Million Dollar Hotel

Spoilery!Celkem milá exkurze do hotelu plného vyfetovaných retošů s příjemný průvodcem - bývalou zrůdou Gibsonem. Kdo lépe může zrůdám rozumět?! Bohužel s nárůstem empatií přichází i neschopnost, podívat se na případ očima detektiva. Vyústění příběhu je nakonec velmi přímočaré a primitivní. Stojí za ním jedno zlomené srdíčko. Celý děj ani smysl snímku mi nepřišel nikterak komplikovaný. Moc nechápu, co velkou část uživatelů vede k myšlence, že by se mělo jednat o něco nevstřebatelného a komplikovaného. Naopak chápu, že se zde dost lidí rozplývá nad hudbou. Ta byla opravdu vynikající a dost zvyšovala diváckou atraktivnost. Sem tam vzduchem prolétla dokonce velmi pěkná myšlenka. Na snímku je ovšem nejlepší navození drogové psychedelické atmosféry, která vás až do závěrečných titulků neopustí. Já byl spokojen. Příjemný filmový zážitek, který není rozhodně určen pouze feťákům a příležitostným feťákům, nýbrž i prudce inteligentním lidem mého formátu. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska. (29.11.2016)

Ty alibistické tři hvězdy jsou spíš spokojeným hodnocením. Wenders tvoří atmosféru pomocí poutavých monologů a skvělé kamery, Gibson a Davies pak svým postavám dodávají neskutečnou životnost, ale totální podraz na diváka je scénář. Ten totiž místo nějaké psychologicky naladěné hry nebo aspoň žánrově nevyhraněné kombinace jen skáče z místa na místo a vyžívá se v prazvláštních charakterech. A za veliký hřích považuji nevyužití tolik proklamovaného doprovodu U2, který zazní v úvodu a v závěrečných titulkách a jinak vždy jen nezřetelně prošumí v pozadí. (25.05.2007)

Million Dollar Hotel mě natolik nadchnul, že jsem si jej na druhý den musel pustit ještě jednou. Hotel, ve kterém se vyšetřuje vražda, plný zvláštních figurek a postaviček, je místem, kde se může zrodit zvláštní cit. Hlášku Milly Jovovich: "Já neexistuji, jsem fiktivní", nikdy nezapomenu :-) A vedle reklamy na parfém Escape od Calvina Kleina zde podává svůj nejlepší herecký výkon :-) A můj oblíbenec Tim Roth to na závěr svojí minutovou přítomností vše korunuje. (07.07.2007)

Hodně zvláštní film. Na jedné straně se mu daří tvořit depresivně sebevražednou atmosféru (ale rozhodně ne díky U2, jejichž hudba je tady až nezvykle nenápadná a nevýrazná), nabízí naprosto jedinečný a zvláštní vztah mezi napůl zmateně, napůl sebejistě působící šlapkou a retardem, a představuje nám ne zrovna sympatickou sebranku exotů, kteří nechutně využívají každé situace, která by zlepšila jejich katastrofální život (který jim ale pravděpodobně naprosto vyhovuje). O tom, jestli je hlavní hrdina Tom Tom fakt úplně blbý nebo to jen hraje, jsem celý film uvažovala, abych nakonec došla k závěru, že není, o čemž svědčí nejen jeho voiceover, procházející celý dějem, ale i samotné finále filmu. To mimochodem skvěle zakončuje celkem rozporuplný film, aby ve vás po titulcím zbyl falešný pocit, že to byl vlastně výborný film. Problémem tohoto je, že se snímek honí za spoustou témat a myšlenek, aby nic nedokončil do konce - na začátku to vypadalo, že se bude pomalu odkrývat povaha mrtvého Izzyho, abychom se o něm nakonec vlastně nic smysluplného nedozvěděli. Postava Mela Gibsona se sice mezi místní podivné existence docela hodí, ale zároveň je tam tak nějak navíc - jeho úkolem je jen rozehrávat situace. Místní podivíni mají podobnou roli, navíc tvoří kolorit celého hotelu. Ve výsledku se ve filmu ale nic neděje, úvod do světa Milion Dollar Hotelu je až moc roztahaný, a to nejpodstatnější se začne odkrývat až na konci. Dvě hodiny byla až moc dlouhá stopáž. (04.05.2007)

Přiznám se, film jsem stáhl jen kvůli Melu Gibsonovi, kterého mám rád a tohle mi chybělo do sbírky. Čekal jsem těžkou nudu a k tomu nějakou detektivku, která to bude zachraňovat. No nakonec bylo vše jinak - Mel Gibson zde není zas tak důležitý, stejně jako kriminální příběh (se skvělou a logickou pointou mimochodem), ale důležitý je ponor do úžasné skupinky bláznů. Aby se někomu tento film líbil, musí být sám trošku (hodně) blázen. Tohle se nedá vzít rozumem, ale jen pocitově. A pro mě bylo krásné sledovat čistého Tom Toma, který jediný po čem touží je dělat radost ostatním a milovat svoji Eloise, jak se mu na krátký čas plní jeho sny. Proto za čtyři. (26.10.2008)