Pán veľrýb

Jeden z filmů, na který prostě do kina normálně nepůjdete, což je chyba. Já jsem viděl Pána velryb v rámci Febiofestu a říkám si, že jsem dobře udělal. Jde o drama zabývající se upadajícími tradicemi původního novozélandského obyvatelstva. Zajímavé je, že tento úpadek není ukazován jako důsledek působení vnějšího světa, nýbrž jako důsledek zaslepení lidí, kteří jsou obětí vlastní interpretace těchto tradic. Poslední půlhodina je jedno z nejpůsobivějších filmových vyvrcholení, mrazení v zádech ani dojetí vás nemine. Nutno dodat, že představitelka hlavní role je velmi nadaná a těším se, až ji uvidím v dalším filmu. Představte si dvanáctiletou holku, které její dospělí kolegové těžko stačí. (15.02.2004)

Veľmi dobre spracovaný príbeh o tom, aké je (i v súčasnosti) dôležité poznať tradície svojho národa- pretože tým môžme spoznať alebo aspoň lepšie pochopiť sami seba, o priateľstve, spolunažívaní a bratstve. Audiálna a vizuálna stránka robia prenádhernú atmosféru. Spolu s prejavom Keishy Castle- Hughes spustili u mňa viackrát nečakané gejzíry sĺz... Cítim to na 4*, ale nič markantné, čo by bolo na škodu, nenachádzam. (06.04.2008)

Nebýt Pána velryb, možná by mě ani nenapadlo jestli vlastně vůbec vím, jak vypadá krajina Nového Zélandu (což by byla věčná škoda!) a nezačnu se zajímat blíže o Polynésany, Maory, o jejich tradice a kulturu. Pai (Keisha Castle-Hughes) je sladká a roztomilá v té svojí sukýnce, stále neprávem odvrhovaná svým vlastním dědečkem. Poučný, zajímavý, dojemný film o věčném boji za vlastní pravdu. Vygůglila jsem tu i pár zajímavých větiček :) Maori Language --- Aotearoa - Maori name for NZ, Kia ora - Hello, thank you, Kei te pahea koe - How are you, Kei te pai ahau - I am fine, Haere mai - Welcome, Haere ra - Goodbye, Haka - Posture dance, Hoa - Friend, Kai - Food, Moana - Sea, Lake, Ora - Life, Waka - Canoe, Wharenui - Meeting house, Ka mate koe i te kai hikareti ... :). (08.07.2009)

Neuvěřitelně silný příběh (ověnčený řadou mezinárodních cen) odehrávající se na Novém Zélandu, kde se střetává prastará tradice a mýty s moderní realitou. Hrdost předat úřad nejstaršímu synovi je však náhle zmařena a starý Koro se nedokáže smířit s tím, že se jeho syn, který při porodu ztratil ženu a z dvojčat právě syna, v Evropě věnuje umění. Středem jeho trápení z chmurné budoucnosti je malá Pai, která přes veškerou snahu zlomit dědečkovu nevraživost nikdy nebude přijatelná. Poetický příběh s hudebním doprovodem Lisy Gerrard (spolupracovala například s Hansem Zimmerem na Gladiátorovi) má dvě zásadní plus. Novozélandskou krajinu (s tím velmi příjemnou kameru) a hlavní představitelku, mladičkou Keishu Castle-Hughesovou. Bravurně se vypořádává se všemi dramatickými polohami své dědečkem „nenáviděné“ postavy, je neuvěřitelně přirozená, talentovaná a se svojí nevinností přesvědčivá!! Sympatické herečce (zasloužená oscarová nominace za hlavní ženskou roli) s divadelní průpravou patří obrovská poklona a především ona je důvodem, proč tento malý milý film shlédnout!! (22.03.2006)

Film ne pro kazdeho a predevsim ne pro kazdou naladu. Nekdo muze byt znechucen misty az prehnanym brnkanim na city, ale nekomu to zase vadit nebude. Bohuzel tomuto filmu chybi (resp. je v nem toho malo) ta tresnicka na dortu, kterou na (velke casti) NZ filmu nejvice ocenuji - totiz urcita davka opravdove syrovosti (tim nemyslim primo Once Were Warriors, ale napr. Topless Women, Broken English, Piano) - ta je zde ve velke casti "prizabita" az moc romantickym hudebnim doprovodem, ktery je sice sam o sobe pekny, ale k filmu moc nesedne, me osobne sem tam "vytrhaval" ven. BTW Keisha Castle-Hughes by si toho Oscara za hlavni roli IMO opravdu zaslouzila (Diana Rowan pri castingu detske role opet trefila presne do cerneho, podobne jako kdysi pri obsazeni male Anny Paquin do Piana) (26.02.2004)