Less Than Zero
Réžia:
Marek KanievskaScenár:
Harley PeytonKamera:
Edward LachmanHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Andrew McCarthy, Jami Gertz, Robert Downey Jr., James Spader, Tony Bill, Michael Bowen, Sarah Buxton, Kelly Wolf, Anthony Kiedis, Flea, Tom Verica, Brad Pitt (viac)Obsahy(1)
Nerozluční přátelé Clay (Andrew McCarthy), Blair (Jami Gertz) a Julian (Robert Downey Jr.) žijí bezstarostným životem smetánky v Los Angeles, právě úspěšně odmaturovali a směřují vstříc dospělosti. Blair se rozejde s Clayem, jenž odchází na vysokou na sever a zkouší se prosadit jako modelka. Rebelantský Julian se vydává na kariéru hudebního producenta a víc, než je zdrávo pro jejich přátelství, se sblíží s Blair. Po šesti měsících se Clay vrací na Vánoce domů a nachází životy svých přátel v troskách, plné drog, deziluze a nenaplněných tužeb a očekávání. (J.Connor)
(viac)Videá (1)
Recenzie (45)
Čtenáře nihilistické knižní předlohy nemůže tento film potěšit. Bere si z ní jen velmi redukovaný a umírněný koncept znuděné a zkažené mládeže s bohatými rodiči. Pokud budu předstírat, že jsem nečetl předlohu, hodnotím tento film jako slabý film se zachovalou atmosférou Kalifornie 80. let a OK písničkovým soundtrackem, ze kterého si zapamatujete jen sjetého Iron Mana. ()
Někdo tady píše, že je překvapen nízkym hodnocenim (momentálně celkem slušnejch 62%). Já jsem hodnocenim taky překvapen. Tohle je totiž hodně podprůměrnej "feťáckej" film. Měl jsem pocit, že se koukám na nějakou epizodu BH90210, protože prakticky celej film je o tom, jak děti bohatejch rodičů navštěvujou nejrůznější snobský mejdany a šňupaj tam haldy koksu. A pokud zrovna nejsou na mejdanu, tak melou nějaký kraviny. Až v posledních cca 30 minutách se konečně začne ve filmu odehrávat něco zajímavýho. P.S. Knižní předlohu neznám. ()
Less Than Zero, Ellisova výrazná prvotina (která by v nejbližší době měla konečně vyjít i u nás), jasně definoval a demonstroval autorovy hodnoty i směr, kterým se bude nadále ubírat. A zjevný dopad měl i na něho samotného, protože už v Informátorech do něj lehce narazil a ve svém nejnovějším románu Imperial Bedrooms se vrací ke Clayovi a dalším hrdinům této knihy. Filmová adaptace už natolik rafinovaná či komplexní není a spíše než o rozkladu losangelské zbohatlické teen smetánky je o hledání ztraceného života, cestě k bývalé přítelkyni a hořkém dospívání pod nátlakem drog. S autencitou osmdesátých let (výraznou výhodou oproti ostatním Ellisovým adaptacím), výraznými hereckými výkony - Downeyho, Spadera a Gertzové především, dobovými beaty, atmosférickým Newmanem, s jedinečnou nostalgickou náladou a hravostí si Kanievského adaptace ovšem vystačí sama o sobě, a to i přes citelné zápory, z nichž největšími ´sou zejména nesporně moralizující očištění filmového Claye a happyendovské vyznění. Po Avaryho The Rules of Attraction jde i tak o druhý nejzadřileší přepis Breta Eastona Ellise. ()
Tento film je v dnesnej dobe skôr len priemerny. Ale treba ho vnimat v kontextu vzniku. Filmy o zlatej mladezi z vyssej vrstvy, ktora sa zapletie s drogami sa v tej dobe prilis netocili. Naviac v hlavnych ulohach su vtedajsie mlade hviezdy z romantickych teenagerskych filmov. Takze vysledok musel pôsobit celkom kontroverzne a neprijemne napriek tomu, ze oproti kniznej predlohe to je vraj ovela menej temne. Dnes tento film uz sokuje malokoho, ale minimalne herecky vykon Roberta Downeyho v ulohe feťáka je natolko kvalitny, ze to za pozretie stoji. Skoda len, ze James Spader ako slizky diler dostal maly priestor. Velkym omylom je sympatak Andrew McCarthy, ktory tu ukazuje, ze na poriadny dramaticky vykon nema talent. Ostatni su len do poctu vratane nadhernej Jami Gertz. Takze, kto chce vidiet subj Iron Mana a Ultrona za mlada, tak ma prilezitost. :) 5/10. ()
