Moře vidí vše

Gejša, jako padlá žena, by se neměla zamilovat, rozhodně ne do muže z vyšší kasty. Zatímco nepochopený románek dobrosrdečné O-Šin s mladičkým samurajem mě svým jasným rozvržením příjemně vtáhl, dál (tzn. v polovině) se již dramatická stavba snímku rozsypala a příhody postaviček v malém nevěstinci nikam nesměřovaly… aby vše nakonec spláchla velká voda (tragédie s kapkou významové poetičnosti, když nevíme, kudy kam). Lepší 3* (29.03.2021)

To že je pod scénářem podepsán (zčásti) Akira Kurosawa, neznamená, že to bude film jako od Kurosawy... Ostatně Kurosawa snímek už jinak ovlivnit nemohl, protože byl v roce 2002 mrtvý. Příběh by asi mohl být zajímavý - staré Japonsko, gejši, samurajové, k tomu přírodní katastrofa, ale nic z toho nepřineslo do filmu jakékoliv vzrušení, napětí nebo aspoň příjemný pocit, že člověk kouká na něco dobrého. Tak snad jenom to, že gejši měly hezké kostýmy a že se na ně pěkně koukalo. (23.11.2012)

Těžko najít režiséra, který by měl v určitých ohledech svým stylem ke Kurosawovi tak blízko, jak právě Kei Kumai (byť, pokud vím, není jeho synem, jak uvádí uživatel solskjaer - ostatně je o pouhých 19 let mladší). Respekt k mistrově předloze a původnímu záměru je maximální, stejně jako soustředěnost, se kterou Kumai pracuje. Vizuální stránka je nádherná, úplně člověku před očima problikávají Kurosawovy obrázky z připraveného scénáře, zvlášť krásná je barevná kompozice; tempo je pomalé, ale dynamické a plynulé. Kei Kumai se chopil těžkého úkolu a ustál jej s maximální ctí. Po druhém kole zvyšuji na ***** (23.12.2007)

Film podle scénáře Akira Kurosawy v režii Kei Kumai je posledním dílem legendárního režiséra a v tomto případě scénáristy Akira Kurosawy. Ale myslím, že se nemáme čeho bát, neboť jeho syn právě režisér tohoto snímku Kei Kumai nám nabídl stejně dobrou podívanou , na kterou jsme byli zvyklí u jeho otce. Příběh o lásce a zamilování samuraje a gejši přináší vizuální podívanou na kterou jsem se tolik těšil a tolik si ji užíval při sledování právě Kurosawy! (22.11.2004)

Snad první asijský film, který mě zklamal. Asijskou kinematografi mám totiž velmi ráda, zejména pro její úžasnou schopnost vyjadřovat širokou škálu pocitů jen obrazem, prostě není potřeba slov. Dokola mne fascinuje, jak tito lidé dokáží být tiší, klidní, jak se vše odehrává pod povrchem. A toto všechno japonskému filmu "Moře vidí vše" chybí. Vychází sice z japonské kultury, ale jsou tu snad až příliš znatelné evropské i americké vlivy, zejména všechny západní nešvary. (03.12.2005)