Ako prichádzajú sny

Na jeden film s obmedzeným časovým rozsahom chcú toho riešiť akosi veľa - divák sa dočká klasickej manželskej schémy, neba a pekla, dokonca i prevteľovania! Hinduisticko-kresťanský zmätok v obrazovo nádhernom kabáte s natoľko sentimentálne plačlivým scenárom, že ohromí svojím kalkulom a neúprimnosťou. Robina Williamsa mám rada, ale tu bol všetkým, len nie po uši zamilovaným manželom - ešte som nevidela, aby nejaký herec tak nešikovne zobrazoval emócie či city vo filme, ktorý si to vyžaduje. Pre niekoho to bude film plný krásy, farieb a emócií, na mňa bolo tých litrov cukru až príliš. (30.12.2011)

Ještě teď mě bolí zuby. Kytičky, dětičky, barvičky, létající lidé, neskutečně přeslazený klavír ... Pokud má takhle vypadat nebe, pak si to asi půjdu hodit. Samotný nápad měl obrovský potenciál, to by se ho ovšem nemohlo chopit nějaké sentimentální, uslzené hovádko, které nakonec vykouzlilo dvouhodinovou přehlídku cukrové vaty. Ještě včera jsem se divil, jak se mohlo stát, že jsem o tomhle filmu nikdy neslyšel. Teď už to chápu. (17.08.2009)

Před léty viděný film, který ve mně tenkrát zanechal jen barevné vjemy, ale tak zvláštní, že jsem vůbec neváhala s opakováním. Teď bych již ten film mohla zařadit lépe, pořád ale nevím kam. Zůstal stejně zvláštní, stojící mimo řadu zdánlivě podobných filmů, jako poprvé. Ano, je to typická hoolywoodská produkce - silně romantický nadnesený příběh, pár slavných herců pro přilákání konzervativních diváků, avšak nálada, vyslovované myšlenky i obrazy nejsou ani americké, ani katolické, a možná ani filmové. Snad by něco z toho vysvětlilo to, že režisér je Novozélanďan. ___ Film by se dal popsat jako spojení Nolanova Počátku, Nekonečného příběhu, Matrixu a Tibetské knihy mrtvých a to celé vystavěné na obrazech Prerafaelitů a Bosche. Nakonec se však ukazuje, že sen není ani architektura, ani fantazie, ani cestopis, ani vědomá představa, ani jakýsi statický obrázek, ale reálný svět převáděný lidským mozkem do virtuálních symbolů a jejích okamžité a průběžné spojení v metafyzický neboli přesahový pohyblivý filmový pas mentálně-duševního života člověka v návaznosti na vesmír. Jednoduše řečeno sen je napojení lidského bytostného Já na pole kolektivního nevědomí a převod reálně zažitého do jazyka a obrazů tohoto pole se zpětnou vazbou. Ještě jednodušeji - sen je rozmluva člověka s vesmírem. ___ Nechci říci, že jsem nadšená tímto filmem. Nejméně pro mne byl přijatelný Robin Williams, přesněji řečeno jeho způsob "vyksichtění" role (a to ve všech filmech s jeho účastí). Naštěstí jsem se již snad naučila brát z filmů to, co je pro mne přínosné, aniž bych byla zmatená hollywoodskou velkolepostí nebo naopak céčkovostí obrazového příběhu. Jak ke mně přicházejí sny, na které si navíc ani nepamatuji, já nevím, ale každopádně si přeji, aby ty sny nebyly děsivé, jak občas bývá realita. Jaké sny se teď zdají třeba Japoncům, kteří zažili zemětřesení? A kdy ty jejích sny vplují z oceánu kolektivního nevědomí do našich tichých vod? (14.03.2011)

Trochu přeemotizovaný film s hodně zajímavým nápadem a ztvárněním, skvělou Kamenovou hudbou a skvěle hrajícími herci, přičemž mi tam akorát trochu neseděl Robin. Nějak si nemůžu pomoct, stále ho vidím akorát jako potrhlého komedianta a i přes lehce (teda skutečně hodně lehce) podobného Krále rybáře jsem mu roli nedokázal uvěřit. ~~~ 3,5* mj. za vizuál. ~~~ Podobný námět i ztvárnění: Pevné pouto. (18.06.2011)

Tenhle film jsem dokoukával na nejvíc etap od doby, co aktivně sleduji filmy. Fantasy obecně nemám rád a tohle bylo pro mě téměř nekoukatelné. Zajímavý námět to určitě mělo, filmy o posmrtném životě (Duch, Pevné pouto,...) mám rád, nicméně tohle mě neoslovilo. Jednoduše...nudil jsem se. Abych jenom nehanil, tak to mělo i pár silných stránek - např. kamera a zvuk. Ovšem koukat 2 hodiny na nebe a přitom se nic moc neděje, to u mě nefungovalo. Sečteno podtrženo - 55% (17.10.2011)