To sa mi snáď len zdá

Nicolas Cage jakožto novodobý Freddy Krueger? Na papíře může tahle premisa znít dost originálně – přeci jen být středobodem pozornosti je pro všechny určitě nekomfortní pocit. Výsledná forma ale bohužel nenaplňuje očekávání, takže jde o dost "ospalou" společenskou satiru o rizicích popularity/kontroverze/senzacechtivosti/cancel culture/kolektivního (ne)vědomí a významu nočních můr a snů bez výrazný gradace, napětí, či pointy. Což je obrovská škoda.... A24 má na víc; promarněný potenciál :(( (23.02.2024)

Skvělý nápad, excelentní Nicolas Cage, manželské dialogy jako od Woodyho Allena... A tak zbytečně MOC uspěchaný závěr, až mi to bylo líto. Jako by si najednou někdo všiml, že se rozpočet ztenčil a zbývá už jenom pár dolarů na titulky. Škoda, škoda, působilo to úplně jako náhlé probuzení ze sna, o které jste nestáli. (12.02.2024)

Originální námět, zajímavý průběh a celkem očekávaný konec. Společenská satira je v rámci jednotlivých bodů celkem trefná, snové sekvence skvělé a Cage odpovídající zadání. Trochu mě mrzelo, že Borgli prostě není Gondry ani Lynch, aby z toho námětu vytřískal i vizuálně více, jemu stačí formální čistota a poslání o společnosti. Možná trochu škoda. Samotné moderní pojetí 15 minut slávy v době internetu si chvílemi říkalo o trochu větší odvahu. (25.12.2023)

Borgli má výborné nápady, ale nedokáže je dotáhnout. Oproti Je mi ze sebe špatně, které bylo až iritujícím způsobem agresivní a stupidní, je novinka o stupeň rafinovanější. V první polovině, která soustředěně pracuje s civilností, trapností a Cageovou hereckou masterclass, jde dokonce o jednu z nejlepších černých komedií, které jsem za poslední dobu viděl. Bohužel jakmile Borgli roztáhne křídla a začne skrze sny satirizovat cancel culture a influencerské vakuum, působí najednou naprosto bezradně a bezzubě. Cageův profesor je naštěstí tak fascinující a nejednoznačná postava člověka, jejíž vina spočívá především ve slabošsky skrývaném egoismu, že se film nikdy úplně nerozpadne. Ale tam, kde měl praštit do zubů, se spíš tak po švédsku vytratí a zanechá za sebou odér nervózního prdu z bez debat nejlepší scény. (16.01.2024)

Velmi originální, dystopická a v mnoha ohledech až za vlasy přitažená podívaná, která jako plnohodnotný film pro široké publikum rozhodně neuspěje, ale jako experimentální myšlenka v čele s perfektním Cagem podpořena zajímavým vyprávěcím stylem a rukopisem s citem pro scénu funguje (nechci říct vyloženě dobře, no nicméně určitě) velmi zvláštně. Počáteční myšlenka se časem totiž začne zvrhávat do daleko širšího pojetí sebe samotné a s větším přesahem do filozofování “co kdyby se světu opravdu o někom zdálo a co kdyby ty sny byly v negativním světle…?”, čímžpádem se dostáváme z pohodové komedie do pořádného bizáru říznutého ještě větším podivnem. Dobrá myšlenka, zajímavé pojetí, nicméně závěr samotný (dle mého názoru) spíš jen tak nešťastně vyšuměl, zbořil předchozí budování filmu a vlastně ve mě nic moc nezanechal… (23.12.2023)