Jocelyn navždy (E05)

Nalijme si čistého vína a nasypme si čistou lajnu. Laťka nebyla příliš vysoko už od první epizody. Sledování této mini série pro mě bylo místy až utrpení. I přes to jsem si ale Idola v mnoha ohledech opravdu užil, a to především díky audiovizuální stránce - Sam Levinson a The Weeknd na první pohled zní jako dokonalá kombinace. S trochou sebezapření tak musím přiznat, že jsem si postupem času v tomto seriálu našel i určité zalíbení. "Velkolepé" finále mě ale velmi rychle postavilo nohama zpátky na zem. Pomyslná laťka se propadla do hlubin Mariánského příkopu. (03.07.2023)

Vyvrcholení, které si nepředstavoval ani Robert Rosenberg v jeho nejhorších nočních můrách. To chování postav, na které jsme byli zvyklí první 3 epizody se už v minulém díle obrátilo o 180 stupňů, a zde se to celé završilo. Absolutní scénáristický nesmysl a ukázka toho, proč je špatné seriál několikrát dotáčet a mazat epizody. (10.07.2023)

Bylo to jako opojný rande s nádhernou divou v neznámém nočním městě plném neonů a podmanivé hudby linoucí se z undergroundových klubů. Celovečerní jízda na extázi, kdy je všechno skvělý a euforizující, završená vášnivou nocí s tajemnou neznámou a najednou je tu ráno, bolehlav, hluk probouzejícího se města, řezavé světlo, rozházená postel a chybějící peněženka… dívka je pryč i se svým včerejším závojem smyslnosti a opojnosti - byla to obyčejná holka z ulice a další proflámovaná noc, ze které jsme si toho krom mlhavých vzpomínek na něco krásného zas tak moc neodnesli. (17.08.2023)

Po tomto díle už nechápu absolutně nic.. nesmyslné chování postav, nekonzistentní děj a přetáčky, které tuhle minisérii poslaly ke dnu ještě dřív, než měly. Těžko hledat nějaká pozitiva u minisérie, které nevěřili ani sami tvůrci.. pochválit lze snad jen skvělou práci s kamerou, pěkný vizuál a několik songů, které hezky dokreslovaly jednoltivé scény. I přesto, že mám Abela fakt rád, musím uznat, že tohle byl jeden velkej přešlap a dle reakcí veřejnosti i jasný náznak toho, že si v Hollywoodu škrt poprvé a naposled. (13.07.2023)

Uff a máme to za sebou. A je sakra dobře, že šlo jen o pět epizod. Hodně bradavek, hodně luxusu, hodně svérázného vizuálu i hudebního mixu, ale také rozpačitého uchopení. Zatímco s Euforií se scenárista a režisér Sam Levinson vytáhnul, tady to vypadalo, že mnohé nechal na podlaze střižny a jeden den řekl hercům skrze uchopení svých postav to a druhý den zase tamto. Jejich charakterový vývoj je minimálně zvláštní, přes jejich počet mi byly tak nějak šumák, upřímně jsem pětku úplně nepochopil. Jocelyn se po čtyři epizody dávala dohromady (nejasný vztah k mrtvé matce, pochybnosti o sobě samé, strach z autorit, vrtkavost vztahů k vlastnímu týmu…), aby se v té páté vytáhla coby solidní manipulátorka a vypočítavá potvora. Všechny ty (asi) záludně inteligentní myšlenky o zlém a chladném showbyznysu šly evidentně mimo mě. Po první epizodě jsem čekal něco jiného. (14.07.2023)