Los ojos azules de la muñeca rota

Nijak zásadní snímek pro daný žánr... V první třetině jsem opravdu jen čekal, co se přihodí, aby bylo giallo giallem. Ale krom muže se špatnou minulostí a milostných pletek se nic zásadního neděje...Dokonce ani nefunguje jakýkoli pokus režiséra diváka udržet v napětí, v očekávání, co přijde. Nevědět, kam tenhle snímek patří, asi bych ztratil naprosto pozornost a nijak pečlivě dál film nesledoval. Po půlce filmu se děj rozjíždí. Kdosi vraždí blondýny s modrýma očima. Pointa je vyvedená, ale bohužel špatný pocit z první půlky se do paměti vryl...Na tři hvězdičky zvedám pro dobrý námět a pro obsazení, které bylo opravdu dobré. (03.10.2010)

Ďalší diamant z Naschyho pokladnice. Jasné, hudba občas pôsobí ako z iného, komediálneho filmu, záver trochu unáhlený, ale inak som si film ako fanúšik gialla alebo eurohororu užíval. Prostredie správne gotické, Naschy je opäť obklopený krásnymi ženami, nájdu sa slepé stopy, vodítka sú správne zamotané. Španieli v gore v gialle prebehli i talianov, motív melódie je fantastický, záver taktiež, až na spomínanú uponáhľanosť. Pomalý sa mi nezdal ani trochu, skôr naopak. Fanúšikovia eurohororu sa musia cítiť ako doma. Ja určite. (19.01.2018)

V roce 1973 spolu Aured a Naschy natočili 4 filmy a Los Ojos azules de la muñeca rota je z nich jednoznačně nejslabší a rozhodně to není tím, že se na rozdíl od ostatních (hororových) kousků, jedná o giallo... Je to proto, že skoro do poloviny filmu (bez vražd!!!) se jedná spíše o milostné drama, bez jakékoliv atmosféry, zato velmi nudné... Od poloviny filmu, kdy vražd začne rapidně přibývat, nastupuje i slušná atmosféra (v giallu vytvořena netypicky osamělým domem) a na konci i slušná (i když předvídatelná) pointa... Nemůžu říct, že je tohle špatný kus, ale vzhledem ke zcela zbytečně nudné úvodní čtyřicetiminutovce nemůžu dát více než tři (a to jsem dlouho uvažoval o dvou), průměrné bodíky... (11.06.2011)

Rok 1973 bol pre Nashyho nesmierne plodný, a okrem klasických hororov si strihol aj jedno klasické giallo. Oproti inému, slabšiemu giallu s Nashym (Dragonfly for Each Corpse) ma zaujal dosť rozdielny vizuál ktorý v talianskych giallach neuvidíte, osamotená vila vysoko na skale, vyprahlá a skalnatá typická španielska krajina a dom plný žien, do ktorého prichádza tajomný cudzinec s pochybnou minulosťou. Je jasné, že keď príde k osamelým ženám ( trom sestrám) taký statný muž ako Paul Naschy milostné zápletky nenechajú na seba dlho čakať. Osobne ma úplne prvá štvrtina filmu moc nebavila, Nashymu lezú do postele jedna sestra za druhou, vrtel som sa na stoličke a stále som čakal na prvú vraždu. Ale keď prišla, ostané rýchlo pribúdali, a film zrazu nabral tempo, aj atmosféru. Spočiatku som uvažoval aj nad dvoma bodmi, aké udelil odborník na tiento žáner užívaťel giallo, ale zápletka sa začala poriadne zamotávať, atmosférické scény pribúdali ( vražda na cintoríne, príchod podozrivého Naschyho počas búrky k invalidnej sestre) a ja som bol tak mimo, že som prehliadol pomerne jasné indície vedúce k vrahovi. V tomto sa tvorcovia scenára postavili dobre, žiadne nelogičnosti, všetko malo hlavu a patu, na zamlženie pointy požili férové finty a triky. Nadpriemerné giallo, ktoré si možno zaslúžilo okolo troch bodov, však ešte zdvihla úplne záverečná scéna. Tá bol fakt výborná, a aj keď som už vtedy vedel, že čo za tajomstvo sa skrýva v tej obrovskej bielej miestnosti, bol som záverom nadšený. (26.09.2010)

Zapadlý giallo thriller s notnou dávkou krve, mystéria a hromadou ošklivě zabitých obětí. Španělé na italskou školu sice nemají, ale vydloubané oči a řady odhalených dámských hrudí naleznete i zde. Pro milovníky zapadlých filmových rarit učiněný unikát! Pro ostatní zájemce malé varování: Pomalý rozjezd, úsměvné herecké výkony a laciné provedení „gore“ efektů. (02.03.2024)