Hamlet

Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" (03.06.2008)

Konzervativní shakespearovská adaptace, která se nesnaží o zásadní inovace, ale spíše klasickým způsobem převádí největšího dramatika do filmové podoby. S divadelním původem se Zeffirelli popral se ctí a děj přenesl do jednoho zámku, takže tu vlastně vidíme jen minimum kulis a zdání divadla je tak téměř dokonalé. Ani jazyk není nikterak modernizován, ale jede se v klasickém "znění" (tady bych ocenil i výborné české titulky, které si s ním poradily velmi dobře), takže jakýsi dojem autenticity tu funguje. Je znát, že Zeffirelli má s podobným tématem zkušenost, protože nezaváhá ani na moment, není tu žádná slabá chvilka a přesně ví, co a jak chce divákovi sdělit a ukázat a opřít se může i o v rámci možností slušné tempo a hlavně o středověkou atmosféru nehostinného prostředí. Jen je možná škoda, že až příliš dbá na teatrálnosti herců, protože tím pádem Gibson hodně přehrává a předstírání blázna dostává do takové ne úplně snesitelné podoby, naštěstí to ale netrvá dlouho, jinak je ale výborný, i když v závěrečném šermířském souboji hodně připomíná svou slavnou postavu Riggse. Podobně výborná je i Glenn Close a v závěru také Helena Bonham Carter. Ocenit musím i závěrečný šeřmířský souboj, který má spád a vůbec nevypadá divadelně. Trochu ale mrzí to, že Morriconeho hudba není vůbec výrazná a chybí jí zapamatovatelnější a údernější motiv. Jakožto učební materiál a seznámení s Hamletem funguje film velmi dobře a je snesitelný i pro ty, kterým divadlo nic neříká, jen by mohl mít trochu větší spád. 70% PS: Srovnání s dalšími verzemi zatím nemám, takže nemůžu posoudit, co bylo kde vynecháno nebo jinak pojato. (19.04.2017)

Směle se mistr pokusil zvěčnit mistra, leč jeho ohni chyběla jiskra. Tu mohou mé oči žalem písně lkát, že Zeffirelli - ač mám tolik rád - na jeviště nahnal stádo olšových krys, co v srdnaté recitaci lízaje si rány hnis, nesplatily múzám herecký svůj dluh, neb místo slov vycházel z nich jen teplý vzduch. (26.04.2014)

Adaptácia Shakespearea od Zeffirelliho, samozrejme, nemá chybu, problém mám len s tým, že k plnému doceneniu Hamleta som asi ešte nedospel. A ani neviem, či niekedy vôbec dospejem. Tie ťažké monológy a zložitý jazyk pre vyslovenie veľkých myšlienok ma dosť unavoval a film si asi budem musieť zopakovať o pár rokov. –––– Jen myšlení činí věci dobrými či zlými. –––– Jste královna, choť bratra svého chotě a krom toho má matka. Bohužel! (11.01.2020)

Mnohá současná televizní inscenace má nepopsatelně lepší výpravu. Až jsem se divila, že kůň, na němž dánský kralevic přicválal, není houpací. Mistr parukář se pomstil Gibsonovi za jeho budoucí naudužívání brutality v jeho filmech tím, že veškerý svůj um nasměroval k tomu, aby Gibson vypadal jako olysalý debil. Záměr mistra parukáře se zdařil. A tak mezi papundeklovými kulisami pobíhá komicky vypající Gibson a společně se zbytkem osazenstva toporně deklamuje zcela nefilmové dialogy. Tvůrci nepostřehli, že od dob Shakespearových se jazyk vyvíjel, a tak použití něčeho, co má zřejmě připomínat shakespearovu dobu, působí jako hatmatilka. Gibsonovi jsem ani na zlomek vteřiny nevěřila, že by mohl být Hamlet, jeho čistě ochotnické pojetí nasadilo celému tomuto hanebnému pokusu o zfilmování klasického dramatu korunu. (10.01.2020)