Stalo se jedné noci

Nadějné vyhlídky, hluboký pád. Když dívka, který by dýchala z černobílé klasiky, Franka Capru a žánr screwball comedy, dvakrát u skvostu, který je řazen na 134. místo v žebříčku imdb a všeobecně se považuje za jeden z vrcholů žánru, dvakrát usne, znovu jí k vědomí proniknou dvě věci: 1. řídit se žebříčky je pošetilé i v případě zlatých pokladů kinematografie. Není všechno zlato, co se třpytí. 2. I báječný scénář a slušnou režii může dvojice nesympatických hereckých panáků roztrhat na nudné kusy. Odporný knírek Clarka Gablea a účes podle hrnce Claudette Colbert je to poslední, co mi vadilo,totální antipatie k hereckému projevu obou protagonistů mi nicméně výborně napsaný snímek znechutila. Asi v páté minutě filmu jsem pochopila, co cítil jeden milý člen redakce MovieZone, když řekl, že kdyby potkal Caryho Granta, musel by ho zabít...S Clarkem Gablem jsem to vnímala úplně identicky. A je mi to líto:-) (13.12.2007)

Americká meziválečná komedie pro pamětníky... jedna z mnoha, které vznikly a zároveň jedna z mála, které jsem viděl. Část jejího kouzla se úspěšně zachovala do dnešních dnů, část tohoto kouzla už nicméně za těch 90 let přirozeně vyprchala a ke konci se mi film začl dost táhnout a jakoby postupně vyprchával i vtip. Pro mužského diváka může navíc znamenat menší problém, pokud ho v hlavní roli romantického filmu místo krásné a půvabné herečky čeká jen jakýsi poženštělý skřítek s podivným výrazem a přehnaným množstvím make-upu v obličeji. Mužský hrdina už mi připadal sympatičtější, byť ten jeho výstřední drobný knírek mě taky brzy začal iritovat. Přesto musím uznat, že Gable a Colbertová hrají své party většinou přirozeně a tedy velmi dobře, počítám-li každého zvlášť. Bohužel, žádnou funkční vzájemnou chemii nebo přeskočenou jiskru mezi nimi jsem nepostřehl, což by se v romantické komedii asi stát nemělo. Hodně se mi líbil road-movie prvek protkaný několika cestami, pobavila mě řada dialogů, pár hezkých gagů, užil jsem si písničku v autobusu, ale navzdory všem pěti Oscarům a pevnému místu ve filmové historii z několika důvodů je pro mě Stalo se jedné noci takovou neškodnou, občas i hodně příjemnou dobovou oddychovkou spíše na jedno zhlédnutí, než cokoliv skutečně nezapomenutelného. [65%] (28.11.2021)

Caprov film som videl vo Filmovom klube pred takmer 60 rokmi. Je pochopiteľné, že si ho už nepamätám,viem však, že som bol spokojný, ale nie ohromený. Preto sa nemôžem stotožniť s tým, že to bol prvý film, ktorý od Akadémie získal všetkých päť hlavných Oscarov. Neskôr to bol iba Prelet nad kukučím hniezdom a Mlčanie jahniatok, čo boli nepochybne filmy inej kategórie. Iba toľko k filmu, ktorý už pravdepodobne neuvidím opakovane. (19.02.2020)

Pramáti všech romantických komedií. Model "nesnášela ho-poznala ho-milovala ho" podle mě pochází právě odsud a ve své době byl revoluční: filmová hrdinka dostala šarm, kuráž a osobnost. To je přínos filmu a je jen škoda, že v něm hraje bezkrká šeredka Claudette Colbertová. No, každý začátek je těžký. Jinak, Stalo se jedné noci stojí za vidění i proto, že obsahuje slavnou scénu s pokojem přepůleným dekou. Ta scéna se dočkala tolika parafrází v jiných filmech, že se vyplatí vědět, o co kráčí. 80 % (22.02.2003)

Pekelne vtipný obsahový nátresk, ktorému výborne dopomáha smoliar Clark Gable a rozmaznaný "spratek" Claudette Colbert. Ak mám zo starého Hollywoodu niekoho radšej ako Cary Granta, tak je to jednoznačne Clark Gable, ktorý je so svojou typickou vizážou (zdvihnuté obočie, milý úsmev) priam neodolateľný. Chvíľami mi to pripomínalo scenáristické ingrediencie pána Wildera, ale Frank Capra má svoje vlastné metódy, ako diváka úplne odzbrojiť. Bavila som sa kráľovsky a obom hlavným hrdinom to pristane aj keď by som si v hlavnej ženskej úlohe vedela predstaviť skôr Ingrid Bergman alebo Joan Fontaine. Claudette si však Oscara rozhodne zaslúžila a pri vyznávaní láske Gableovi a následnom humornom zapletení situácie, bola jednoducho rozkošná. (15.05.2010)