Reklama

Reklama

Roku 2029 ovládajú takmer celú Zem stroje, ktoré sa vzbúrili. Partizánskym spôsobom proti nim v takmer zničenom Los Angeles bojuje hŕstka ľudí, ktorí sa nemienia vzdať. Superkomputer Skynetu sa pokúsi zvrátiť výsledok vojny a rozhodne sa poslať do minulosti kyborga Terminátora T-800 (Arnold Schwarzenegger), spolovice stroj, spolovice človek, aby zabil mladú ženu Sarah Connorovú (Linda Hamiltonová), skôr než otehotnie a porodí hrdinu a vodcu hnutia odporu. Ľudia úmysly strojov odhalia a rozhodnú sa, aby sa do roku 1984 vrátil aj bojovník Kyle Reese (Michael Biehn). Jeho úloha znie – zachrániť Sarah. Mladá žena netuší, čo sa deje, kto ju prenasleduje a prečo ju chce zabiť. Keď Terminátor najprv „eliminuje“ dve ženy rovnakého mena, napokon natrafí na tú „správnu“! Sarah sa mu musí aj s pomocou Kylea, do ktorého sa zaľúbi, postaviť na odpor. Napokon sa jej podarí zvíťaziť – cena je krutá, Kyle pri poslednej bitke v továrni zomiera... (TV JOJ)

(viac)

Zaujímavosti (280)

James Cameron

  • V roce 1962, když mu bylo osm, doma našel příručku na výrobu protiatomového krytu. Právě totiž zuřila takzvaná Kubánská krize a hrozba jaderného konfliktu mezi Spojenými státy (Cameronovi sice žili v Kanadě, ale stejně...) a Sovětským svazem vypadala jako hrozivě věrohodná možnost, tudíž si rodiče dělali tak trochu starosti. Později vzpomínal: "Tehdy jsem si uvědomil, že bezpečný a laskavý svět, ve kterém jsem si myslel, že žiju, je pouhý iluze a že tenhle svět, jak ho známe, může kdykoli zaniknout." Byl to počátek jeho fascinace možným koncem světa, ať už v podobě dystopické sci-fi jako Terminátor (1984), nebo metaforické v podobě zkázy Titaniku (1997). (NIRO)

James Cameron

  • Když měl několik měsíců času před začátem natáčení svého celovečerního režijního debutu Terminátor (1984), jehož scénář ještě hodlal upravit, dostal prakticky ve stejný den hned dvě další nabídky na scenáristickou práci. Jelikož šlo o filmy Rambo II (1995) a Vetřelci (1986), bylo určitě dobře, že je přijal, ovšem v onu chvíli měl zásadní dilema. Nakonec s žádostí o radu zatelefonoval producentovi Vetřelců Davidu Gilerovi, který mu vcelku nesobecky poradil: "Nebuď hlupák, vezmi to obojí." Cameron poslechl, ale znamenalo to, že musí za tři měsíce napsat/dokončit tři scénáře komplikovaných vysokorozpočtových filmů, což je práce, před níž by většina (i převelice zkušených) tvůrců s vyděšeným křikem prchla do lesů. Cameron k problému přistoupil chladně analyticky - rozhodl se, že každý film by měl mít dvě hodiny, což při obvyklém poměru jedna stránka=jedna minuta znamenalo 360 stránek. Tímto číslem vydělil čas, který měl během oněch tří měsíců k dispozici, a vyšlo mu, kolik stránek musí napsat za den. A nakonec se mu to víceméně podařilo, byť zpětně připustil, že Ramba II považuje za "trochu nedodělaného" a u Vetřelců ještě v konečném termínu neměl dopsané třetí dějství. Nicméně producenti byli natolik osloveni tím, co už hotové měl - nemluvě o jeho přístupu a osobnosti -, že nad tím mávli rukou a prostě ještě chvíli počkali. (NIRO)

2001: Vesmírna odysea (1968)

  • Když film v roce 1968 viděl z první řady balkonu téměř prázdného kina pro patnáct set lidí James Cameron, pozdější režisér sci-fi hitů jako Terminátor (1984), Vetřelci (1986) nebo Avatar (2009), závěrečná psychedelická scéna v něm vyvolala takovou nevolnost, že se pak z budovy v podstatě odpotácel a na chodníku se pozvracel. Zvláštní efekty jej natolik zaujaly, že pak snímek viděl ještě několikrát a neustále zkoušel analyzovat, jak bylo vůbec možné ten který záběr natočit. Díky Vesmírné odysee poprvé zauvažoval, že by se mohl stát filmařem. (NIRO)

Xenogenesis (1978)

  • Snímek začal vznikat poté, co se James Cameron pod vlivem Star Wars: Epizody I - Nové naděje (1977) rozhodl natočit se spřátelenou partičkou filmových nadšenců vlastní velkolepou sci-fi, a to bez jakýchkoli opravdových zkušeností z oboru. Domluvili se se sdružením místních zubařů (které mělo našetřeno nějaké ty peníze a hledalo způsob, jak je investovat), že jim zafinancuje realizaci jedné sekvence, a na jejím základě bude práce případně pokračovat. To se sice nakonec nestalo, přesto si ale kamarádi své filmařské experimentování náležitě užili. Některé prvky filmu - například vozidla budoucnosti nebo robotický dopravní prostředek, ovládaný hrdinkou - byly předobrazy rekvizit v pozdějších režisérových filmech jako Terminátor (1984), Vetřelci (1986) nebo Avatar (2009). A především tento pokus otevřel Cameronovi dveře do studia slavného producenta béčkových filmů Rogera Cormana.

