Mária Antoinetta

Do diskuze jsem na jaře napsal, že očekávám spíše ahistorickou podívanou. Dnešní umělci zkrátka nectí ani známá historická fakta (viz např. nová Sissi, Jáklův Jan Žižka) ani kvalitní literární předlohy (v případě Marie Antoinetty opět první možnost). Očekával jsem alespoň podívanou, tj. atraktivní a zábavný seriál (na příklad jako v případě třetího až pátého dílu série Marie Terezie, které mě navzdory některým ahistorismům a nesmyslům bavily), ale toho se mi dostalo jen v několika dílech, např. v prvních dvou téměř vůbec. Seriál bude pokračovat (minimálně) druhou řadou, protože první řada skončila událostmi roku 1780, tj. 13 let před popravou hlavní hrdinky. Kvůli zvědavosti a mé oblíbené německé herečce Emilii Schüle se budu dívat i na druhou řadu seriálu. (11.09.2023)

Královna, která na rozdíl od své matky byla víc než tvořivou osobností obětí tu vlastní nevzdělanosti, tu limitovaných vládních schopností svého manžela byla osudem nucena sklízet rozmařilost života a neukojitelnou bojechtivost svých předchůdců a předchůdkyň. Epos o cestě k zplození korunního prince (dauphina) přibližuje především životní styl dvora přesycený pletichami a podvody všeho druhu; jeho hlavním nositelem byla hamižná, korupcí prosycená a na svém dominikálu nezdanitelná šlechta. Neprozíravost vládnoucích časem vede k sociálním otřesům a ty následně k sociálně revolučním cyklům. Zajímavým momentem scénáře je vložení postavy prvního velkého Američana světového jména, novoanglického rodáka Benjamina Franklina (1706-1790)  a francouzského monarchistického vkladu do americké revoluce. Herecky v seriálu zazářila v titulní roli Emilia Schüle. Přes některé literární licence se nezdá být podstatněji narušena ani historická paměť doby této francouzské královny. Seriál je možné pokračovat za jedno z variantních pokračování nedávné české tereziánské hexalogie. (05.12.2023)

Těžké prosazování se Toničky na náročném a zmlsaném francouzském dvoře končí ve chvíli, kdy je na vrcholu: je francouzskou královnou a porodila následovníka. Ale tupé pohledy záštiplných dvořanů dávají tušit, k jak pekelnému konci monarchie spěje. ....  Hlavní hrdinka je krásná, dvůr opulentní, intriky zapeklité a politická situace spletitá. Chudák holka, v jejím věku bych byla vyděšená k smrti, přijít ve 14 do cizí země úplně sama a být pod odsuzujícím drobnohledem na každém kroku. Historicky sice seriál není zcela přesný, ale dobře navozuje omezující atmosféru vysoké dekadentní šlechty. Pak ji ještě revoluční sběř utýrala i s její rodinou, že prý kvůli boji za svobodu. A přitom je pořád nejslavnější královnou, jakou kdy žabožrouti měli. (15.11.2023)

Marie Antoinetta jako dcera Marie Terezie byla dcerou, z níž musely chudákovi Mařce vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Svobodomyslná Marie si chtěla především užívat a nebýt spoutaná konvencemi, což muselo být pro tehdejší Francii více než skandální. Pravda, neměla to vůbec lehké, ale sama si to taky neusnadňovala. Jak jsem jí z počátku fandil, postupně jsem nabyl dojmu, že jde o rozmazlenou, namyšlenou fiflenu, která hýří prostředky zatímco francouzský lid trpěl. To ji nakonec, zřejmě i po právu, dovedlo na popraviště. Právě stětí hlavy, jež bylo definitivní tečkou za jejím životem se v této sérii nenachází, takže předpokládám, že historický seriál bude mít své pokračování. Škoda, že víc než na život ve Francii samotné se tvůrci zaměřili na milostné pletky, sexuální ráz seriálu - zřejmě kvůli sledovanosti i mladších ročníků. Při četnosti skutečně důležitých událostí vykreslujících samotnou královnu a její okolí se mi zdá seriál příliš rozvleklý a určitě by snesl o díl, dva méně. (04.10.2023)

Ahistorickou telenovelu zachraňuje, že je trochu zábavná. 1)  Že historické události slouží autorům jenom jako kulisa, není nic nového. Známe to nejen z filmů, zejména americké provenience, ale i z literatury, typicky třeba u Alexandera Dumase. Ani v našem případě tomu není jinak. Co tedy nesouhlasí?_____ 2)  Především tu máme absurdní dialogy, kdy ministerský rádce oslovuje krále chlapče a všichni mluví veskrze současným jazykem (pravda, bez vulgarit a novotvarů). Rovněž chování některých postav je za hranou únosnosti - paní de Noailles peskuje přijíždějící 14letou princeznu jako malé nezpůsobné děcko. Ve snaze přiblížit tehdejší poměry dnešním mladým posunuli tvůrci život u dvora někam stranou od reality. Dvůr mi tu připomíná spíš třídu na střední škole, kde vzájemné vztahy sice skutečnost vzdáleně připomínají, ale reálně s ní příliš nesouvisejí._____ 3)  Seriál mi chvílemi připadá dosti nízkorozpočtový navzdory opulentním zámkům a vymazlenému oblečení. Nějak mi chvílemi přijde, že je v obraze postav příliš málo - například při příjezdu Antoinetty do Francie. Je vidět, že jde o televizní produkci._____ 4)  Dílo je typickou ukázkou evropské globalizace. Seriál produkovala BBC a francouzský Canal+, režiséři jsou Brit a Belgičan, scenáristka je rovněž Angličanka (přičemž celý tvůrčí scenáristický tým tvoří ženy), hlavní roli hraje Němka narozená v Rusku, Ludvíka XIV. hraje Angličan, Josefa II. Belgičan, von Fersena Holanďan a tak bych mohl pokračovat dále._____  5)  Naštěstí pro mne tvůrci při castingu vsadili na pěkné mladé tváře. 24letý Angličan Louis Cunningham (král Ludvík XVI.) má královský původ. Je synem princezny Charlotty Phyllis Marie Lucemburské, dcery prince Charlese Lucemburského. Charlotta se vdala za Marka Victora Cunninghama v roce 1993. Mají tři děti: Louise, Charlese a Donnalla._____ 6)  Z přitažlivých mladíků si zaslouží jmenovat 25letý model a hudebník Francouz Oscar Lesage (vévoda de Chartres) se smyslnými rty, Angličan Jack Archer nezjištěného věku (kolem 25) (vévoda de Provence), 31letý Švýcar Nicola Perot (vévoda d´Aiguillon), 29letý Holanďan Martijn Lakemeier (Axel de Fersen) či 30letý Belgičan Jonas Bloquet (Josef II.)._____ 7)  Zaujal mě i 58letý charismatický Angličan James Purefoy (Ludvík XV.)._____ 8)  Už se chystá druhá řada, tak uvidíme. (19.10.2023)