Albín menom Nói

islandskú kinematografiu milujem a toto je jeden z najlepších zástupcov, aké som doteraz zhliadol - vynikajúco a citlivo napísaný scenár, atmosféra mrazivého islandu, kde majú v domoch tapety, pretože biele steny sú v kraji, kde je všade naokolo všetko biele, naozajstným nezmysel, (nasleduje mierny spoiler) vtipné a originálne no pritom veľmi silné epizódky ako do deja a témy krásne zapasovaný Kierkegaard, otec, ktorý je maniak na Elvisa, babička a jej puzzle, krvavý kúpeľ, lúpež banky, scéna v reštaurácii, ostreľovanie cencúľov, hľadanie miesta na hrob a kopec podobných nádherných scénok a jedna veľká túžba ujsť, vymaniť sa osudu, to ma dostalo. Film so širokou dušou . . . (03.05.2007)

Jediné, co bych na tomto filmu pochválil, tak by byly snad jen výkony herců. Nechápu hodnocení kolem, pro mě to byla jedna velká nuda, ostatně na zamrzlém a zasněženém Islandu asi nic lepšího natočit nejde. Nezajímavý příběh, prostředí, postavy, vlastně všechno. Jeden z nejhorších filmů, co jsem v poslední době viděl. 15% (26.05.2007)

/Hořko/sladkých sedmnáct v zemi ledu a sněhu. Albín reprezentuje starou dobrou školu mrazivého severského humoru, ale pod strohými dialogy a úsečnou rytmikou tepe absurdně komediální srdce a pumpuje do diváka ironii i poetiku dospívání. Další nenápadný film o outsiderovi, který chce rozetnout bludný kruh uvnitř.Navíc si po tomhle islandském kousku začnete vážit rodičů. Tedy otce. Pokud není posedlý Elvisem a zpíváním karaoke:) (28.09.2007)

Příběhů o neposedných teenagerech, kteří se bouří proti celému světu, najdeme mnoho, ale ten Noiúv celý svět je tak malý, studený a bezútěšný, že člověk musí nakonec jeho destruktivní chování a jednání chápat a sympatizovat s ním. Určitě na tom má velký podíl obsazení hlavní role albína hercem Tómasem Lemarquisem. Jeho civilní a uvěřitelné herectví má hlavní zásluhu na tom, že se k tomuto zdánlivně nenápadnému filmu musím v myšlenkách vracet ještě po několika dnech od zhlédnutí. (10.02.2014)

Tak toto je niečo presne pre mňa, dokonca mi ani nevadila tá poetika života, práve naopak. Chladné, studené ako ten ľad, ktorý bol všade okolo. Niet divu, že Nói sníval o tej pláži s palmami. Boli tu nádherne vykreslené postavičky, ktoré sa aj napriek ťaživosti celého toho prostredia občas dokázali postarať aj o svojský humor, ktorý bol v tej celkovej ponurej a mrazivej atmosfére ako balzam na dušu. Dobre to spolu ladilo. Slušný nadpriemer. 80/100 (01.03.2019)