Opus pána Hollanda

Skvělý Richard Dreyfuss a inteligentní scénář, jenom škoda, že je tak typicky americky přeslazený a předvídatelný. Pozor, spoiler: I ta katarze v závěru je tradičně pojatá jako velkolepá a dojemná show. Vše končí hlaholem hudby, nicméně jako by tento sentimentální jásot licoměrně zametl pod koberec to nejdůležitější: prachy na další hudební (výtvarnou aj.) výchovu se prostě nenajdou a dávat nebudou. A pokud se v této výchově nebude pokračovat, nebyla celoživotní učitelská práce pana Hollanda nakonec přece jenom marnou epizodou? (23.04.2011)

Trošku idealizované pojetí vztahu k hudbě. Někomu se nedaří, skvělý učitel žákyni poradí, aby hudba cítila, zavřela oči a ono všechno příjde samo. Nakonec si dokonce guvernérka státu zahraje ve školním orchestru jedinou skladbu pana Hollanda. Mimochodem, jestli je tato skladba vrcholem jeho tvorby, tak jsme zas tak o moc nepřišli, tím, že byl odstaven od notového papíru. Jeden černoch necítí rytmus, po pár hodinách šlapání na nohy a poslouchání moderní hudby je to najednou tady. Každý , kdo má alespoň nějaký vztah k hudbě, musí věděť, že tak to prostě není. A u tohoto filmu se tak akoráť mohou utěšovat ti, kteří neuspěli. Ale utěšování to je moc hezké. (24.09.2004)

Sice je to především zásluha skvělého Richarda Dreyfusse, ale i tak je Opus Pana Hollanda nejlepším filmem Stephena Hereka. Navzdory silně nadprůměrné stopáži není ani na chvilku nudný, což je u životní story jednoho středoškolského učitele hudby docela výkon:) Ale nebojte se, nebudu si z tohohle jemného filmu dělat legraci, na to ho mám moc rád...což se sice s tou legrací nevylučuje, ale...;) A abych nezapomněl, původní hudba zde přítomná dílem Michaela Kamena jest a památce jeho každým svým taktem čest dělá. 80% (04.03.2004)

Mozno trosku pateticky, ale inak vynikajuci film, ktory reflektuje zivotnu drahu ucitela hudby na jednej americkej strednej skole. Zaroven iba potvrdzuje, ake dolezite miesto v zivote kazdeho mladeho cloveka zohrava chapavy, trpezlivy a najme ludsky pedagog a ze tato zivotna draha je o drine ktora je casto (v nasich pomeroch) nedocenena. Necele ****. (26.02.2009)

O tom ako sa z jedného človeka stal skoro druhý Beethoven. No nerátal s tým, že ako vlastne on rád učí, a tak sa pozabudol na škole. A dokonca musí podobne ako tento hudobný velikán bojovať s hluchotou, a to prostredníctvom jeho syna... Čo ja viem, prišlo mi to také až moc cukríkové, hlavne k záveru, alebo s tou Vietnamskou vojnou a s padlými životmi. Nemôžem však tomu uprieť istú epiku a vývoj postavy, avšak škoda, že na mnohých miestach to bolo rozťahané, takže to trochu aj nudilo. Ale hudba bola fajn, mám rád klasiku. Celkovo ma to ale neohúrilo tak, ako by som na základe hodnotení čakal. Priemer. 60/100 (20.01.2020)