Tous les matins du monde
All the Mornings of the World
Réžia:
Alain CorneauKamera:
Yves AngeloHrajú:
Jean-Pierre Marielle, Gérard Depardieu, Anne Brochet, Guillaume Depardieu, Carole Richert, Michel Bouquet, Jean-Claude Dreyfus, Yves Gasc, Myriam Boyer (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Bolest nad předčasnou smrtí manželky přivádí violistu Sainte Colombea k tomu, že se zcela izoluje od společnosti. Žije odloučeně se svými dvěma dcerami a v bolestné samotě piluje svou hru. Film je mistrovsky inscenovaným portrétem francouzského barokního hudebníka ze 17. století. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (59)
Tak tento typ umění ironizuje Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí. Postavy mluví vždy vznešeně, obraz barevně vyvážený, tráva je super zelená, víno je super červené, city jsou vystupňované na maximum... Jen tu chybí SKUTEČNÝ život, protože Všechna jitra světa jsou kýč (viz třeba noční procházka Colombea se svou mrtvou ženou) přesně podle Kunderovy definice. ()
"Svěřil jsem svůj život vůni dříví za deště v sadu, sedmi strunám své violy a svým dcerám." Krásné vyznání. Krásný film. Dobová hudba a umně vytvořená vizuální podoba, často záměrně statická. Nic a nikdo se nehýbe, a tak spíše než na film koukáte na dokonale barevně vyladěné figurální malby nebo na zátiší se skleněnými poháry. Niterné, pocitové. Vynikající Donutil jako vypravěč. ()
Pri niektorých historických osobnostiach by bolo lepšie, keby sa filmy o nich netočili vôbec. 2 hodiny nudy, v ktorých sú zachytené asi 3-4 udalosti, ktoré sa baroknému hudobníkovi možno naozaj udiali a zbytok vypĺňa prázdnota, letmá pomätenosť a hudba. Pomalé rozprávanie je nezaujímavé a "dopomáhajú" mu k tomu aj vadné dialógy ("bol som tak sám a pohlavie mi rástlo medzi nohami"). A ešte k tomu tá hudba...ťahaváááá sláčiková, po ktorej iritácia iba rastie a rastie a vy nemáte možnosť preladiť "stanicu". Možno si film vychutnajú výsostní priaznivci vážnej hudby a tí, ktorí v ničote hľadajú zmysel. ()
"Hudba k nám promlouvá, aby nám řekla, to co slovy říct neumíme…" Velmi intimní výpověď nejen o tom, kdo to byl francouzský barokní skladatel Sainte-Colombea. Skrze vyprávění jeho žáka a jiného hudebního mistra Marina Maraise ( Depardieu senior i junior) a za doprovodu teskných tónů violy da gamba k nám promlouvá příběh poněkud výstředního muže, který byl asi nejšťastnější, když mohl hrát na svůj milovaný nástroj ve staré dřevěné chatrči. "Všechna jitra světa mizí v nenávratnu" a já, coby velký milovník hudby si sám kladu otázku, co je to nejdůležitější, co člověku přináší hudba. Marin Maraise ve velmi silném dialogu se Sainte Colombeam v závěru snímku říká, že chce v hudbě najít "nářek a bolest". Ale co když je naopak hudba prostředek, kterým lze nářek a bolest odplavit z mysli a duše pryč? Osud Sainte Colombea (s jeho trápením spojeným s předčasným úmrtím jeho milovaní manželky) budiž toho exemplárním příkladem... ()
Film oceňovaný odborníky, obdařený řadou uznání. Byl však natolik umělecký, že pro běžného diváka kina byl nestravitelný, pokud zrovna neholduje barokní hudbě pochmurného založení. Životem skladatele Saint-Colomba (J.-P. Marielle) nás provází jeho žák Marin Marais (syn a posléze otec Depardieu). Příběh skladatele, který se po smti manželky uzavřel do svého nitra, do zahradní chaty, kde komponuje pouze pro sebe a své milované dcery. Který takto poznamenán odmítá jakékoliv muzicírování a ve skutečné hudbě nachází něco, co je mimo lidské chápání. I proto je odvržen Marin, který odchází i od skladatelovy starší dcery Madeleine, v níž náhle spatřujeme obraz jejího otce na rozdíl od její živočišnější sestry. Madeleine, která po porodu mrtvého syna těžce onemocní a pak se oběsí. Tady byl jeden scénáristický kolaps, když dívka, která se nemůže postavit na nohy, náhle můžer vystoupit na stoličku, aby si ji pod sebou podtrhla. Jediný herec, který v tomto filmu vynikl byl hlavní představitel Jean-Pierre Marielle, ostatní neměli moc co hrát... Dvě hvězdičky. ()
Reklama