Údolie tieňov

Dokud Wallace útočí v módu hrdinských vojáků, kteří ve zpomalených záběrech střílí, běží či umírají, funguje na mě každý výstřel či pád natolik silně, že jsem začal až překvapivě rychle hledat kapesník. Jakmile se ale příjemný patos začne tavit do slov a nekonečných ceděných frází o hrdosti, manželkách či umírání za vlast, je kouzlo pryč. To pak najednou začne na povrch vyplouvat roztahanost scénáře nebo občasná obrazová rutina. Nebýt toho, že je Hal psaný doslova na tělo Melu Gibsonovi, který z podobných rolí dokáže vystřílet naprosté maximum, šel by výsledek o třídu níž. (06.05.2006)

"PUŠKA JE VOJÁKOVA MILENKA!" - "ALE DO KINA JI BRÁT NEBUDEME." To není z ÚDOLÍ STÍNů, ale z Animáků a jen mě to tak napadlo. ÚDOLÍ je nevýrazný rutinní válečný snímek vezoucí se na nové vlně válečných filmů odstartované RYANEM. Stejně jako u OLOVĚNÉ VESTY (jejíhož seržanta Hartmana v geniálním podání R. Lee Ermeyho tu připomene podobně "příjemný" seržant Plumley Sama Eliotta) je první polovina věnována výcviku vojáků a druhá se odehrává ve Vietnamu. Problém je, že ona expoziční část není dvakrát záživná a přestože zabírá tolik času, řekne nám o postavách minimum. Na bojišti se pak paradoxně nejvíce staráme o osud válečného fotografa (Barry Pepper), který do příběhu vstoupí až ve Vietnamu a ze všech vedlejších postav vojáků má nejlepší expozici (rozhovor s Gibsonem o jeho invalidních prarodičích). Válečné scény ve mě sice nevyvolaly žádné hlubší emoce (za nejpůsobivější scénu filmu považuju roznášení telegramů o úmrtí jednotlivých vojáků ve státech), ale byly na slušné řemeslné úrovni a patřičně brutální (voják, kterému začne hořet obličej). Mel Gibson se první polovinu filmu usmívá, ve Vietnamu se pak začne tvářit ustaraně a to už mu vydrží do konce. Z ostatních známých herců, kteří se bohužel jen tu a tam mihnou, stojí rozhodně za zmínku ještě (bez kníru k nepoznání) Sam Eliott se svými suchými hláškami, který jediný dostal trochu víc prostoru. Pokud se náhodou Wallace snažil přitáhnout pasážemi s manželkami vojáků ke svému opusu i ženské publikum (jak STATEČNÉ SRDCE tak PEARL HARBOR natočené podle jeho scénářů s divačkami počítaly a dokázaly je oslovit), obávám se že mu to tady nevyšlo a akorát to film zbytečně protáhlo. Přítomný patos ani patriotismus nebyly na můj vkus nijak extrémní, ostatně jde o žánr, kam oboje patří víc než kam jinam. Zvláštní je jak záhadně tenhle film v době svého uvedení (aspoň u nás) vyšuměl a zapadl. Snad už bylo publikum přesyceno, možná odradila očividná sázka na jistotu (Wallace + Gibson + válečný film), no každopádně bude na vinně slabá propagace. A popravdě ten film i když je hezky natočený za moc nestojí. (12.02.2006)

Velice slušně natočený válečný snímek. Převážná část filmu je jen o akci a nemá nějakou hlubší myšlenku ale jako akční podívaná funguje skvěle a to hlavně díky dobře natočeným a docela krvavým bitevním scénám. Jinak postavy jsou strašně ploché a atmosféry film také moc nepobral. Prostě jen střelba a výbuchy. (17.03.2007)

Historická fakta by měla být zřejmě v pořádku. Tedy až na to, že zatímco Američané uvádějí svých padlých 237 a nepřátelské ztráty 1 064 (1 645). Severovietnamská strana napočítala sejmutých Amíků kolem 1 500 a své straně přišla o 559 soudruhů. Nedělá mě problém uvěřit americké verzi. Co mě ovšem činí problém je tento film. Zpočátku vše začíná takovou malou náboženskou idylkou, kdy se hlavní postavy včetně Mela Gibsona modlí až o duši. Chodí do kostela, modlí se u postele. No prostě křesťanská agitka jako blázen. Po jednom povedeném fórku z výcviku, který se týká pozdravu pěkného dne se přesouváme na bojiště. A tady začíná hlavní problém. Zmatek nad zmatek. Je to nepřehledné. Je to hrdinské. Vlastně to připomíná Tarantínovu Pýchu národa. Kdy se velitelé, kteří hájí zájmy hvězd a pruhů ani nemají potřebu se krýt. Stále tak rozhodně postávají. Pronášejí odhodlané kecy a znovu a znovu se vytrvale brání před nájezdy evidentně hodně neschopných severovietnamských vojáčků, kteří lítají do střel, skoro bych řekl že skáčou. Nakonec i tahle bitva naštěstí končí. Vietnamci uznají že takového režiséra jako je Randall Wallace stejně porazit nemůžou a odtáhnou do Kambodže, aby o pár dní později až filmový štáb z údolí la Drangu zvedne kotvy, si vzali své území zpátky. Jeden z nejhorších vysokorozpočtových válečných filmů všech dob. 60% (17.04.2016)

Jakožto průměrný příspěvek do žánru válečné drama je to celkem solidní. Co zde však nalezneme, jsou solidně natočené válečné sekvence. Dostatečně surové a dynamické na to, aby diváka vtáhli do děje. Zajímavé jsou i některé momentky (deník japoneského vojáka, rozesílání dopisů, dámské posezení). Bohužel však válečná tématika jako taková nedokáže nějak hlouběji oslovit a tak nám ve výsledku vychází pouze průměrný válečný film, kde si člověk bude užívat výbuchy a přestřelky, nebude však šokován válečným peklem. To zde kromě několika záběrů (rozřezávání tváře) nenajdeme. Zamrzí i přílišná dávka patosu, která nás ke konci čeká (zpomalené záběry jsou velmi otravné). Žádná hlubší myšlenka. Celek je až příliš povrchní. (26.10.2003)