Hundreds of Beavers
Réžia:
Mike CheslikKamera:
Quinn HesterHudba:
Chris RyanHrajú:
Ryland Brickson Cole Tews, Olivia Graves, Doug Mancheski, Wes Tank, Luis Rico, Brendan Steere, Mike Cheslik, Jon Truei, Tobias Christian WongObsahy(1)
Příběh z nelítostné doby, kdy příroda byla ještě nepokořená a plná nebezpečí, pojednává o palírníkovi jablkovice, který přijde o vše, ocitne se s holou zadnicí v divočině a musí se postupně nalevelovat až na nejlepšího zálesáka široko daleko. Při tom poměří důvtip, síly a houževnatost nejen s živly, ale také s roztodivnou zvířenou, v čele s titulními stovkami bobrů. Videoherně vyprávěný survival oživuje pro nové milénium žánr němých grotesek. V této mnohonásobně zábavnější i realizačně nápaditější parafrázi na REVENANT Zmrtvýchvstání místo DiCapria bojuje o přežití novodobý Buster Keaton a jeho zvířecí protivníky ztvárnili lidé v celotělových plyšových kostýmech ve stylu Studia Kamarád. (Aerofilms)
(viac)Recenzie (109)
Bober kurwa! ()
To bola taká blbosť, až som od toho nevedel odtrhnúť oči, ale plne pochopím aj toho, kto tomu dá "odpad" ()
| SRH | Šialenosť. V živote som nevidel podobný film. Trocha mi ten film pripomenul frenetickosť, divokosť a mieru nápadov Everything Everywhere All at Once, aj keď tento film má trocha podobný problém. V približne druhej polke sa asi 15 minút dejú tie isté veci. Tam ma to trocha stratilo, inak sa jedná ale o absolútne výbornú slapstick komédiu, pri ktorej som sa neraz zasmial od srdiečka. Finále sú už iba naakumulované všetky nápady, ktoré na vás boli vychrlené v poslednej hoďke a pol. Super filmík. Viac TU. | Hodnotenie: 8/10 | ()
Chvíli mi trvalo se do toho dostat, ale nakonec mě to pohltilo. Hravost celého projektu a vypointovaný příběh nedává na výběr. ()
Kronika lovce od Bobří řeky aneb Tisíc a jeden způsob jak dostat bobra! Je to, jako kdyby se Terry Gilliam, v dvacátých letech minulého století, rozhodl natočit kartonovou grotesku a díky tomu vznikl tenhle totální úlet… v dobrém slova smyslu. Opakující se gagy, s trefnou (a vyvíjející se) pointou, v úžasných kulisách s příjemným bonusem v podobě občasného zvratu i nečekaného odhalení. MacGyverovské pasti vygradované krásně do absurdna a jejich pokrok je brilantní, stejně jako neskutečné množství brutálně vtipných detailů (vykuchání plyšového bobra). Celou dobu to jede až v takovém videoherním režimu, ke kterému se přidá i špetka detektivky (možná se zjeví i sám Sherlock), hororová atmosféra (postupná likvidace Santova spřežení) a finále jako z akrádovky. Tohle je ta pravá láska (pořádný kus srdce rozhodně nechybí) k poctivé filmařině a také fakt, že nikdo neunikne bobřímu soudu. Souhlasím však se zdejšími názory, že skoro dvě hoďky je na takový formát trošku dost. ■ AnanAss‘s Score: 8/10 ■ ()
Bavil jsem se tak, že mě bránice od smíchu bolela ještě druhý den. A vše korunoval ten úžasný moment, kdy skončil film, rožla se světla v kinosále a zmatení diváci se dívali okolo sebe s nevěřícným či nechápajícím pohledem a "panebože, co jsem to zrovna viděl?" Jo, stálo to za to. ()
