Réžia:
Michael WinnerScenár:
Wendell MayesKamera:
Arthur J. OrnitzHudba:
Herbie HancockHrajú:
Charles Bronson, Vincent Gardenia, William Redfield, Steven Keats, Stuart Margolin, Stephen Elliott, Jack Wallace, Kathleen Tolan, Edward Grover (viac)Obsahy(2)
Hlavní hrdina slavného amerického filmu Paul Kersey (Charles Bronson) je architekt, průměrný občan, který nemá nic společného se světem násilí. Když je však zavražděna jeho žena a znásilněna dcera, změní se v bezcitného mstitele. Přestože je příběh vybudován tak, aby bylo zcela zřejmé, že jediným východiskem ze situace je užití násilí, a to v maximální míře, je tu snaha zobrazit, jak těžké je odpovědět na zbytečné a nepochopitelné násilí. Příběh, který v sobě má něco z tragedie, ostře navozuje otázku bezmocnosti zákona proti organizovanému zločinu a práva obyvatel vzít spravedlnost do vlastních rukou, což je téma u nás dnes stále více než aktuální. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (221)
Charlese Bronsona popravdě moc herecky neznám, respektive nemám jeho filmy tolik nakoukané, ale musím říct, že je to herec rozhodně zajímavý, jehož projev k pojetí původního "Přání smrti" sedí. Celý film je takový jakoby mdlý, bez emocí, ale ona se v tom skrývá silná výpověď, která možná zbytečně měla další pokračování. ()
Z tohohle filmu úplně kape deziluze 70. let. Beztrestná kriminalita, které jsou plné ulice a s níž jakýkoli humánní přístup nedokáže udělat nic... ... ... ... ... Dirty Harry měl v sobě o kousek víc nadsázky než Death Wish, tohle je přece jen syrovější. >> Tak jsem na to kouknul po dlouhé době znova a pár drobných výhrad bych asi našel , nicméně i nadále si za pěti kousky stojím. ()
Tak ma macík Wacík konečne dokopal k tejto sérii a napriek tomu že prvý diel vznikol v dobe, v ktorej filmy mali tak pomalé tempo, že by sa pri nich unudil k smrti aj slimák, tak mi to sadlo a vôbec som sa nenudil. Najviac ma prekvapilo, že viac ako o osobný príbeh hlavného hrdinu tu ide o vykreslenie doby, keď vo veľkomestách rozkvitala zločinnosť a tak sa film snaží nastoliť myšlienku, či by nebolo dobré, keby občania zobrali spravodlivosť do vlastných rúk a ozbrojili sa od hlavy po päty, lebo na starom dobrom vidieku, kde je každý ozbrojený, vám hrozí prinajhoršom náhodná smrť od podobne ozbrojeného dobráka. Je pekné, že si film nezabudol aspoň raz rýpnuť aj do druhej strany. V tej situácii v ktorej sa Bronsonova postava ocitla, mu asi nebude mať nikto problém fandiť. Aj keď za ideálne riešenie to ani zďaleka nepovažujem. Bolo ale zábavné sledovať jeho príbeh. Postupnú premenu, ktorá je podaná skôr cez hudbu, lebo Bronson má 98% filmu jeden výraz. O zábavu sa tu staral do veľkej miery detektív Colombovského typu, ktorý na všetko hneď príde, ale tentoraz sa nad páchateľom zľutuje. Konečne. Aj Falk by ho nechal ísť. :-) Nové mesto na vyčistenie ulíc už čaká. O akciu tu nejde. Takticky sú to stereotypné scény: navaľ prachy, nedám pif paf. Ale film vizuálne rozhodne nudne nepôsobí. Zaujmú jak hrátky so odrazmi v zrkadlách alebo westernová scénka. A napätie funguje na jednotku celý film. Takže celkovo za mňa spokojnosť a aj po rokoch film funguje perfektne. Remake si už vôbec nepamätám, ale tento film sa mi z hlavy len tak nevykúri. Trochu mám strach z pokračovaní, v ktorých sa to má zvrhnúť v tupý trash. 8/10. ()
Průměrný americký občan se krvavě mstí v průměrném příběhu s průměrnou režií i scénářem, jehož různé variace se s velmi rozdílnou kvalitou točí až dodnes. Jediné, co je na filmu nadprůměrné, je snaha o psychologii hlavní postavy a výkon Charlese Bronsona, který ještě na vrcholu své kariéry uměl být zároveň drsný i charakterní. Na jedno zhlédnutí to špatné není a Bronsonovi při jeho vražedném počínání fandíte, ovšem filmy s podobným námětem mi jdou od přírody proti srsti a zálibu v nich opravdu nikdy nenaleznu. 65% ()
Ve své době se určitě tento film těšil docela slušné oblíbenosti a to především díky Bronsonovi. Příběh o obyčejném člověku, který se začne mstít poté, co selže systém (líní policajti) a stane se z něho lovec pouličních grázlů, už dneska asi moc lidí neoslní (myšleno zápletka), ale ještě z dob svého mládí jsem tenhle kousek miloval. Líbila si ona drsnost, která z toho vyzařovala. Bohužel je pravda, že zatímco začátek filmu nabídne skvělou atmosféru, která místy neskutečně gradovala, tak postupem času šla její kvalita dost dolů. 70% ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (28)
- V jednom zo záberov je možné vidieť, že Paul Kersey býva na adrese 33 Riverside Drive, New York City. (m.a.t.o.)
- Po úspechu filmu Drsný Harry (1971) bola úloha Paula Kerseyho ponúknutá Clintovi Eastwoodovi. Ten ju odmietol, pretože mal pocit, že takáto úloha by mu nesedela. Tvorcom odporučil obsadiť do hlavnej úlohy Gregoryho Pecka. (m.a.t.o.)
Reklama