Réžia:
Saskia DiesingScenár:
Saskia DiesingKamera:
Aage HollanderHrajú:
Hanna van Vliet, Eugénie Anselin, Anna Bachmann, Bram Suijker, Konstantin Frolov, Frieda Barnhard, Edda Lina Janz, Germain Wagner, Nicolas Lech (viac)Obsahy(1)
Na jaře roku 1945 uvízne ve východním Německu deportační vlak s více než dvěma tisíci židovskými vězni z koncentračních táborů. Němečtí řidiči vlaku prchají před Rudou armádou, která již obsadila nedalekou vesnici Tröbitz. Cestující ve vlaku jsou odkázáni sami na sebe a pomáhají jim pouze vesničané. Na pozadí hluboké nedůvěry, zoufalství a touhy po pomstě vzniká nečekané přátelství mezi německou dívkou Winnie, holandskou Židovkou Simone a ruskou odstřelovačkou Verou. Snímek inspirovaný skutečnými událostmi vypráví příběh tří silných žen, které se uprostřed válečných trosek musí odpoutat od svých strategií přežití, překonat zášť, zlobu a nedůvěru a znovu vnímat druhé jako lidské bytosti, aby v sobě probudily soucit. (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Na pamiatku tých, ktorí trpeli a obetovali sa. To sú záverečné slová filmu, ktorý ale to utrpenie a obetu priniesol len čiastočne. Bez silnejších scén, bez veľkých emócií okrem jednej blbej karantény. V podstate len náhodné stretnutie troch žien z rôznych prostredí a ich nejasné vyhliadky na budúcnosť. Viac som tu nevidel. V každom prípade film má aj dosť veľa chýb, ktoré akoby chceli len priniesť dnešný pohľad na históriu. Dobre, to, že sovietski vojaci neboli dvakrát príjemní a mnohokrát odpornejší ako nacisti, o tom sa nesporím. Ale určite by v oslobodenej dedine už neviseli nacistické vlajky, ako sme to mohli tu vidieť. Tie by šli prvé dolu. No a potom ten postoj saldatky, že Hitler zlý, aj Stalin zlý. Áno, s tým sa dá dnes súhlasiť. Ale žeby to takto otvorene hovorila nejakej židovke v roku 1945? Veľmi tomu neverím. ()
Pozoruhodný dějový a ideologický propletenec silně atakující emoce. Rusové už jednou zachránili Evropu před nacistickým morem, to jim nelze upřít, a žádné odstraněné pomníky na tom nic nezmění. Film zároveň ukazuje, že nic není pouze černo-bílé, jak to má sklon líčit ta či ona propaganda. Událost s opuštěným vlakem převážejícím židovské vězně bude nejspíš skutečná, ale samotný příběh hlavních protagonistů asi sotva, na to je příliš rafinovaně zkombinovaný a promyšlený, na můj vkus někdy snad až trochu přetažený. Pozorný divák ocení různé vychytávky, např. jak se židovští manželé líbají v pokoji vytapetovaném hákovými kříži. Každopádně docela působivý film. ()
Vetsina valecnych filmubje tocena z pohledu muze, s muzskym reziserem. Muzi jsou zde grdinove nebo obeti valky. Tento film je zenami vedene drama- Nemka, Nizozemska Zidovka a Ruska. Postavy jsou ciste fikce a mezi nimi je zenska energi a jsou zensky silne. Tento feministicky a lidsky film je tak o empatii, soucitu , soudrznosti a pratelstvi. Je to pribeh odvahy. Uprostred ruin konce valky musi zeny prekonat vzajemne rozdily, aby prezili. ()
Mladá německá vesničanka, holandská Židovka a ruská odstřelovačka - tři ženy, které okolnosti na jaře roku 1945 svedly dohromady a které, přes počáteční vzájemnou nedůvěru a nepřátelství, postupně odhalují lidskost a vzájemný soucit. Uvíznutý deportační vlak s židovskými vězni v již Sověty obsazeném východoněmeckém městečku na konci války - to chápu jako tu inspiraci skutečnou událostí, avšak samotný příběh a jeho hodnověrnost beru trochu s rezevou. Vnímám to spíš jako snahu ukázat, že nepřítelem není národ, víra a obyčejní lidé, ale ideologie a fanatismus, které na ty lidi působí. 60 %. ()
Z koncentračního tábora dorazil vlak plný dobře živených, dobře oblečených mužů a žen s hřívou po ramena. Uvízl ve vesnici plné nacistických prasat, se kterými se jakoby všichni skamarádili a hlavní starostí, hned po jídle, bylo ušití nových šatů. Překvapivě se Rusové pokusili jen o jedno znásilnění, které ovšem četařka zatrhla. Tak se místo radovánek starali o krajně nesympatické arogantní týpky s tyfem, kteří bůhví proč nabyli dojmu, že je to jejich povinnost. Ovšem péči věnovali hlavně inženýrům, které měli ti zlí Rusové v plánu čmajznout a šup s nimi do Ruska. Moc se jim to ovšem na rozdíl od Američanů, kteří poskytli azyl fašistické inteligenci, nepovedlo. Často v poslední době čtu moudra našich hlav pomazaných, že určitý národ je třeba totálně vyhladit, neposkytovat jim zdravotní péči, vyhodit je z bytu, z restaurací, z hotelů, ze sportovních klání i z našich vysokých škol, sebrat jim veškerý majetek a to vše se také tak děje. Film mě dovedl k myšlence, kde je vlastně dnes fašismus a celkem jsem se zhrozila. Celkem hodně. Jinak film jako takový nestojí za nic. ()
Galéria (20)
Fotka © W-film
Reklama