Minulé životy

Milý film o inyeonu a jeho 8000 vrstvách. (21.08.2023)

Návštěva filmového klubu po letech, se opět vyplatila. Mám trochu problém s jihokorejským feminismem a jeho dopady na film a mužské role v nich. Krom toho je nám naservírován kvalitní snímek, který by mohl vyprávět osudy leckoho z nás. Máme nějaké plány, tužby, očekávání, ambice a poohlédneme-li se zpátky po letech do své minulosti, můžeme sami sobě vystavit účet. Až potud je to v pohodě. Jenže snímek se zaměřuje jen na ženskou hrdinku a i díky tomu ve finále působí zbytečně plytce... (30.08.2023)

Neskutečně mnoho hluchých míst, kde se vlastně nic neděje. Film mohl trvat klidně 30 min., do kterých by se vlezl celý děj. (11.10.2023)

(To nejlepší z roku 2023: Debutový film) Celine Song napoprvé stvořila něco opravdu obdivuhodného. Drama silně autobiografické a přesto obecné. Dokonale zkonstruované a přesto nepáchnoucí kalkulem. Jestli bude její připravovaný snímek The Materialists natočen se stejným citem a precizností, tak se máme na co těšit. (26.12.2023)

Bez jakéhokoli překvapení, s dokonalými postavami, dokonalými záběry a hudbou. Ta preciznost si říká o vysoké hodnocení. Ale osobně, spíš než vysoký intelektuální standard, ocením, když mě film vezme za srdíčko. A to tady ne... (01.01.2024)

Hezký, zvláštní, pomalu plynoucí příběh. Po celou dobu ale vlastně chybí možnost, že by se tihle dva (kteří spolu začali ve 12 letech) nějak dostali k sobě, čímž jejich "láska" trochu postrádá chemii. Ale jinak opravdu pěkné. (05.01.2024)

Komorní minimalistické citové vydírání. (19.01.2024)

Pokud hledáte romantický film, který je plný randíček, pusinek, objetí a ostatních symbolů milostného vztahu, tak tohle není pro vás. Nebo možná je, protože uvidíte úplně jiný pohled v rámci romantického filmu o nevydařené lásce. Příběh je dost obyčejný a pomalý. Hlavní dvojice mě tolik nepřesvědčila, ale i přesto jsem příběh hltal, protože jsem čekal kam se to vyvine a doufal v happy end, který se vlastně nekonal, nebo možná koná, ale někdy v budoucnu? Shledání dvou odloučených duší v samotné poslední časti filmu byla super podívaná a poslední tichá scéna dosti bolavá, protože pohledy mluvily za vše. (03.04.2024)

57. ročník KVIFF 2023, PREMIÉRA, 2.7.2023 (02.07.2023)

Bylo poteseni v zaplave hnoje najit realny film. V tomto pripade jemne, nezne, lidske a citlive drama o korenech, hledani, osudu a lasce. Korejska linka tomu dodava smrnc jako cesnek v kimchi. 57 KVIFF, 2023 (05.07.2023)

Film na pět hvězd pro lidi, kterým osudová láska protekla z různých důvodů mezi prsty. Závěrečná scéna je asi nejlidštější filmová scéna ever. (13.07.2023)

Na povrchu poklidné, uvnitř citově bouřlivé, celkově skvěle podané!!! (29.07.2023)

Minulé životy mi ako film veľmi sadol, taký obyčajný, ľudský.. Gretu Lee som tu videla po prvýkrát, bola prirodzená a jemná a silná zároveň. Yoo Teo nesklamal, verila som mu každý pohyb, gesto a slovo. Ale pre úplný zážitok si to musím pozrieť doma, plakať nahlas sa totiž v kine nedalo. (19.08.2023)

Každý rok si najde své asijské drama, které usiluje o to, stát se jedním z oblíbenců a získat nějaké ty ceny. V roce 2019 to byl Parasite, před dvěma lety Drive My Car, minulý rok Decision to Leave a za mě tento rok to je Past Lives. Romantický snímek o hledání ztracené dětské lásky, přestože už oba můžou být v životě úplně někde jinde. Tématika je zpracována perfektně a herecké výkony jsou také skvělé. Jediné co tomuto dílu chybí od vyššího hodnocení je diference od podobných, né-li stejných témat, které byli již zpracovány. Při sledování se nemůžete zbavit pocitu, že tohle už jste někdy viděli a nechcete na to koukat znovu. Každopádně jde stále o precizně provedenou práci. (01.09.2023)

Jemné, romantické, existenční. Malé a zároveň i velké drama, které si však ani jeden ze zúčastněných nehodlá příliš připustit. Scény působí natahovaně, ale má to svůj vystupňovaný smysl zakončený velmi dojemným závěrem. Trochu náročný počin. Určitě to není pro širokou diváckou obec a to je dobře. (05.09.2023)

Tento rok som videl desiatky filmov ale Past Lives ma rozobral na súčiastky. Pre mňa to bol skôr horor lebo rovnakú, životnú schému prežívam od základnej školy a miestami to bolo až strašidelné, ako veľmi je to zrkadlo všetkého, čo som už prežil, zažil, videl, počul, povedal. Špeciálne miesto v mojej filmovej duši si vyslúžila táto snímka. 10/10 (11.10.2023)

Korejci tohle prostě umí...takže kdo si chce poplakat a zavzpomínat na promarněné lásky...jasná volba!!! (18.11.2023)

97% - 한국의 걸작 (emočná "ždímačka") (19.12.2023)

Nepropracované, a s výjimou Artura, naprosto plytké postavy jednající s motivacemi, které jsou naznačeny mezi řádky jen neviditelným inkoustem. Jednoduše se pak děje, že se celý vývoj "děje" posouvá maximálně kvůli tomu, že si to tak na setu řekli, a ne kvůli čemukoliv co by divák mohl cítit. Jasně, scéna v baru je uchvatná, ale stojí za to koukat na tenhle snímek? Určitě ne. (30.01.2024)

Esteticky i emočně minimalistická filmová jednohubka pojednávající o nenaplněných vztazích a osudovosti životních rozhodnutí.  Naprostá absence explicitních scénaristických pojmenování dává snímku nádech tajemství a pocity hlavních hrdinů si domýšlí divák sám.  Vlastně až posledních patnáct minut dává za vznik skutečnému pojmenování pohledů, které tyto postavy na celou situaci mají. Civilní herectví Grety Lee naprosto skvěle sedí k tak trochu odměřenému vypravěčskému postupu a ve spojení s velmi detailní kamerou to celé pusobi organicky a v žánru indie filmů překvapivě i velice inovativně. (09.02.2024)