To sa mi snáď len zdá

Režisér, scenárista a střihač Kristoffer Borgli realizoval chytrý film, který zvládá vyvolat různé typy emocí. Absurdní komedie, společenská satira a thriller s přesahem sociálního hororu dohromady funguje v jednom stabilním balíčku spolu s jedním z nejlepších výkonů v kariéře Nicolase Cage. Zábavnost celého filmu by se dala krájet, zároveň přitom potěší jeho komplexnost a schopnost se vyjádřit k mnoha tématům. Skvělá třešnička na dortu filmového roku 2023, která snad v nejednom oku napraví Nicolasi Cageovi reputaci. Jedná se nejen o jeden z nejzábavnějších filmů letošního roku, ale také o jeden z nejchytřejších filmů letošního roku. Výtečně sebeuvědomělá a především skutečně chytře vystavěná podívaná! (19.12.2023)

Nicolas Cage po delší době ve filmu, které není zábavné a střelené béčko, ale hraje ve vážném Drama od studia A24, to asi čekal málokdo. Dream Scenario má velmi originální námět hodný k zamyšlení. Hlavní hrdina se zničeho nic začne lidem objevovat ve snech a stane se virálním fenoménem a jelikož jakožto profesor toužil po slávě a pozornosti, tak je za to rád, ovšem než se lidem začnou zdát noční můry a Cage začne být společností nenáviděn. Docela děsivá představa, že někomu zničí život něco, za což vlastně nemůže. Tohle vše je naprosto v pořádku, jen škoda, že těch samotných snových sekvencí bylo velmi málo ( jsou docela fajn), rozhodně mohly zabírat více času. Vtipné mi to nepřišlo vůbec, takže zařazení komedie nechápu, Cage hraje přirozeně a jelikož je profesor, tak má i inteligentní dialogy, škoda, že ve finále, kdy mohl přijít nějaký zásadní zvrat, tak nedojde k ničemu, zkrátka vyšumí do ztracena. Je to zajímavý film, který stojí za pozornost, ale dokázal bych si to představit divácky vděčnější. Mám to mezi 3-4, ale tentokrát se přikloním ke třem. 65% (04.01.2024)

Prvních pět minut jsem si hrál na mobilu, pak se to rozjelo a já se nemohl nabažit všemožných absurních situací, kdy se Cage zas po letech dokáže naplno vyřádit v kinech, tentokráte však podle dobrého námětu a chce se říci i kvalitního scénáře. Nečekal jsem ale, že se budu skoro celou dobu smát a užívat si momenty, kdy přestárlý a neatraktivní Cage myslí na mladou dívku nebo jinou posléze vraždí hitmanovskou strunou. Možná tak ani film působit neměl, ale já si jej užil po svém a věřím, že je to letošní hot-take od studia A24 na Oscary. (04.01.2024)

Ani několik týdnů po projekci si nejsem jistý, jak se k ambiciózní hororové novince od A24 vlastně postavit. Jde totiž o kompetentně zpracovanou kombinaci faktorů, které v jejich tvorbě už pár let vídáme a které obvykle zábavně a neotřele posouvají možnosti hororového žánru o kus dál. Zde se však nejde zbavit dojmu určité vyčpělosti, vyprázdněnosti a spoléhání se na údernost samotného námětu. Ten přitom skutečně poutavý je a pouhé řemeslně zdatně zpracování jeho očekávaného vývoje vydá na několik desítek minut příjemně diskomfortní zábavy.   Postupem času ale přestanou řeči o Jungovi a Mandelově efektu, přirovnávání Cageovy postavy k Freddymu Kruegerovi či satira na moderní influencerské startupy stačit a divák by chtěl něco silnějšího, hlubšího; což ale nepřijde. Výsledkem působí trochu nedotaženě a příliš spokojeně se sebou samým podobně jako třeba novější epizody Černého zrcadla. I tak jde o vtahující podívanou, jež dokáže udržet pozornost a napětí – jen je škoda, že do sebe jednotlivé dílky skládačky nakonec tak úplně nezapadnou. (19.01.2024)

Drtivou většinu stopáže jsem si nadšeně říkal "to se mi snad zdá", to nemůže přece být tak dobré. A "to se mi snad zdá" jsem si říkal i během epilogu, akorát ve zcela jiném významu. Přeci není možné, že jeden a ten samý autor je schopen sepsat tak kaufmanovský koncept, režijně s ním pracovat jak Gondry, a pak to celé poslat do kopru, protože si řekl, že z toho vybruslí (přitom to vůbec nebylo zapotřebí) závěrečnou epilogovou patnáctiminutovkou z jiného hrníčku. Hrníčku, ve kterém zůstaly nepoužité nápady tuctových epizod Black Mirror, a on si na náhodu vytáhl zrovna tu nejhorší možnou variantu. Že si tentýž tvůrce řekl "jo, je to dobré zakončení", mi hlava doteď nebere. Satirické nastavování zrcadel, rodinné drama o rozpadu rodiny, více než zdařilý origin Freddyho, prcičková komedie skvostně pracující s trapností okamžiku, Jung v nás i vás... Funguje to na všech úrovních. Námět, jakkoli fantazijní, se odvíjí v uvěřitelné přízemní rovině "jo, takhle by to mohlo být, kdyby se to dělo". Jeden z filmů roku rozmělněný (čti rozesraný) oči v sloup obracejícím ničemu nepomáhajícím nadbytečným závěrem. (19.12.2023)