Obsahy(1)
Osemnásťročná Haas sa vyrovnáva s náhlou smrťou otca a život sa jej nečakane zmení pri plnení jeho posledného želania – aby bol pochovaný vo svojom rodnom meste pri rieke Mississippi. Tam stretáva Willa, samotára s tvorivou dušou, ktorý pracuje, aby podporil svoju vzdialenú rodinu doma. Dve osamelé bytosti nadviažu priateľstvo, ktoré je pre nich výzvou poznačenou láskou aj stratou. Režisérka šikovne a s citom rámcuje rozľahlosť americkej krajiny a mieša súcitný realizmus s filmovou poéziou. Filmársky výnimočný Bežec je úprimný príbeh, ktorý sugestívne zachytáva vzácne a zmysluplné puto medzi dvoma mladými ľuďmi vstupujúcimi do dospelosti. (Art Film Fest)
(viac)Recenzie (5)
Americký zapadákov. Náhlé úmrtí muže, který se živil všelijak, donutí jeho dceru vydat se s jeho rakví do jeho rodného města, kde si přál být pochován. Zde nachází spřízněnou duši. Ale bude to stačit na to, aby zvládla vzít svůj život a osud do vlastních rukou? Film vypráví docela zajímavý, byť vlastně velmi jednoduchý příběh. Velkým problémem je zde ale bohužel to, jak je divákovi servírován. Dlouhé tiché scény beze slov, snaha o umělecké vyjádření něčeho, co je velmi jednoduché, dělá z filmu docela velkou nudu, která nutí k zívání a přes svou relativně příznivou délku 76 minut i k spánku. Vlastně příliš nevíme, co se postavám honí hlavou, co chtějí či nechtějí, a otevřený konec tomu také příliš nepomáhá. Mohl to být fajn film, kdyby si nehrál na příliš velkou artovku. [29. Art Film Fest Košice] ()
Podle mě to chtělo dějovou linku víc rozvinout.Nic neříkajících záběrů tam byla tak jedna třetina natočeného.Jinak motiv o životě opuštěné dívky, která najednou zůstala na světě sama (možná že tak bylo líp, než s nemocným otcem). ()
Dejovo minimalistický film, ktorý sa zámerne vyhýba viacerým ponúkajúcim sa (očakávaným) zápletkám či dramatickým líniám (ako si poradí s tým, že jej dom bude skonfiškovaný; coming of age v podobe rodiacej sa prvej lásky). Namiesto tých volí mlčanlivé zábery a prchavé momenty vľúdnych interakcií na pozadí procesu pochovávania otca. Smrť, šedé prostredie, veľké celky podčiarkujúce izolovanosť a osamotenie postáv, silné tiene a kamerové uhly často znemožňujúce vidieť tváre, vytvárajú atmosféricko melancholickú záležitosť, ktorú len sem-tam prekročia lúče svetlá. O to silnejšie potom pôsobia. 85-90%. ()
Žiadny dramatický oblúk. Tento film je, matematicky povedané, priamkou. Ide od nevidím do nevidím. Bez akejkoľvek zmeny tempa alebo nálady, na rovnej čiare-ceste nenastane ani hrboľček, ani kamienok, na ktorom by poskočilo koleso bicykla. Mrzí ma to, ale v tomto som si nedokázala nájsť nič, čo by ma zaujalo. (Art Film Fest Košice) ()
Strašně dlouhé bezobsažné pomalé scény. Stačila jsem si uvařit kávu a Hannah Schiller stále seděla na posteli a škrtala zapalovačem. Nejodvázanější akce byla,myslím, ve scéně kopání do igelitové tašky.....A tak nudně to pokračovalo až do nesmyslného, ale osvobozujícího konce. Fakt to nestojí za nic. ()