronizované, až je z toho jednomu do pláče. Na druhou stranu, film se může pochlubit úžasnými maskami i celou řadou monumentálních scén, jakou je třeba - mimo již zmíněného úvodu - útěk na zamrzlém vodopádě ze spárů vlčí policie, setkání s "opravdovým" Santou Clausem a Aslanovo ponižující mučení. Tou pravou podstatou Letopisů Narnie je ovšem jejich kouzlo. Kouzlo, které nespočívá ve velkolepých bitvách či špičkových vizuálních efektech, nýbrž kouzlo, které leží na samotném Kamenném stole. To je celá Narnie, tady je její krása. Máte ji přímo pod nosem, jen se trochu zamyslet. A k závěru jen malé upozornění. Vyhněte se, pokud možno, české verzi. Ale už mě, prosím, omluvte. Musím prozkoumat všecny skříně, které doma najdu. Obzvláště ty staré, zaprášené... (18.01.2006)