Saltburn

Emerald Fennell se zaskvěla již svým debutem, díky němuž posbírala řadu cen. A jak víme, potvrdit úspěch a dosažení nějakého cíle bývá mnohdy mnohem složitější. Jí se to evidentně povedlo, byť těch cen Saltburn neposbíral. Nabídl však neotřelý, nekonvenční, místy dekadentní filmový zážitek pro filmové fajnšmekry. V první polovině jsem se nestíhal smát nad salvou odzbrojujících vtipných hlášek. Film hlavně funguje jako perfektní celek - rafinovaný scénář, skvělá kombinace humoru i vážnosti, střih, kamera, kostýmy a v neposlední řadě bravurní herecké výkony. Barry Keoghan tyhle role umí a zvládá na výbornou, Jacob Elordi potvrzuje kvality silné party z Euforie, kde patřil hned k mým oblíbencům a Rosamund Pike opět září. Nerad bych samozřejmě opomenul většinou vždy distingovanou Carey Mulligan, již jsem tady téměř nepoznal. Možná časem zvýším na plný počet. A k závěru - nějak se nám s tím tancováním roztrhl pytel - začal to Mads v Chlastu, pokračovala Laia Costa v Un amor a Barry Keoghan laťku zase zvedl a povýšil na jinou úroveň... (31.03.2024)

Je to kritika privilegií? Je to drama o závislosti/posedlosti? Je to upozornění, že jsou tu i tací, kterým se nedaří začlenit do kolektivu? Oliver, pilný a nevýrazný student Oxfordu i sociální vyděděnec tvrdící, že má temnou minulost zahrnující drogově závislé rodiče a ne zrovna dobrou finanční situaci. Felix, nijak snaživý student Oxfordu, pohledný a všemi oblíbený spolužák, jehož rodina žije v honosném sídle se služebnictvem. Má to, co Oliver mít pravděpodobně nikdy nebude. Felixe přesto zaujme a po tragédii v Oliverově rodině jej pozve na léto do titulárního rodinného „paláce“. Jeho rodiče jsou posedlí novými lidmi, tedy dokud je nepřestanou nudit. Čeká nás dvouhodina plná excesů, posedlosti, falše a destrukce. Vizuálně je to vážně radost, obsahově to ale bude pro diváka oříšek. Šokující scény (olizování odtoku vany, hra na upíra, leháro na hrobu) působí samoúčelně, s charaktery postav tvůrci pracují docela bídně. Postrádají hloubku i logiku, příbuzní Felixe jsou karikaturou aristokratické rodiny. Dynamika mezi různými hráči je zajímavá jen místy. Je to celé jakési prázdné, ač se to neustále tváří jako něco výjimečného. Druhý kus režisérky Emerald Fennell chce být stylovým i provokativním pohledem na vyšší třídu. Jenže tlačí na pilu až moc, a po vzoru mnohých kolegů až příliš okatě křičí do světa, že je krůček od geniality. Není. Je to hra na kočku a myš, je to hra o odhazování masek. Oba ústřední hrdinové vytvářejí dynamiku třídního rozdílu, je mezi nimi napětí a brzy pochopíme, zda je Oliver skutečně jen letošním modelem. Nudit jsem se nestačil, ale v mnohém Saltburn nedokáže uniknout tíze své „neplnosti“. Tři až čtyři hvězdy. (29.12.2023)

Nemůžu si pomoct, ale přes kvalitní řemeslo mě to vlastně ničím nezaujalo. Moc to připomíná mix filmů a knih které, samy o sobě, dané motivy zpracovávají o poznání lépe+ mám nějakej problém s xichtem B.Keoghana a dvě hodiny na něj koukat v jeho nejodpudivějších kreacích bylo fakt utrpení (zkouším to ale do hodnocení nepromítat). (24.12.2023)

Škoda té fakt zbytečně dlouhé úvodní půlhodiny, která mě začínala přesvědčovat, že ten film bude nuda. Kdyby se totiž zkrátila minimálně o patnáct minut, věřím, že bych byla schopná tomu přidat. Ač Saltburn působí svým příběhem jako moderní gay-zámecká-fantasy červená knihovna ve stylu harlekýnových romancí (takže ve zkratce romantický brak), má to určitou jiskru, o kterou su ta stará herecké osazenstvo v podání plochých povrchních postav, které zajímá jen to, jak si udělat život co nejvíce bezstarostný. Duchapázdnost těchto posh postav tomu dodává takové to pozlátko, na které se dobře kouká, ale špatně se s ní soucití. Středobod děje je tu totiž vztah mezi Olliem a Felixem, který podle mě nebyl vykreslen příliš zdařile, a tudíž divák nemá moc důvodů se s postavami sžít. Vizuálně a herecky je to super. Barry si podle mě zadělává na slušnou kariéru. Artový feel a krásné britské zámecké prostředí tomu dodávají zapamatovatelný design, ovšem ten ústřední vztahový motiv na mě dělal dojem spíše parodický než plnohodnotně emotivní. Možná to tak ale mělo být. Ten závěrečný twist a změna směru by tomu odpovídala. Těžko říct, co přesně si z toho divák má odnést. (17.02.2024)

Talentovaná Emerald Fennel udeřuje znova a je to opět pecka. Dekadentní, provokativní, zvrácená, lehce úchylná podívaná, která míchá Drama s Thrillerem i s lehkým přesahem do Artu, každopádně si mne film získal, bavil mne a v závěru dokonale šokoval. Fennel vybrala trio nejtalentovanějších mladých herců současnosti. Jacob Elordi je boží už od Euphorie, Archie Madekwe po See a Gran Turismu má slušně našlápnuto a Barry Keoghan, tak to je už osvědčená herecká kvalitka, který zde má dokonce jednu z nejvýraznějších rolí podivínů, kteří mu jdou fakt výborně. Sledujeme tedy podivného, osamělého chlapce bez přátel, který jde na Oxford a tam se spřátelí s největším frajerem školy, který je zároveň i bohatý aristokrat, který jej pozve strávit letní prázdniny na svém sídle se svou výstřední rodinou. Všechny postavy jsou zajímavé. Perfektní je i Rosamund Pike. Povedly se dialogy ( vysvětlení můry je naprostá scénaristická dokonalost!), nálada filmu je opravdu prazvláštní, kdy se drama z ničeho nic promění v nepříjemný thriller a to jen díky pulzující hudbě a mrazivým dialogům, tohle se režisérce daří výborně. Hra na upíra a scéna s hrobem docela nevšední. Výsledný dojem však ještě zlepšuje závěrečná půl hodina, kde příjdou na scénu dva úderné a šokující zvraty, které z toho filmu dělají nezapomenutelnou podívanou. Dlouho mě zas nějakéj twist takhle neodrovnal. A na závěr nahý tančící Keoghan ala budoucí Joker. Yes tohle se povedlo, ale je potřeba být na to připraven. 8/10. (24.12.2023)