Tohleto mě hodně mrzí a určitě je něco špatně ve mně. Film, na který jsem se těšila nejvíc a který mě minul. Sedím v sále se svěšenými koutky, zatímco kadence smíchu v hledišti graduje. "Bav mě," manipuluji plátno očima, zatímco mě spíš irituje. Jak to chce být za každou cenu vtipné - což by bylo, kdyby byl protagonista katalyzátorem absurdních situací mimoděk. Situační komika na mě zde nefunguje, pointy jsou předvídatelné, hrdinovi jeho smolný úděl nevěříme, protože víme, že ví, že má obecenstvo, před kterým a pro které dělá ze sebe šaška. Režisér se navíc dopouští nejneodpustitelnějšího prohřešku na poli komedie, a to je opakování vtipu. Na rozdíl od Příšery z Michiganského jezera, kde chlad cynismu glosoval defaultní posranost existence, tady je to nesnesitelné hravé. Nesnesitelně snaživě. Publikum odpovídalo na tyhle jednohubky servírované až pod nos poslušnými výbuchy smíchu. Ale já jsem těm lidem vlastně trochu záviděla. Jste v situaci, kdy film má veškeré predispozice pro to, aby se vám líbil, dadaismus, nihilismus, cynismus, nekorektnost, morbidnost, hýčkání si svých nedokonalostí a selhání, prasečinky, roztomile zbytečně překomplikovaná plánování, smysl pro nesmysl, celá řada věcí, která definuje váš charakter - a vás naprosto míjí. Já chci od kinematografie víc než jen pozorovat dění na plátně a občas si pro sebe utrousit "jo, dobrej nápad". A komediální žánr má v tomhle ohledu ještě o řád náročnějšího diváka. Takový ten přímočarý humor pro korporáty, který jde ale pořád málo za hranu, je jakoby "nekorektní" a "pankáčskej", ale stále bezpečný, od diváka nevyžaduje intenzivnější vklad, nebudí diskomfort, protože není adresný, každý se s ním snadno identifikuje, protože kdo jsme se v životě neocitl v tragikomické situaci, ze které jsme vyšli jako idioti, známe to přece všichni, ale co už, jednou se tomu zasmějeme. Ztrapnění automaticky neznamená ponížení, slabost je privilegiem člověka.___Jsem možná až nemístně kritická a není to ode mě fér, protože i přesto přese všechno jsou Stovky bobrů pokladnicí nápadů a po vzoru Monty Python si vyloženě lebedí s konstrukcích "sofistikovaných nesmyslů", pro což mám slabost. To, že režisér neulpívá na každém svém geniálním vtipu a opouští jej se stejnou lhostejností, s jakou chrlí nové, je znakem víry v nevyčerpatelnost imaginace, a to si musíme hýčkat. ()
Neskutečně našlapaná pecka ve stylu starých černobílých filmů Charlieho Chaplina či možná spíše Looney Tunes, který může leckomu připadat infantilní, dětský či nevkusný, ale mě osobně sakra bavil i rozesmál a hlavně neskutečně vtáhl. Jsou zde velmi zajímavě využité praktické efekty jako např. kostýmy namísto skutečných zvířat s efekty digitálními, jenž (samozřejmě dle záměru) působí strašně kýčovitě a jsou přes sebe čas od času naplácané způsobem, který by v případu klasického filmu působil neskutečně odporně, ale zde to už jen díky žánru a atmosféře funguje na 100%, i přesto, že vám možná ze začátku bude chvilku trvat si na takový specifický styl zvyknout, ale já vám říkám, že to stojí za pozornost a nebojte se toho vizuálu. Také je zde k mému překvapení dost velké množství akčních scén, které k mému ještě většímu překvapení šlapou jak správně namazaný stroj a nepůsobí hloupě v momentech, kdy samy nechtějí. Nic víc k tomu radši psát nechci, neboť myslím, že je nejlepší do toho jít s čistým štítem a nezaujatým pohledem. Aťsi na to každý utvoří svůj názor, ale já to můžu opravdu jen velmi silně doporučit. 9/10 ()
Jakožto blockbusterový divák se k těmto groteskním filmům příliš nedostanu, takže když už jsem na něj náhodně zavítal, byl jsem rád za rozšíření obzorů. Musí se smeknout všechna čest tvůrcům, že mají takovou (ujetou) odvahu s něčím podobným přijít. Jenže když se pořádně na film zakoukáte, tak on není vůbec hloupý – naopak, je velice promyšlený do každičkého detailu a někdo se musel na storyboardech pořádně vyřádit. Z hlavy na první dobrou to vymyslet nešlo. Téměř dvě hodiny sledujeme Martina Růžičku z HC Oceláři Třinec, jak přežívá v přírodě s králíky, bobry a vlky. A udržet divákovu pozornost bez takřka jediného slova po celé dvě hodiny je sakra umění. Navíc film má vkusné vtipy a jasně dokazuje, že zábava se dá šířit i jen přes obraz a slova nejsou potřeba. Naučit to dnešního diváka je ale nesmírně těžké, tudíž rozumím i těm, kterým film nesedne. Za mě je „Stovky bobrů“ na slušné čtyři hvězdičky, ale finále v bobří pevnosti mi už přišlo trochu navíc, nakonec tedy dávám tři. ()
