O princezně z Rimini

„Sbohem krásný ješito…." První věc, kterou musím na téhle pohádce vypíchnout, je veskrze elegantní (a místy až veskrze majestátní) hudba Petra Hapky, která vytváří zajímavou atmosféru.  Pak jsou tu jistě krásní herci (bratři Dlouzí či Markéta Hrubešová), vytříbené dialogy a Rážova režie, která má v sobě něco z kouzla tradičních československých televizních pohádek. Kouzelný je i samotný příběh o tom, jak "drzá malířka závojů" způsobila proměnu dětinského ješity v zamilovaného krále. (24.12.2021)

Byl jsem mile překvapený. Ač už nejde o nejnovější českou pohádku, já se s ní dnes setkal úplně poprvé. Pavla Vitázková coby vyčůraná, mazaní a hlavně manuálně zručná princezna se mi líbila (a nejenom vzhledově), ale ani ostatní si nevedli špatně. Bratři Dlouzí a především pak „ješitný“ Vladimír ve zlaté paruce byl sice na přes držku (jeho postava), ale svoje si rovněž odvedli. No a Hrubešová taky překvapila. O princezně z Rimini je slušná a lehce nadprůměrná a hlavně docela vtipná pohádka, kterou jsem určitě neviděl naposledy. 60-65% (24.12.2020)

Tohle je aspirant na nejhorší "papundeklici" všech dob. Hloupé, unylé a nudné. Ovšem až uzříte Vláďu Dlouhého, majícího být za sličného krále, namaskovaného tak, že máte dojem, že je na hormonech a čeká na přešití, budete ryčet smíchy. Fetiš paruk zde hraje prim. Michal Dlouhý působil hodně úchylně v tom připlácnutém hnusu na hlavě. Pavla Vitázková vypadala jak HIV pozitivní, na hlavě jí ještě navíc zdechlo cosi blíže neidentifikovatelného. Paruky byly fakt super děs, pohádka si nevedla dobře ani v jiných disciplínách. Co dialog, to unikátní perla. Asi je psal pták Loskuták. Příslovečné místo určení rovněž skvěle fungovalo, divák si měl představit, že jsme zřejmě ve slunné Itálii, nezmínit se o tom, z těch papundeklů bych to sám nikdy nepoznal. Ještě solidní práci odvedla kostýmní výtvarnice Evženie Rážová a Petr Hapka dodal spolehlivě vznešený hudební doprovod, jinak je to bolestně debilní. Pohádkové kouzlo pláchlo do studených krajin, zde bylo hodně teplo. Jestli je tohle v červených číslech, můžu opětkovat už cokoliv. 1/10 (05.07.2017)

Tak tahle pohádka překvapila i mě, a to jsem přitom zvyklý na ledacos od doby, kdy jsme ve čtvrté třídě měli celý rok schůzky potápěčského oddílu pouze ve školní tělocvičně. Tím nechci říct, že by se jednalo o špatné dílo, to určitě né, u dětí rozvine fantazii na maximum... neboť vidět Dlouhého staršího v rezavé paruce coby nejkrásnější bytost pod sluncem, to vyžaduje nějakou představivost panečku. Třeba já takovou fantazii nemám, a proto jsem se při sledování doost nachechtal. Ono to s tou krásou bylo vůbec nějaké podivné... Hrubešová hrála ošklivku, Dlouhý st. maximálního fešáka, Ptáčková taky krasavici (která se ale pouhýma dvěma ďublíkama na obličeji a čímsi neidentifikovatelným na hlavě změní rázem taky v ee tvora), o vizáži Dlouhého ml. anály mlčí... a mně přitom připadali všichni čtyři z estetického hlediska naprosto stejní a zaměnitelní. Ale jak říkám, celkem to ujde, jediným zklamáním je pro mě Hrubešová, která touhle pohádkou přerušila nepřetržitou řadu od r. 1988, kdy se v každém filmu svlíkla. Ale pravda je, že sem by se to asi moc nehodilo. (27.12.2014)

Opět duo Ráža, Hapka a pohádka. Tato je mimořádně povedená. Ač se jedná o komorní pohádku nebo spíš pohádkový romantický příběh o kráse, ošklivosti a to jak těla, tváře, tak i duše. Příběh o zhýčkaném následníku trůnu, kterého vychovávají královští rodiče ve lži a jeho sestře, která není zrovna nejhezčí. Navíc je to dívka a není následnice trůnu a tím si s ní nejen bratr, ale i rodiče utahují a vlastně ji taky drží ve lži, že nic nemůže dokázat a nikdy se nevdá. Navíc Mirek Dlouhý jako bzdoucí král mi hodně připomíná tím postojem i vizorem Ludvíka XIV. ve filmu Muž ze železnou maskou s Chamberlainem v hlavní roli. (12.05.2020)