Čínsky syndróm

Ja na rozdiel od gudaulina nepracujem v odbore a môžem bez problémov hviezdičku pridať. Film je možné vnímať vo viacerých myšlienkových a dejových líniách. Predovšetkým ide o to, ako zaistiť, aby ľudia ovládajúci ťažko predstaviteľné sily neboli úzkym profilom systému. Pretože frekvencia mimoriadnych udalostí je spravidla nepriamo úmerná závažnosti ich dôsledkov. Druhá výrazná línia sa zaoberá nadraďovaním osobných, či firemných záujmov nad záujmy celospoločenské a je často spájaná s vierou, že všetko nejako dopadne. A potom havaruje raketoplán kvôli súčiastke za pár dolárov, odfláknu sa kontroly zvarov a nadšení obyvatelia Kyjeva pochodujú na 1. mája pred tribúnami, netušiac, že si ich práve značkuje oblak z Černobyľu. S tým je samozrejme spojené ututlávanie všetkého, čo by mohlo firme a biznisu škodiť. Na druhej strane stoja investigatívni novinári s obmedzenými možnosťami a jednotlivci, ktorí na druhú misku váh musia položiť svoju kariéru, niekedy i viac. Potiaľ dobre. Chváliť herecké výkony nebudem, tie boli zrejmé, i keď Michael Douglas s lookom Barryho Gibba z Bee Gees bol niekedy za hranou. Za problém celého filmu považujem jeho záverečnú štvrťhodinu. Kovbojsko-happyendovým záverom sa pokazilo všetko dobré, čo film dovtedy poskytol. Takže viac hviezdičiek nedám, aj keď mám voľnosť v tom, že nepracujem v odbore. (24.08.2013)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

Nevyhýbam sa starším filmom a veľmi často natrafím na niečo, čo naozaj stojí za to vidieť i dnes a popri tom si predstavujem ako výborne musel film na ľudí pôsobiť v čase vzniku. Napätie a hrozba obrovskej katastrofy, ktorá sa vznáša nad atómovou elektrárňou má hlavne v druhej polovici filmu výborné grády. Jack Lemmon síce v úvode pôsobí tak trochu arogantne, ale časom sa z neho vyvinie správny a zásadový chlap, ktorý drží slovo. Právom dostáva jeho postava i postava novinárky (J. Fondová) najviac priestoru. Film s touto témou je stále aktuálny, zvlášť po nedávnej havárii v japonskej Fukušime. Výborný thriller. 80%. (08.09.2013)

Čínský syndrom (angl. China Syndrome) je metafora, označující strach z určitého druhu jaderné havárie, který se uchytil v americké společnosti v 70. letech. Obecně se jedná o strach z možného přehřátí jaderných reaktorů, konkrétně z možného roztavení reaktoru při poruše chladicího systému, protavení se z prostor elektrárny ven a díky vysoké hustotě uranu protavení se skrze celou planetu, čímž by se vynořil v Číně (ve skutečnosti na „opačné straně“ Země proti USA je Indický oceán). Pouhých 12 dnů po uvedení filmu v kinech došlo v jaderné elektrárně Three Mile Island (Pensylvánie) k havárii, jejíž průběh byl částečně podobný „čínskému syndromu“ - porouchal se chladicí systém reaktoru a ten se roztavil, ale nepropálil se dovnitř. Aneb když se Amíci rozhodnou, že peníze jsou důležitější než lidské životy. (17.02.2013)

70. léta podobným filmům přála. Hrozba nukleární katastrofy je vděčné téma. Michael Douglas podepsán pod filmem i jako producent tu je až na třetí koleji. Hlavní místo zabírá ještě velmi pěkná Jane Fonda a Jack Lemmon. Mít tohle pesimistický konec, tak tu pátou hvězdičku i přihodím. Takhle si člověk užije napínavý thriller, který tak trochu viděl budoucnost, když několik měsíců po premiéře došlo k úniku radiace v nukleární elektrárně Three Mile Island. O Černobylu o 7 let později ani nemá cenu mluvit. (14.04.2010)