    (NIRO)

Votrelec 2 (1986)

  • Producenti Walter Hill a David Giler měli mimo jiné i práva na novou verzi historického velkofilmu Spartakus (1960). Jelikož jejich rukama prošel scénář připravovaného filmu Terminátor (1984), jehož autor James Cameron měl právě kvůli odloženému začátku samotného natáčení někoik měsíců volného času, rozhodli se, že mu nabídnou práci a požádali ho, aby na základě Spartaka napsal jeho futuristickou verzi. Cameron měl spoustu nápadů, ale jeho výsledný návrh se od vize producentů značně lišil. Už to vypadalo, že schůzka skončí neúspěchem, když tu Giler zmínil jinou látku, o jejímž pokračování ve společnosti uvažovali. Byl to Vetřelec (1979), což Camerona naprosto uzemnilo a rozproudilo mu krev v žilách, protože film, který viděl hned v den premiéry, naprosto zbožňoval a považoval ho za jeden ze svých velikých inspiračních zdrojů při dřívější práci na laciných béčkách u Rogera Cormana. Snažil se nedat až příliš najevo své vzrušení, projevil zájem, a dostal od producentů půlstránkový koncept, podle kterého měli na vyhlazenou vesmírnou kolonii dorazit mariňáci, načež "se stane něco strašného". To bylo vše. Cameron si papír vzal a doma začal bleskově tvořit synopsi, vycházející částečně z toho, co dostal od producentů, a částečně z jednoho ze svých dřívějších námětů, které měl "v šuplíku". Jmenoval se "Matka", odehrával se na nehostinné Venuši a v jeho závěru měla ona Matka (geneticky upravený kříženec člověka s mimozemšťanem) bojovat s hrdinou v robotickém obleku. Už za týden předložil velmi podrobnou dvaačtyřicetistránkovou synopsi a okamžitě byl pověřen napsáním kompletního scénáře. (NIRO)

Terminátor 2: Deň zúčtovania (1991)

  • Už při práci na prvním filmu James Cameron chvílemi uvažoval, že by Terminátor byl spíše jakýmsi infiltrátorem, než téměř nezničitelným obrem, jakým nakonec byl v podání Arnolda Schwarzeneggera. Tentokrát se k myšlence vrátil a hledal někoho, kdo by se Schwarzeneggerem kontrastoval. Nakonec byl vybrán Robert Patrick, který měl sice zatím spíše menší herecké zkušenosti (pro roli vraždící mašiny ovšem dostatečné), ale zato uměl nasadit správně sveřepý výraz... a zároveň z mladších let disponoval kvalitní atletickou průpravou. Patrick ji po svém angažování ještě podpořil cílevědomým tréninkem, zaměřeným především na to, aby jeho pohyby vypadaly pružněji, plynuleji a méně lidsky - například se naučil dýchat pouze nosem, aby jeho "robotičnost" nebyla narušována pootevřenými ústy. Jeho schopnost a příprava ohromila štáb při natáčení scény v garáži, v níž pronásleduje Johna Connora (Edward Furlong), který mu samozřejmě měl ujet. Jenže při první klapce byl Patrick tak rychlý, že jej dohonil a zaklepal mu na rameno. (NIRO)

Súvisiace novinky

HBO plánuje další dračí spinoff o Aegonovi

HBO plánuje další dračí spinoff o Aegonovi

13.02.2024

Spinoffů, prequelů či přímých pokračování jsme se měli ze Západozemí dočkat už několik. V současnosti je jisté, že se letos v srpnu dočkáme druhé série Rodu draka. Dále pak s určitostí vzniká série A… (viac)

James Cameron začal psát nového Terminátora

James Cameron začal psát nového Terminátora

25.05.2023

Je to pár dní, co legendární herec Arnold Schwarzenegger v rozhovoru o své kariéře prohlásil, že už definitivně seknul s rolí terminátora v sáze slavného režiséra Jamese Camerona (Titanic). Možná si… (viac)

Terminátor se dočká anime

Terminátor se dočká anime

02.03.2021

Netflix, Skydance a tvůrci anime Duch ve stroji: SAC_2045 uzavřeli novou spolupráci, za účelem převést příběh Terminátora do anime podoby. Scénář k seriálu pak chystá Mattson Tomlin, jenž pomáhal… (viac)

Ztratí studia práva na slavné značky?

Ztratí studia práva na slavné značky?

04.10.2019

Jak je vidno z nedávného obnovení smlouvy na Spider-Mana mezi studii Sony a Disney, duševní vlastnictví je v Hollywoodu jedna z nejdůležitějších věcí vůbec. V podstatě stačí vlastnit práva na… (viac)

Reklama

Reklama