Sherlock Holmes: Pes Baskervillský

„Strašidlá neposielajú listy.“ Čítal som pár kníh a komiksov so Sherlockom Holmesom, videl som filmy s Robertom Downeym a seriál s Benedictom Cumberbatchom, ale vyložene baviť ma vždy bavil len jeden príbeh: hororový Pes Baskervillský. Holmes má ešte prácu v meste a tak s dedičom baskervillského panstva do ponurej oblasti odchádza len starý dobrý Dr. Watson. Prostredie je pre mňa ako hororového fanúšika dokonalé. Temné močiare, do ktorých už mnohí išli... a nevyšli. V ich tesnej blízkosti sa nachádza sídlo Baskverille, opradené starými a najmä strašnými legendami o šialencoch a pekelnej príšere, zabíjajúcej ľudí. Jej desivé zavíjanie sa nesie nad hrôzostrašnými, nočnými „blatami“. Wow. Môžem tento príbeh vidieť sfilmovaný stokrát a vždy ma baví. Prirodzene, vytráca sa moment prekvapenia, keďže už dávno viem, ako to dopadne. Ale aj tak ma to baví. Spracovanie z roku 1983 je vydarené, ale jemne pokrivkáva výprava. Nie, že by nebola atmosférická, ale proste som čakal ešte niečo lepšie. Predsa len je tu poznať starší rok výroby a televíznu produkciu a miestami to až moc pripomína to, čím to aj naozaj bolo: filmové kulisy. Naopak, potešil ma fajn kasting (v akom inom filme uvidíme Doylea a Makepeaceovú?). Scenár: Charles Edward Pogue (Psycho 3, Kull dobyvateľ, Mucha, Dračie srdce). (07.02.2018)

Při tak často zpracovávaném příběhu se člověk neubrání srovnávání i těch nejmenších detailů. Tak předně I. Richardson se na můj vkus moc často směje (SH se přece smál velmi zřídka a vždy to znamenalo něčí konec:), za druhé Watson je sice trochu nechápavý, ale není slaboduchý, Holmes coby cikán je docela vtipný, ale na druhou stranu tím Watsonovo pátrání ztrácí přízrak "muže na skalisku, o kterém nevíme, zda je náš přítel nebo nepřítel," pak mi docela vadí postava dr. Mortimera. Hm, tak to vypadá, že mi nesedí téměř všechny postavy. Shrnuto, podtrženo, pokud bych neznala příběh, tak jde o zdařilou a zábavnou podívanou, ale takhle nemůžu jít přes *** (10.01.2009)

Pri mnohých mojich kladných recenziách na staršie snímky, má veľký podiel nostalgia. A tá zafungovala aj u tu komentujúcich. Beriem. Má to svoj význam a zhliadnutie akéhokoľvek snímku v inom veku, ako v aktuálnom, spôsobuje že divák vníma dielo subjektívne. A keďže sa PES BASKERVILLSKÝ A.D. 1983 dostal ku mne až 34 rokov po vzniku a videl som ho práve teraz, nie som ovplyvnený mládežníckou spomienkou naňho. Ide ale o film remeselne kvalitný, nočné scény na blatoch sú skvostom dizajnu a ,,hororové,, scény museli naozaj pred mnohými rokmi dosť pocuchať nervy vtedajšej československej mládeže. Iba ľutovať, že som ho nevidel v školou povinnom veku. (23.01.2017)

Asi nejlepší adaptace jedné z nejslavnějších detektivek na světě, našimi televizemi bůhvíproč opomíjená (o distributorech nemluvě). Navíc s Doylem v jedné z hlavních rolí. :) Ve filmových zpracováních Psa baskervillského jsou rozhodující dva faktory: Sherlock Holmes a Pes. Holmes musí být gentleman i výstředník, a Pes musí být reálný i děsivý – a oba musí budit bezvýhradný respekt. Nelehký úkol, ale v tomto případě splněn. (16.08.2011)

Konečně povedená adaptace. Po ruském zdlouhavém zpracování jsem byla potěšena tímto svižným a zbytečnostmi nezatíženým TV filmem. Pro mne je vždy důležité obsazení Sherlocka a sira Henryho, ostatní pak nějak zvládám, ale tentokrát se mi líbili všichni. Sherlock byl vtipný a nebyl tak samožersky nadutý, taktéž sir Henry splnil představu amerického potomka Baskervilla. Nádherné exteriéry močálovité krajiny i impozantní sídlo Baskervill zde bylo umocněno scénou z minulosti. Jsem koukala, co si dovolil sir Hugo v noci na blatech, ale hlavně na strhující scénu topícího se koně. Také byla využita sherlockova maskovací schopnost a odhalení Dr Watsonem na ruinách bylo zábavné. Víc než samotný pes mě děsí, když tvůrci nechaj hrát Sherlocka na housle a tentokrát bylo zděšení celkem vyrovnané :-) Dávám plný počet. (09.10.2012)