Za pytel buráků (nebo bobrů) pár přáteli pořízená černobílá groteska plná série gagů, která má být poctou žánru. Nedobrovolně opuštěný alkodýchánek jako příležitost stát se profi zálesákem s vidinou nového cíle. Mrtví bobři za toxic holku, která to umí rozjet u tyče (thewitchofwonderlust IG, kdyby náhodou). Prakticky jako videohra Don't Starve s bizarním humorem pro otrlé diváky. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nebavil a upřímně nezasmál. Taky jsou tu ale trapnější gagy a stopáž tomu nepomáhá. Čas od času výraznější bizár neuškodí, 7/10, 4*. ()
Bobři, hodně bobrů, Stovky bobrů. Strašně dlouho jsem se takhle nezasmál. Z vrcholu na dno padne náš hrdina. Ocitne se uprostřed kruté, nehostinné divočiny, kde krom přežití, najde i novou motivaci k žití. Lásku. Jenomže, v cestě mu stojí ti zpropadení bobři... Po pravdě, jsem před kinem Aero lehce nervózní, 106min dlouhá groteska? Černobílé? Film snad za 3,5 mil Kč (Co?)? Celý den prší, hodně práce, jsem unaven a mám strach, že usnu. Po pár minutách mě to probralo takovým způsobem... Ano, groteska, která ale díky příběhu, audiovizuální stránce (perfektní), humoru a vtipu, mě absolutně dostala. Abych jen nechválil, když se dostaneme do „bobří hráze“, vypadalo to pořád krásně, malinko tomu spadl řetěz, ale sjezdem po kůlu mě to vrátilo do hry (btw, často jsem cítil staré PC hry) a finále..? Když budete mít možnost, zajděte na to. Fakt zážitek, který mě vytrhl ze všedního dne. Díky JFL, ČSFD.cz za projekci. 90% ()
Hloupá a nesmyslná groteska. Z útrpnosti dávám jednu * ()
Ne, tak bohužel. Ten parádní humor jsem tam neviděl. Originální to je, o tom žádná, je tam opravdu neskutečné množství nápadu a natočené to je vskutku originálně, ale ani jednou jsem se nezasmál. Ne, že by to byla trapná kravina, ale prostě mě to téměř ve všem minulo. Ke konci jsem už skoro umíral... být to půl hodinový kraťas, bylo by to mnohem lepší. ()
Low-budget masterpiece. Upřímně jsem od Stovek bobrů čekal, že se bude jednat o třeskutě vtipnou a origiální komedii. Toto očekávání se mi sice stoprocentně potvrdilo, nečekal jsem ale, jak bude tento film natočený bandou kamarádů ve zvířecích oblecích s minimálním rozpočtem, tak sebejistě vystavěný a perfektně vygradovaný. To, co by se na první pohled mohlo zdát jako volné pásmo ujetých gagů držících pohromadě pouze skrze hlavního hrdinu a tématiku lovu, se po zhlédnutí projevuje jako promyšlená struktura, kde každý gag má své místo v posouvání děje a všechny opakující se gagy jsou perfektně vypointované. Celé je to ještě navíc pevně svázáno dohromady strukturou RPG videoher, ve kterých sledujeme hrdinu jak získává zkušenosti, kupuje nové vybavení, odhaluje mapu světa a posouvá se kupředu ke svým cílům. I když se jedná o (téměř) němou černobílou grotesku, svým nespoutaným stylem humoru a závratnou kadencí gagů perfektně zapadá do klimatu dnešní internetové komedie. Ryland Brickson Cole Tews v postavě Jeana Kayka k tomu dokáže organicky kombinovat iracionální demenci postav animovaných grotesek a fyzické herectví alá Buster Keaton přesně tak, aby to bylo extrémně vtipné, nikoli otravně pitvořivé. Tews společně s Mikem Cheslikem a bandou kamarádů ve furry kostýmech vytvořili kreativní, filmařsky dravý a zároveň nehorázně zábavný nízkorozpočtový majstrštyk, který bych se svým kultovním potenciálem na poli filmů od “nadšenců s kamerou” nebál přirovnat k původnímu Evil Dead Sama Raimiho a Bruce Campbella. ()
