Ohnivé vozy

Jednim slovem: Vangelis! Pravdepodobne nejlepsi filmovy skladatel vsech dob to roztaci ve vsi parade, jeho hudba je zdaleka nejlepsi element celeho filmu a 2* jsou ziskane jen diky nemu. Co ten zbytek? Bida! Cekate strhujici zavody? Zapomente! Dockate se jen hnusneho britskeho prostredi, nesympatickych charakteru a nudnych dialogu. Dalsi z pripadu, kdy soundtrack ma mnohonasobne vetsi hodnotu, nez samotny film. Obcas jen nevericne cumim jak to vlastne ti britove delaji, ze nataci tak nesnesitelne nudne sracky viz. nedavny The King's Speech (oba tyto filmy ziskaly shodne po 4 Oscarech vcetne nejlepsiho filmu!). Nemuze za to jen jejich neposlouchatelny akcent, musi v tom byt neco vic, neco odporneho jiz v zarodku. 4/10 (08.03.2011)

Nezastírám, že to má pár zajímavých momentů (většinou ve spojitosti s hudbou), ale ty rozhodně nezachrání tento zmateně, nepřehledně zrežírovaný film s nevýraznými charaktery.Kromě parádní Vangelisovi hudby bych mohl vyzdvihnout snad jenom dobovou atmosféru, která se mi docela líbila. A to je málo - jestli tohle není nejhorší oskarový film co jsem viděl, tak bude tuto příčku minimálně atakovat. (12.06.2010)

Připomínalo mi to Rockyho v běžeckém podání. Abrahams tvrdě trénoval, aby porazil soupeře. Z životopisného pohledu zdařilý kousek, ale z mého nic výjimečného. Rozhodně nic, čemu bych dala Oscara. Jedině za tu hudbu. Jelikož jsem ke konci už jen odpočítávala minuty, nemohu říct, že bych film celou dobu hltala plnými doušky. (21.03.2008)

Dnes (do značné míry neprávem) pozapomenuté sportovní drama, jež nezačíná a nekončí pouze u konstatování velikosti lidské vůle, ale mnohem komplexněji nastiňuje otázky motivace, přesvědčení, důstojnosti, svědomí a ceny, kterou jsme ochotni zaplatit za vítězství. Kromě zručné režisérské práce stojí za povšimnutí i kvalitní herecký výkony, především dvou charismatických protagonistů a kultovní Vangelisova hudba. (19.01.2018)

Ak dostal tento športový film cenu akadémie, tak potom je v mojich očiach ešte veľa oscarových filmov so športovou tematikou. Príbehy športovcov alebo tímov ma vždy dokázali zaujať, tento však vo mne až tak záujem nevzbudil. Počas veľkého množstva závodov a pretekov som zaznamenal jediný, pri ktorý ma upútal ako ozajstný pretek a pri ktorom som držal palce. A vôbec to neboli tie vrcholné, záverečné. Životopisná cesta pretekárov si tiež nerozložila sily aby utiahla moju pozornosť na oboch aktérov, takže z tohto žánru len mierny nadpriemer. 65%. (11.03.2008)