Zimné prázdniny

Toto sú pre mňa jedny z najťažších hodnotení. Búrajú vo mne dva pohľady na film ako taký. Na začiatku sa vytvorí konklúzia jednotlivcov v spoločnosti, ktorí v živote zachádzali svojim správaním do extrému, potom uvedomením prichádza ich následná resocializácia a paradoxne boj s tou "správnou" spoločnosťou. Druhý náhľad je o zaškatulkovanosti podobne ladených akademických filmov. Doba už dosť pokročila a je ťažké prinášať niečo nové a už keď, tak nie príliš vzrušujúco. Nemôžem povedať, že by Giamatti nebol perfektný svojim prednesom, alebo že by naratív sa plazil k jednoducho zacieleným emóciám diváka bez nejakého vývoja. Určite je to ľudský film, prikrášlený práve poznávaním zatvrdnutých eg a vývojom ich cesty sebapoznávania. Kedysi podobne ladené filmy boli viac v kurze. Dokonca aj viac gýčovejšie a boli trhákmi. Pripomína mi v určitom zmysle Damonovho Affleckovho Dobrého Willa Huntinga (1997) v takom trocha menej serióznom móde. (06.06.2024)

Nikdy jsem neviděl v Sašovi Paynovi nějaké zázračné dítě Hollywoodu, ale zcela určitě mají jeho filmy velmi rádi oscaroví porotci. Zimní prázdniny se určitě povedly, je to takový ten film, který nám ukazuje na začátku zamračené postavy abychom je ke konci milovali a chtěli s nimi trávit veškerý svůj volný čas. Ač se nejedná o kdovíjaký zázrak, filmu kvality minimálně pokud jde o jistou dojímavost prostě přiznat musím. Paul Giamatti dlouho nehrál podobně skvělou roli. Kuchařčino vítězství v kategorii Nejlepší vedlejší role je pro mě absolutní úlet. 75% (14.03.2024)

Staromillský konverzační film odehrávající se v 70.letech, který mi přišel starosvětský nejen zasazením do starých časů, ale i stylem natočení. Pozvolné plynutí příběhu s tradičním střihem. Ani bych to nečekal, ale je to jen důkaz, že tyto postupy stále dobře fungují.  Jinak skvělý lidský citlivý příběh se skvělým Paulem  Giammantm, který taky jako by v tomto filmu vypadl z nějaké jiné doby. Původně se mi zdálo, že z toho bude něco a la Sníďanový klub, ale tohle zaměření na pouhou trojici postav učitel-student-kuchařka přineslo dojemný a laskavý zážitek. Super hořkosladký film. (09.03.2024)

Vánoční příběh o třech osamělých outsiderech, kteří si navzájemn vypomůžou, sice nepřináší nic nového ani překvapivého, P. Giamatti do značné míry opakuje svou postavu z Payneho výtečné Bokovky, ale má to fajn dialogy a správnou (zasněženou) atmosféru. Nesouhlasím s první větou distribučního textu, protože pana Hunhama bych rozhodně za učitele chtěl už od začátku (měl jsem podobného dějepisáře na gymnáziu) a žádné jeho "polidšťování" bych nepotřeboval. Nejspíš to znamená, že nejsem normální. (18.02.2024)

Hodně povedený film, u kterého mi vadí zbytečná délka stopáže a některé kapesníčkové záběry, jichž se Payne žel nevyvaroval. Američané asi mají velké trauma z Vánoc a rodinných setkání, na kterých vyplují kostlivci ze skříně, protože tyhle filmy by mohly klidně mít svůj vlastní žánr. Každopádně napsané a zahrané je to skvěle, nechybí tomu trojrozměrnost a nejednoznačnost postav, lidský vhled i pohlazení, smutek i něco radosti a cti. Navíc je zde naznačena spousta linií, které si můžeme domyslet, jak asi dopadnou, ale ústrojně doplňují hlavní téma. Líbí se mi i ten nenásilný humor, jemný, leckdy sotva postřehnutelný, ale je tam a vždy dobře pobaví. Zvláštní je, že krátce před zkouknutím tohoto filmu jsem viděl zajímavý plakát, jehož heslo mne dostalo: Cíl bez plánu je jen snem. A o tomhle je tenhle film - kromě toho viditelného poselství, že vztahy jsou důležité (Nejsilnější je ta scéna s otcem v psychiatrické léčebně, především to, co zůstalo nevyřčeno. Naprosto jsem v tu chvíli tomu klukovi rozuměl.). (01.05.2024)