Lovci

Nevím proč, ale od tohoto filmu jsem si sliboval mnohem víc. Asi že jsem ho tak dlouho nemohl sehnat. Slabé hodnocení tedy odráží můj pohříchu subjektivní postoj, nicméně vidlácké realistické krimi-drama ze švédského zapadákova mě nijak zvlášť neoslovilo. Musí se nechat, že charakter postavy Leifovy je výtečný. (14.10.2015)

Měla bych nějaké výhrady k jednání policie, skutečně nevěřím, že je švédský právní systém tak bezzubý v honbě za zločinem, ale jinak se mi dostalo hutné a napínavé podívané v nejlepší tradici severských kriminálek. Na první pohled bezproblémové odlehlé městečko, zasazené do krásného okolí, v sobě skrývá mnohé vnitřní běsy a kriminalista, který se po letech vrací domů se musí vypořádat nejen s pytláky (a vrahy), ale i s korupcí a nedůvěrou místních lidí. Hlavní záporáci se nezastaví skutečně před ničím (pár docela drsných scén, týkajících se především ulovené zvěře) a já už dlouho v duchu nikomu nepřála tak bolestivou smrt, jako právě jim. A jak už to tak u filmů ze Skandinávie bývá, k žánru bych přihodila ještě i to drama. (09.10.2014)

Kdepak, nejvíc zla se odehrává v odlehlých vesnicích schovaných v lesích, jak se přesvědčí i zdejší hrdina Rolfa Lassgarda. Musím říct, že při úvodu jsem takový vývoj událostí nečekala - obzvlášť ten bleskový obrat co se týče bratra. Taky jsem nečekala pár hodně drsných scén. Je to napínavé a skandinávská příroda jako vždy impozantní. Škoda, že detektiv se dost často chová trochu jako idiot (furt leze sám, kam nemá, nechává se překvapit bandou buranů a pak se od nich nechá zmlátit a SPOILER jako sorry, ale ta zfušovaná práce s tím zpomaleným svědkem, to bylo jako co?KONEC SPOILERU), ale pořád je mu k dobru, že v té sebrance má alespoň nějaký smysl pro spravedlnost. Upřímně - kde sebrali takovou bandu "křupanů"? Například Tomme a ten jeho mezioční předěl? Nicméně co se týče severských krimi, které jsem já viděla, tak tahle je přece jen trochu jinačí. I přes brutalitu a lokace hlubokých lesů mi nepřijde tak strašně chladná a depresivní jako je ten druh, do kterého spadá např. Insomnie se Stellanem. Rolfa Lassgarda mám ráda pro jeho hromotluckou personu, a to jak ve svém projevu dokáže skloubit fyzickou sílu a částečně i jistou joudovitost, takže i zde se mi líbil. Jediné co, tak to mohlo být o takových dvacet minut kratší. (27.12.2016)

Tak tohle byl pro mě velice slušný švédský počin, u něhož jsem se ani náhodou nenudil. Zápletka byla solidní, obsazení jednotlivých rolí perfektní (opět mě napadlo, který prudce pohledný svalovec by asi dostal hlavní roli, pokud by šlo o americký film...), ale scénář mě několikrát zklamal, když se hbitými obloučky občas vyhnul logice. Spokojenost u mě každopádně převládla, takže se mi nechtělo jít pod čtyři kousky. 4*- (10.07.2021)

„Eriku, poslouchej mě. Nemáme tu závažný zločiny, na jaký byls zvyklej ze Stockholmu. Musíme tu mít dobrý vztahy s lidma a pracovat s nima.“ Ale vysvětlujte to tvrdohlavému poctivci, který se navíc do problémů řítí po hlavě…Erik se vrací z hlavního města do rodné hroudy skrz pohřeb otce. Rozhodne se v tomhle vidlákově zůstat a nastoupit do řad místní police. Divák si je však velmi rychle vědom, že společnost, do které se dostal, není zrovna plná raketových inženýrů. A počáteční vřelé úsměvy spolu s poplácáváním po zádech se mohou hodně rychle změnit, zvlášť, když se začne strkat nos do věcí, které byly dosud velkoryse tolerovány a přehlíženy. Čím víc Erik kope do vosího hnízda, tím víc je divák nervóznější. Prakticky všichni mu hází klacky pod nohy, přitvrzuje se a atmosféra houstne. Divákova zúčastněnost se navíc posiluje čím dál větším odporem vůči vidlákům, jakože těch 5 slizounů bylo naprosto přesných. Z konce se sice dle mého dalo vyždímat trochu víc, ale jinak spokojenost a solidní 4* navrch. (03.05.2020)