Cesta okolo sveta za 80 dní

Verneovky tvořily pevnou součást mého dětství. Přečetl jsem každou dostupnou autorovu knihu a musím říct, že právě Cesta kolem světa za 80 dní nepatřila mezi mé nejoblíbenější. Ani filmy a seriály, které vycházely z tohoto námětu mě tak úplně nepřesvědčily, ale dnes došlo ke změně. Téměř sedmdesátiletý snímek, od něhož jsem si příliš nesliboval mě překvapil, a přestože jeho stopáž vzbuzovala respekt, pěkně mi to uteklo. Vždyť taky tvůrci do bezmála tří hodin namačkali všech osmdesát dní a něco navíc. Řekl bych, že mi jen úplně neseděly seznamovačky s různými kulturami, ale i ty si u mě našly své místo poté, co Phileas Fogg et consortes dorazili do San Franciska. Film mě každopádně obohatil o nové vědomosti, takže teď už vím, že nadměrná příčetnost nepatří mezi požadavky na gentlemana pro přijetí do klubu, pochopil jsem, že whist není jen tak nějaká karetní hra, vždycky si budu dávat pozor na hongkongský lomcovák a naučil jsem se, jak provést v průběhu plavby přestavbu parníku na monitor. Úplně mě pak dostaly legendy v mini rolích, to bylo něco, co sem tvůrci zařadili divákovi pro radost. A samozřejmě jsem si užil Shirley MacLaine v roli indické princezny, protože takový zážitek už současná filmová tvorba nabídnout nesmí. Černý Ás je ovšem v pořádku. / Poučení: Pokrok nezastavíš, ale občasné ohlédnutí tě nezabije. (18.03.2023)

Zábavný velkopříběh o tehdy ještě romantické cestě kolem světa. Nechybí potřebná nadsázka a zajímavá je i předehra o cestách do vesmíru, kdy je konstantováno, že člověk Měsíce ještě nedosáhl. Bohatec Phileas Fogg (dobrý David Niven) je egoista, který nepochybuje o svých schopnostech a úsudcích. Nenechává se vyvésti z míry a po většinu času je krásně anglicky suchopárný a dalo by se říci i nezaujatý. Na druhou stranu neváhá riskovat, aby pomohl ženě, či příteli v nouzi. Jeho věrným, ale rozverným doprovodem je nový sluha Passepartout (Cantinflas), který je většinou obětí nebezpečných kousků a dobrodružství. A nastává boj s časem. Nejdříve Francie s Paříží, zámky a cesta balónem. Poté Španělsko s flamengem a býčím zápasem a trochu znuděným Achmedem Abdullahem (Gilbert Roland). Egyptský Suez, kde se přidává policista Fix (Robert Newton), který chce domnělého pachatele velké bankovní loupeže Fogga zatknout za každou cenu a tento počin se stává jediným důvodem jeho bytí a veškerých úskoků. Indie, kde hrdinové zachrání princeznu Aoudu (Shirley MacLaine) ze spárů smrti a přibírají jí jako dalšího spolupoutníka. Hongkong s čínským zabijákem. Japonsko, kde se Passepartout chvíli živí v cirkusu. Amerika, kde hraje v Saloonu na piano Frank Sinatra a společnici dělá Marléne Dietrich, s vlakem, kde je průvodčím Buster Keaton, a s mírumilovnými i bojechtivými Indiány. A všechno má svůj šťastný konec s výhrou v podobě peněz a půvabné urozené nevěsty. (24.01.2011)

První hodinu, snad i hodinu a půl, jsem byl silně na rozpacích co to vlastně sleduju za film. Dlouhé záběry na krajinu byly sice velmi krásné, extempore Passpartu dejme tomu, ale za tu celou dobu Fogg prakticky nedostal vůbec prostor a nějaký náznak že by měl někdo někam spěchat, o tom nemohla být vůbec řeč. Tím se z filmu vytratilo to co se mi na něm nejvíc líbí. Naštěstí poslední hodina už opravdu naplnila mé očekávání, i když ne úplně. Prostě mi celý film připadal tak nějak bez života, právě díky tomu že se film spíše soustředil na krajinu a kulturu projížděné země místo věnování se tomu podstatnějšímu, tedy prokreslování charakteru hlavních postav. 70%. (02.01.2010)

Animovaný Willy Fog se mi líbil mnohem víc, bavila jsem se při něm;) Toto zpracování taky nebylo špatné, ale příliš se táhlo. Byla to taková ukolébavka. Kdybych tak půl hodiny prospala, o nic nepřijdu. To mě celkem vadilo, vždyť Jules Verne znamená dobrodružství, takže adaptace jeho románů by měla být vzrušující a dobrodružná. V tomto případě se tak ale nestalo. Vím, že v roce 1956 nemohl Michael Anderson využívat efekty jako dnes, ale jeho verze byl jen otrocky převyprávěný příběh. Chtělo by to trošku okořenit. Jinak herci se taky nepřetrhli. Když to všechno sečtu, vyjde mi pouhý průměr. (09.07.2006)

Přestože by Foggova "Cesta" s ohledem na svoji šibeniční lhůtu měla ve filmu svádět k svižnému tempu vyprávění, snímek překvapivě nikam nepádí a line si to ležérním tempem, jež působí místy příjemným (loudavé, často překrásné, duši lahodící pohledy kamery na exotické exteriéry, ať už ze vznášejícího se balónu či šinoucího vlaku), ale také občas trestuhodně ubíjejícím dojmem (např.nepochopitelně nastavovaná zastávka ve Španělsku - 5 minut se jen tancuje a 10 minut "zápasí" v aréně s býkem!). Výsadní devízou filmu je D.Niven, v jehož trefném podaní je P.Fogg tím pravým dokonale strohým anglickým gentlemanem, kterého nedokáže vyvést z bohovského klidu nikdy nikdo a nic. Ve své roli na plátně z pochopitelných důvodů, jež plynou předně z jeho odtažitého vystupování, působí mírně nepřístupným dojmem a proto pro mně byla velkým zklamáním postava jeho sluhy, která alespoň podle mne měla do příběhu vnášet lidsky přirozenější prvek, což se k mému zklamání nedělo.. jeho chaplinovská vizáž, charakter sukničkáře a cirkusové skeče jimiž se prezentoval, mě nedokázaly zaujmout.. ve filmu se mi poté paradoxně jevil býti ještě větším "cizincem" než jeho nadlidsky se zprávající pán. O to víc jsem zhruba v půli filmu, v indické epizodě, přivítal příchod jejich budoucího souputníka, krásné princezny, které dala tvář filmem dosud příliš nepoznamenaná S.MacLaine.. sice jí ve snímku nebylo poskytnuto příliš prostoru, ale její nádherný úsměv na mně působil stejně jako vždy.. připadal jsem si proti němu zcela bezbranný :) Výsledné hodnocení "Cesty" jsou u mně velmi silné 3*. (23.10.2005)