Přítelkyně smrti

První polovina série pro mě byla naprosto nečekaným, příjemným překvapením, o to víc mě mrzelo, že tvůrci neudrželi stejnou úroveň kvality i ve druhé půli. V komentářích / recenzích k jednotlivým epizodám jsem ani jednou nezmínil fakt, že se mi velmi líbilo provedení úvodních titulků. Pravdou ovšem je, že mě Rakušané dokázali zaujmout, přestože se jim hlavně ve druhé polovině začaly věci vymykat z rukou. Hlavní ztráty utrpěla logika, ale i tak jsem dostal od jódlerů mnohem lepší zážitek, než jaký jsem očekával. / Poučení: Vyhýbej se Tyrolským Alpám, místní jsou takoví divní. (22.02.2024)

Úvodní epizoda rakouského seriálu a já opět zahajuji svým tradičním, v podstatě neutrálním hodnocením, protože jsem snad až na tu taštičku na opraveném motocyklu nenarazil na nic, co by mě výrazně zarazilo. Nebyl to špatný začátek, prostředí rakouských Alp je nádherné a hlavní hrdinka je zřejmě díky svému zaměstnání imunní vůči chladu. Zatím mě to vcelku zaujalo, jen závěr ve mně vzbudil mírné obavy, protože už mi začíná být jasné, kde je zakopaný běženec a naroubování pracovitého Syřana mi přišlo až příliš účelové. / Poučení: Dědečkové se po smrti zmenšují. (20.02.2024)

Vzhledem k tomu, že začínám trpět pocitem, že by mě seriál mohl bavit, přihodil jsem čtvrtou pěticípou, i když si uvědomuji, že jsem asi trochu nadhodnotil. Hmmm, třikrát že v jednom souvětí... Jde to se mnou z kopce. Asi je to zvláštní, ale tím, co mi v seriálu zaměstnává mysl nejvíc, je to, že netuším, proč hlavní hrdinku všichni oslovují příjmením. Všechno se profláklo už ve druhé epizodě tak rychle, že najisto počítám s mnohými zvraty. / Poučení: I mrtví mohou mluvit, dokud jim nezavřeš ústa. (20.02.2024)

Tak mám za sebou první polovinu a zatím se pro mě jedná o jednoznačně příjemné překvapení z rakouských Alp. Když jsem se seriálem začínal, měl jsem velké obavy, ale po třech epizodách můžu konstatovat, že jsem něco takového vůbec nečekal. Myslel jsem, že budu moct hlavní hrdince fandit, ale teď už si tím nejsem ani zdaleka jistý. Děj se rozhodně vydal úplně jiným směrem, než jsem čekal, a mně to určitě nevadí. Zarazilo mě jak snadno se dá manipulovat s torzem lidského těla a zaujalo mě, jak se dá opustit svět náš vezdejší způsobem odpovídajícím profesi. / Poučení: Bez vzduchu nepřežiješ. (21.02.2024)

Doufám, že Rakušanům nedošly nápady a že šlo jen o náhlé zakopnutí, které se už nebude opakovat. Děj mě totiž tentokrát příliš nepřesvědčil, protože příběh zrovna dvakrát neposunul kupředu. Čtvrtá epizoda tak v podstatě jen stagnovala, zatímco tvůrci začali rozvíjet vedlejší dějovou linii, která mě zajímala zrovna tak málo jako její hlavní protagonistka. No, a když jsem se tak zlehka nudil, našel jsem si čas k tomu, abych popřemýšlel nad tím, jak Alpy způsobily, že si rodiny v sevření hor byly mnohem bližší, než je obvyklé, a při pohledu do některých tyrolských obličejů mě už fakt nemusí nikdo přesvědčovat o tom, že incest není tou správnou cestou k zalidnění planety. Akční závěr byl tentokrát opravdu šlápnutím do ještě teplého střevního produktu. / Poučení: Zvracej vždy v mírném předklonu. (22.02.2024)

Pátá epizoda nebyla v žádném případě nudná, zato ve mně vyvolala souboj emocí. Na jednu stranu prošel příběh dalším zajímavým vývojem, který mě bavil, na stranu druhou to ovšem byla děsivá, nelogická slátanina, pro níž jsem chvílemi propadal zoufalství. Ale kdo ví, kdybych pocházel z jednoho z mnoha tyrolských horských údolí, asi by mi to všechno přišlo moc fajn. / Poučení: Hadička od fýzáku má mnohá využití. 3*- (22.02.2024)

Finále nebylo tak úplně dobré, férově ale musím uznat, že byla šestá epizoda přece jen znatelně lepší než předchozí, nepříliš logický díl. Jasné, i závěr měl much jako uleželá mršina, každopádně mě nikterak neurazil, neznechutil a neotrávil. Jen mě dost mrzelo, že se tvůrcům nepodařilo vytáhnout kvalitu na úroveň tří epizod z první poloviny série. / Poučení: Frau Schönborn mi neodbytně připomínala velitele skřetí armády při obléhání Minas Tirith. (22.02.2024)