Galéria (20)
Fotka © Amercent Films
Zaujímavosti (4)
- Brad Pitt, ktorý bol v tom čase ešte neznámym hercom, sa vo filme iba v krátkosti objaví v jednej z klubových tanečných scén. Zinkasoval za to honorár v hodnote 38 amerických dolárov a jeho meno nefiguruje v záverečných titulkoch. (sackrebleu)
- Do role Claye Eastona byl původně obsazen Keanu Reeves. (Fenk)
Breta Eastona Ellise mám v merku už od začátku 90. let, kdy se do té doby mladý talentovaný spisovatel náhle zvrhl v bestii a svým románem Americké psycho vyvolal značný skandál. Kniha ze života vrcholně úspěšných yuppies na konci 80. let, kdy se vždy zhruba padesát stran do detailu řeší poslední modely od Armaniho a na dalších deseti stránkách na vás vybafnou šokující detailní popisy brutálně rafinovaného perverzního mučení a vražd, aby se na dalších třiceti stranách rozebírala nejpokleslejší popová alba 80. let, byla později zfilmována bez jediné šance převést do filmu pocit z neskutečné předlohy. Po dalších Ellisových knihách jsem se na rozdíl od přítele JAna nepídil, a možná jsem udělal chybu. V každém případě mě na Less Than Zero nalákal úžasný osmdesátkový soundtrack plný raritních pecek, které dlouho nebyly (a některé dosud nejsou) ke slyšení nikde jinde. Film má absolutně neznámého režiséra, mladé a talentované herce s nadějnou budoucností (Downey Jr., Spader, McCarthy, Gertz) a vcelku průměrný scénář. Jelikož jsem předlohu nečetl (i z filmu lze vytušit, že může být hodně kvalitní), nejsem ničím svázán a mohu hodnotit pouze film, takový jaký je. Opět tu máme yuppies 80. let, tentokrát na prahu dospělosti, a k tomu problémy s drogami. (Zdá se, že kdo tenkrát nešňupal koks, byl mezi dětičkami z bohatých rodin společensky vyřízený.) Příběh je podán monumentálně, v intencích velkých antických tragédií, stejně tak je i nasnímán. Sledovat to a přistoupit na hru, že nejde o bezvýznamnou sračku ze života losangelských horních 10 000, je vcelku zábavné. Přesto nakonec nejde o nic víc, než o sice z několika hledisek zajímavý, ale pořád víceméně průměrný film, který nad jeho možnosti povyšují skvostné reálie 80. let a právě onen písničkový soundtrack, který mě k Less Than Zero původně dostal. Škoda že na CD vyšla jen asi polovina skladeb, které tu zazní. Hned úvodní "A Hazy Shade Of Winter" od The Bangles je neuvěřitelná nádhera, která hodně přispěje ke vtažení do atmosféry snímku. Rockové pecky jako KISSácká hitovka "Rock And Roll All Nite" v nové verzi mejdanových přeborníků Poison, totální rarita "Rockin' Pneumonia and the Boogie Woogie Flu" od Aerosmith nebo hymna "In-A-Gadda-Da-Vida" průkopníků pravěkého metalu Iron Butterfly v podání thrash metalových Slayer, to jsou věci, které potěší každého starého rockera. A k tomu navrch třeba slavná "Bring The Noise" hip hopových klasiků Public Enemy, která měla ve filmu (stejně jako většina ostatních písní) světovou premiéru. Zazní tu také Joan Jett, The Cult, Jimi Hendrix nebo další slavní hip hopeři Run DMC. Většina skladeb je v produkci legendárního Ricka Rubina (objevitele takových Beastie Boys), a mám dojem, že Julianova neúspěšná hudební společnost nesla název připomínající vlastní Rubinův label Def Jam. Byl jsem zvědavý na krotšího (a dle některých také kvalitnějšího) Breta Eastona Ellise v jeho pre-American Psycho období, a nezklamal jsem se. Ovšem nebýt takovým 80's nostalgikem, hodnocení by bylo o poznání nižší. () (menej) (viac)