Jakožto němá groteska v dnešní době naprosto unikátní dílo u kterého jsem se chvílema opravdu bavil. Vytknul bych tomu trochu delší stopáž než by bylo optimální. Že v dnešní době vznikne velkogroteska, která mě dokáže oslovit jsem si nedokázal ani představit. Tady se to povedlo :) Takže Bobrům zdar! :) A těm s velkým B zvláště :) ()
V tomto podivuhodnom severskom príbehu sa vyberieme do zasneženej drsnej krajiny plnej zvieratiek, kde hlavný hrdina po tom čo príde o všetko musí prežiť v tomto nehostinnom prostredí. Po stretnutí s miestnym šmelinárom mu skrsne v hlave diabolský, no riskantný plán vo forme zobchodvania bobrích kožušín za všetok pre neho tak potrebný tovar na prežitie. Popri tom mu začne baliť jeho promiskuitnú dcéru s nádejou, že sa stane jeho ženou. Má to však jeden háčik, pretože pan domácí bude od neho chcieť za to hundrets of beavers, čiže (stovky bobrích kožušín). A tak sa z nešikovného skrachovaného čašníka pomaly stáva profesionálny pobíjač bobrov. Ale kedže miestna komunita bobrov pozná pojem genocída, tak to nášmu hrdinovi poriadne osladí a v závere sa nám to pretransformuje do celkom solídneho hororu. PS: Známa veta: „ Zabi bobra, zachrániš strom“ tu naberá celkom nový rozmer. ()
Zničit bobra! Dva roky se s ním vozili po festivalech a nyní jej konečně představili široké veřejnosti. Tohle dílo je fenomenální a jedinečná groteskní variace na známé a mnohokrát viděné téma boje člověka s nelítostnou přírodou. Stejně jako ony bobří hráze jsou přetlakovány vodou, tak i stopáž tohoto snímku téměř praská pod tlakem nekonečného slapstickového humoru a nádherné vizuální kreativity. Úplně si představuju, kolik zábavy si při natáčení museli tvůrci užít v zimní krajině a jak moc se asi těšili, až svým ulítlým a ztřeštěným stylem polechtají bránice nejednoho diváka. Učebnicový příklad toho, když filmy jsou hlavně radost. Čistá fantazie. „Zkurwysyne bobrze! A ty chuju bobrze! Aaa, kurwa, bober!“ 🦫 ()
A tohle bylo jako co za film. Však je to nesledovatelné, nedá se ani na to koukat. 30% ()
Kombinace tradiční němé grotesky a pocty na ságu Road Runner vs. Coyote. Film u kterého se člověk přistihne, že 108 minut kouká s přihlouplým úsměvem na tváři. A přece, tohle je přesně ten tip humoru, u kterého bych čekal, že se musí buďto líbit moc a nebo vůbec, přesto jsem skončil někde uprostřed. Možná proto, že jsem postrádal nějaký pádný důvod vyvolávající salvy smíchu (v což jsem trochu doufal) a nebo něco trochu hlubšího, co by bylo prostě geniálně vtipné... a možná mi jen něco uniklo, ale bobři měli navíc. ()
Ten film nie je normálny! Ale povedzme si úprimne - kto z nás je? Všetci máme nejakú úchylku a poväčšina toto čítajúcich zrejme filmovú :-) Ale treba aj takéto filmy, nie len vymaľované komiksoidy. Nie každému sadne, u mňa bol tak na polovicu a napriek dĺžke (ubral by som 20 minút), som to vydržal. Pozdravujem heslom najväčšieho ochranára Františka Stromokocúra: Zabi bobra, zachrániš strom! ()
Súvisiace novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (viac)
56. MFF fantastických filmů v Sitgesu
V posledních deseti dnech probíhal ve slunném katalánském Sitgesu 56. ročník Mezinárodního festivalu fantastických filmů. Kulturní svátek zahrnující zástupce zejména žánru hororu, thrilleru, fantasy… (viac)