Let domov

Eh... Jak jen toto hodnotit? Nechci tu být za škarohlída, který jen z důvodu potřeby vyčuhovat dá nízké hodnocení jako to na CSFD někteří uživatelé s oblibou dělají. S tímhle dokumentem ale mám dost problém. Hlavním důvodem je fakt, že jsem se na něj strašně těšil.  V kině mi to uteklo a slyšel jsem na to jen chválu od těch co to štěstí měli. A to těšení asi byla veliká chyba. Mně osobně nic nového dokument nepřinesl, spíše jsem byl zklamán. Pan Bojar se pokusil tu vůni modrých battledressů lehce smrdících zatuchlinou starých skříní ukázat v modernějším světle, ale mně to neoslovilo. Kdo mne zná, ví, že se této tématice věnuji již dlouhá léta. Troufám si tvrdit, že všechny autobiografie našich letců co u nás doposud vyšly mám doma v knihovně. Některé i podepsané s věnováním od jejich autorů jichž si nesmírně vážím. Několik jich je i od pana generála Františka Fajtla. Na to odpoledne u něj doma při čaji a bábovce jeho paní nikdy nezapomenu!  Ani tu radost, kterou mi udělala jeho radost z  mého dárku v podobě audio kazety s hity válečných let... ,,A jsou tam i Bílé útesy Doverské?" --- Ptal se dychtivě... ,,Ano. Od Very Lynn! " --- usmál jsem se na něj.  ,,Jéééé :-) tu jsem neslyšel od války!" --- Řekl nadšeně. -   Mám i autobiografie pilotů Luftwaffe, britských kluků od RAF i kluků co v rámci commowealthu se sbalili a jeli třeba od protinožců bránit krále a starou dobrou Anglii. A mám samozřejmě knížky i od kluků z Mighty Eight, co se do války zapojili o chviličku později se svými fortressy... Kdo je v tomto stádiu znalosti reálií a sečtenosti, má s takovými dokumenty smůlu. Nemohou jej ničím překvapit. Osudy F. Fajtla znám z jeho bohaté literární tvorby, která částečně vyšla už za komunistů před pádem režimu, končíc ale návratem do vlasti v roce 1945. Po revoluci pak vyšly tyto knihy s dodatky -  co se dělo pak, nebo dokonce jako nové knihy věnované čistě perzekucím letců např. Dva údery pod pás... Richard Husmann, který je tím druhým letcem dokumentu je postava pro mne záhadnější. I on vydával knihy, ale nebyly autobiografické. Šlo o válečné romány, byť je z nich zřejmé, že Husmann často píše o sobě a o prostředí, které sakra dobře znal. Opravdu mi v dokumentu nakrklo, že tam byl celou dobu prezentován svým literárním pseudonymem  Filip Jánský, který používal v šedesátých letech kvůli komunistům aby mohl publikovat do časopisů a vydat knihy.  Fakt divné!!! Zatímco Františka Fajtla mám zafixovaného jako takového veselého chlapíka, Richarda Husmanna beru spíše za přemýšlivého a i svým způsobem duševně křehčího. Válka jej začala postupně sžírat a deprimovat. Vyprávěly se o něm neuvěřitelné historky. Že prý za pivo prošel mezi roztočenými vrtulemi Liberatoru. Nebo, že když k někomu nechtěl do mašiny, věděla dotyčná osádka, že se nevrátí. Naši letci v RAF, to nebyli jen stíhači a bombardovací třistajedenáctka. Měli jsme i noční lovce a další...  Přesto se tvůrci rozhodli na Fajtlovi a palubním střelci Husmannovi (stíhač a bombarďák) ukázat národu jejich osudy a válečnou odyseu. Oba do ní vstoupili velmi mladí a tak komentář čtou jacísi dva mladíci. Nevím zda to byl záměr aby to vypadalo více civilně, ale jejich projev byl hrozný. Navíc si hlasy byly docela podobné, takže si myslím, že normální divák neznající osudy hrdinů chvilkami nechápal kdo je kdo. U promítaných filmových záběrů jsem čekal nějakou raritu, něco nově objeveného, namlsaly mne fotky k upoutávkám na film... Ale nic nového jsem neviděl. Lecos bylo seskládáno dost hala bala, některé záznamy byly v dost hrozné (dobové) kvalitě. Navíc se některé záběry úplně nekryly s časovou osou vyprávění. Bylo to prostě seskládáno z různých útržků tak jako kterýkoliv jiný dokument, byť tu byla snaha dát co nejvíce záběrů na naše československé letce. A to platilo i o letadlech a jejich markingu NN, DU atd... Z čeho jsem si ale doslova zoufal byl zvuk a ,,hudba". Snaha o moderní prvek u dobových záběrů se nepovedla, to je můj názor. Asi jako když někdo dělá electrowswing. Musí se to umět a pak může vzniknout něco opravdu zajímavého propojujícíc století. Hudebník jménem Stroon měl lví podíl na tom proč se mi dokument nelíbil. Jistě, někdo to nazve progresí... :-). Eh.. Tak jo. Konec filmu mi přišel strašně uspěchaný. U Husmanna ani zmínka o jeho neskutečném souboji s Fw-190, kterého sundal... Stejně tak tam bylo žalostně málo sděleno k těm perzekucím obou hrdinů. Jen pár vět na závěr? To jako vážně? Prostě říkám, jsem zklamán. -- Tím ale nijak dokument nehaním. Jsem naopak rád, že vznikl a jsem rád i za ty záplavy hvězd co tu získal od běžného diváka a možná i ne zcela běžného konzumenta dokumentárních filmů. Cokoliv co oživí naše okřídlené lvi a jejich neskutečnou dovahu a vlastenectví v paměti tohoto národa co tak rád na hrdiny zapomíná je nesmírně cenné a důležité. A pokud to oslovilo i ty z mladších generací, pak super a tleskám. Mimochodem, včera se slavilo další slavné datum - Výročí operace Chastise.  Dávám tomuto dokumentu jen za tři řády za chrabrost! * * * (17.05.2023) (menej) (viac)