Réžia:
Saskia DiesingScenár:
Saskia DiesingKamera:
Aage HollanderHrajú:
Hanna van Vliet, Eugénie Anselin, Anna Bachmann, Bram Suijker, Konstantin Frolov, Frieda Barnhard, Edda Lina Janz, Germain Wagner, Nicolas Lech (viac)Obsahy(1)
Na jaře roku 1945 uvízne ve východním Německu deportační vlak s více než dvěma tisíci židovskými vězni z koncentračních táborů. Němečtí řidiči vlaku prchají před Rudou armádou, která již obsadila nedalekou vesnici Tröbitz. Cestující ve vlaku jsou odkázáni sami na sebe a pomáhají jim pouze vesničané. Na pozadí hluboké nedůvěry, zoufalství a touhy po pomstě vzniká nečekané přátelství mezi německou dívkou Winnie, holandskou Židovkou Simone a ruskou odstřelovačkou Verou. Snímek inspirovaný skutečnými událostmi vypráví příběh tří silných žen, které se uprostřed válečných trosek musí odpoutat od svých strategií přežití, překonat zášť, zlobu a nedůvěru a znovu vnímat druhé jako lidské bytosti, aby v sobě probudily soucit. (HBO Max)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Film, ktorý hovorí o jednej udalosti, ktorá sa mala stať na konci 2.sv. vojny. Neviem, či je to pravda a ani sa mi to nechce zisťovať. Film poukazuje na rôzne prejavy ľudskosti, zvrátenosti, fanatizmu a obetavosti. Vychýdza mi z toho, že veľa z toho je pravda, len sa to prihodilo viacerým ľudom počas celej vojny a období po nej. Tu je to podané ako príbeh troch žien a tak nejak divne podaný. ()
Na pamiatku tých, ktorí trpeli a obetovali sa. To sú záverečné slová filmu, ktorý ale to utrpenie a obetu priniesol len čiastočne. Bez silnejších scén, bez veľkých emócií okrem jednej blbej karantény. V podstate len náhodné stretnutie troch žien z rôznych prostredí a ich nejasné vyhliadky na budúcnosť. Viac som tu nevidel. V každom prípade film má aj dosť veľa chýb, ktoré akoby chceli len priniesť dnešný pohľad na históriu. Dobre, to, že sovietski vojaci neboli dvakrát príjemní a mnohokrát odpornejší ako nacisti, o tom sa nesporím. Ale určite by v oslobodenej dedine už neviseli nacistické vlajky, ako sme to mohli tu vidieť. Tie by šli prvé dolu. No a potom ten postoj saldatky, že Hitler zlý, aj Stalin zlý. Áno, s tým sa dá dnes súhlasiť. Ale žeby to takto otvorene hovorila nejakej židovke v roku 1945? Veľmi tomu neverím. ()
V dubnu 1945 vyrazily z koncentračního tábora Bergen-Belsen 3 vlaky. Jeden po cestě osvobodili Američané, jeden dojel do Terezína a poslední zůstal 22. dubna 1945 viset v Německu u Tröbitzu. Našli ho Rusové a bylo v něm asi 2500 věznů. Protože mezi vězni propukla epidemie tyfu, izolovali vězně ve zmíněné (vylidněné) vesnici, aby zabránili šíření nemoci. O dva měsíce později předali přeživší do rukou Červeného kříže v Lipsku. Do této historické události (další reference) je zasazen děj filmu. Věnuje se 3 ženám (jedna z vlaku, druhá vojanda a třetí místní). Jejich příběh je evidentně zcela fiktivní a v mnoha momentech vykazuje neskutečné prvky naivity. Jednoduše protože se snaží být až křečovitě nestranný a nestereotypní. Žádné černo-bílé postavy, žádné šablony (dobrý-zlý), žádné “zvolené strany”. Prostě jen vypráví relativně nudným způsobem příběh zmíněného tria během těch dvou měsíců onoho tyfového lockdownu. A to je celé. ()
V tomto filme sa nedalo veriť takmer ničomu. Od chovania hlavných postáv filmu až po čisté uniformy ruských vojakov (na konci vojny!). Non-real fantasy. Jeden príklad za všetky: Keď komandirka prichytí dvoch ruských vojakov (na obsadenom území!), ako opierajú nemeckú dievčinu o múr, odpovedia jej: "Poctivo sme frau Hitler zaplatili". Tak toto by u ruskej soldatesky nehrozilo ani o dve generácie neskôr. A vlastne ani nehrozí, vidíme to predsa na Ukrajine. ()
Z koncentračního tábora dorazil vlak plný dobře živených, dobře oblečených mužů a žen s hřívou po ramena. Uvízl ve vesnici plné nacistických prasat, se kterými se jakoby všichni skamarádili a hlavní starostí, hned po jídle, bylo ušití nových šatů. Překvapivě se Rusové pokusili jen o jedno znásilnění, které ovšem četařka zatrhla. Tak se místo radovánek starali o krajně nesympatické arogantní týpky s tyfem, kteří bůhví proč nabyli dojmu, že je to jejich povinnost. Ovšem péči věnovali hlavně inženýrům, které měli ti zlí Rusové v plánu čmajznout a šup s nimi do Ruska. Moc se jim to ovšem na rozdíl od Američanů, kteří poskytli azyl fašistické inteligenci, nepovedlo. Často v poslední době čtu moudra našich hlav pomazaných, že určitý národ je třeba totálně vyhladit, neposkytovat jim zdravotní péči, vyhodit je z bytu, z restaurací, z hotelů, ze sportovních klání i z našich vysokých škol, sebrat jim veškerý majetek a to vše se také tak děje. Film mě dovedl k myšlence, kde je vlastně dnes fašismus a celkem jsem se zhrozila. Celkem hodně. Jinak film jako takový nestojí za nic. ()
Galéria (20)
Fotka © W-film
Reklama