Juniors
Obsahy(1)
Čtrnáctiletí kluci Jordan a Patrick žijí v malé vesnici na jihu Francie a k smrti se nudí. Jediné, co je baví, je „Call of Duty“, oblíbená válečná videohra, ve které se předhánějí s korejskými protihráči. Jednoho dne však dojde k tragédii; Jessica – jejich PlayStation 4 – se pokazí. Kde ale vzít peníze na novou? Vlivem okolností se v hlavách teenagerů zrodí bláznivý nápad: Jordan bude předstírat rakovinu a založí online sbírku na podporu své léčby. Oba od reality zcela odříznutí hoši jsou přesvědčeni, že je jejich virtuální lež nikdy nedoběhne. Ani v jejich vesnici, ani ve škole, ani doma... Peníze sice plynou, ale lež se plíží a ohrožuje jejich přátelství. Brilantní komedie s hlubokým poselstvím si pohrává s limity a nabourává tradičně přijímané dekorum tváří v tvář trpícím. (Zlín Film Festival)
(viac)Videá (1)
Recenzie (4)
Z filmu plyne ponaučení, že na to, aby mohl člověk kvalifikovaně podvádět a obírat lidi o peníze, potřebuje mít znalosti, musí mu to myslet a pokud možno by měl pracovat týmově. Čtrnáctiletý kluk tohle neměl šanci ustát. Opačným příkladem jsou třeba podvodníci, kteří okradou lidi pod záminkou zhodnocení jejich úspor. Přesvědčí je k investicím, které údajně doporučuje nějaká televizní hvězda nebo bývalý komunistický rozvědčík, zkrátka někdo známý, a lidé na to skočí a pošlou peníze na příslušný účet. Peníze pak obratem putují na jiný a odtud zase na jiný účet po celém světě, až někde zmizí. O takových případech se na webu píše velmi často. Nikdy jsem se ale nedočetl, že by pachatel byl dopaden a že by okradená osoba dostala své peníze zpátky. Mimochodem, spoléhat na hrabivost lidí je mnohem efektivnější než spoléhat na jejich soucit. ()
Chtěla bych podrobněji vysvětlit, v čem byl tento film komedie? To jsem se jako měla smát tomu, že čtrnáctiletý kluk (mimochodem vypadající tak na deset zjevem i myšlením), si kvůli hrám vymyslel, že má rakovinu? Vážně? A že mu to všichni okolo uvěří, a rázem změní svoje chování a holí si hlavy....ale no tak. Kdyby alespoň využili onoho kluka v nemocnici s opravdovou rakovinou k tomu, aby hlavní hrdina prozřel, uvědomil si svoji chybu a snažil se svoje chování poté nějak napravit. Ale ne, v podstatě žádné uvědomění, žádné ponaučení, nic. Kluk dosáhne v podstatě svého. A ta zbytečná agrese "holých hlav" na závěr. Divný to film, který rozhodně nejde nazývat komedií. ()
Spíš drama než komedie, ale jinak dobrý. ()
Bez Paradis by si to pozrelo asi o polovicu menej ľudí, takže maličké lákadlo a zároveň odhalenie, že tým Francúzkam dávajú po 50tke strašne málo jesť - je vyschnutá nielen ako studňa na stredovekom zámku, ale zdietovaná ako niekdajšia krásavica Sophie Marceau. Celkovo ten nápad dosť škrie v ušiach, vyhlásiť zbierku, lebo chcem hrať počítačovú hru a tváriť sa ako rakovinový pacient. Nakoniec to až taká bieda nebola, šlo prirodzene o pozitívne posolstvo, hoci na konci dňa zase dieťa za nič nemôže a na vine je vlastne rodič. Film zároveň ponúka zaujímavé posolstvá. A) Chcete, aby vás ľudia mali radi? Stačí len ochorieť. B) Nemáte prachy? Urobte nejakú zbierku na nete. Stádo bez overovania pozadia sa vždy nájde a ochotne prachy pošle. Stačí pozrieť výsledky zbierky na zbrane na Ukrajinu... ()
Reklama