Réžia:
Libuše KoutnáScenár:
Jarmila TurnovskáKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Vladimír Menšík, Milan Stehlík, Jan Faltýnek, Josef Vinklář, Petr Čepek, Václav Sloup, Karel Augusta, Milan Mach, Petr Svárovský, Jan Kuželka, Jan Přeučil (viac)Obsahy(1)
O slavném loupežníku Lotrandovi, který chtěl mít ze svého syna vzdělaného pána... Málokterý český spisovatel napsal tak originální pohádkové příběhy jako Karel Čapek. Jejich adaptace mají už dávno své pevné místo ve zlatém fondu televizních pohádek. A dnes vám nabízíme jednu z nich – tu o strašlivém loupežníku Lotrandovi (V. Menšík), který udělal zásadní chybu, když poslal svého jediného synka, Lotranda mladšího (M. Stehlík), na studie. Vzdělaný a útlocitný chlapec nedokázal po otci převzít loupežnickou živnost. Proto bylo jen dobře, že se toho zklamání Lotrando starší nedožil… Ačkoli Lotrando ml. nesplnil tatínkovo přání a nepřevzal po něm loupežnickou živnost, přece jen si našel povolání, které by Lotrandovi st. možná nebylo tak docela proti mysli… (Česká televize)
(viac)Recenzie (28)
Pohádka / "nepohádka" ... Jak se to vezme. Ano, je to pohádka. Jsou zde loupežníci, dobro a zlo. Nicméně bych se přikláněla spíše k té "nepohádce". Přece jen, má velice dobrou reálnou aktuální a nadčasovou pointu. Jen nevím, jak z toho budou chytré malé děti, které budou zklamány špatným a smutným koncem. Pamatuji si, že tyto pohádky se mi jako menší nelíbily, ale nyní v nich vidím jisté Čapkovo kouzlo. Kulisy jsou příšerné, jak zde již někdo zmiňoval a ubírám tedy tomu jednu hvězdičku. ()
Těžká studiovka v tom nejtěžším možném kalibru. Kulisy jsou opravdu příšerné. Na druhou stranu půl pohádky v hlavní roli Vladimír Menšík - a to je také těžký kalibr. Ale jakmile zmizí z obrazovky, jde to s pohádkou pěkně z kopce. Naštěstí ale rychle - konec je totiž zcela jiný než známe ze Svěrákova podání. A bohužel je smutnější a daleko reálnější. Ani sám autor ani Josef Vinklář určitě netušili, jak i dnes budou jejich slova o pýše mocipánů aktuální. Průměrná pohádka, která se tak vysoké celkové hodnocení rozhodně nezaslouží. ()
Na přelomu 70. a 80. let Libuše Koutná začala natáčet slavné Čapkovy pohádky. Vedle desítek průměrných až podprůměrných televizních studiových pohádek, určených pro nedělní odpoledne, vypadají jako naprosté skvosty televizní pohádkové tvorby. A že také těmi skvosty jsou. Jedním z nich je právě tato Loupežnická pohádka, která je podle mě i tou nejlepší. Milan Stehlík coby syn obávaného loupežníka Lotranda vypadá naprosto směšně. Je to naprostý trotl, neználek a jeho role mu naprosto sedí. Coby loupežnický synek nosí volánky, nechá si štupovat ponožky, učí se stolování a valčíku a při přepadávání prosí okradené o lup. Stejně tak sedí role i loupežníkům, v čele s Vladimírem Menšíkem. To celé je podložené geniálním scénářem, který vznikl na motivy slavné Čapkovy povídky. To již ukazuje hned tato věta ze samotného začátku pohádky: "Kdo to kdy slyšel, aby loupežník pral spoďáry s volánkama nebo aby loupežnický syn smrkal do kapesníku a chodil do školy v lakýrkách." [1069. hodnocení, 21. komentář, 72%] ()
Menšík zde předvádí jedinečný artikulační výkon. Takový, že i profesor Nedbal by zaplesal. A nejlépe mu to jde při vyslovování snad nejhorší kletby. Úsloví Mon Dieu je nenápadně pozměněno, kdy místo Mon je použito slovo mord. A milovaný idol Menšíček si dává velice záležet, aby mu tato ohavnost šla pěkně od plic. Jednu rudou pěticípou hvězdu - pentagram - pro filmaře satanisty jako memento. ()
Lotrando bez Zubejdy pro pamětníky. Jsem už pamětník a tuhle pohádku jsem měla v dětství ráda, stejně jako ostatní podle Devatera pohádek. Nemá to švih jako Lotrando se Zubejdou, není tam velbloud, ale má to své vlastní osobité kouzlo a Čapek z toho jde cítit víc, než velbloud z mladší mutace. A ten stále smutně platný závěr o těch, co mají úřad. Pane Čapku, tady bych byla ráda, kdybyste se mýlil. ()
Reklama