Asterix a Obelix

Animovaná dobrodružství Asterixe a jeho kamaráda Obelixe, která vzešla z kreslených komiksových sešitů a natáčela se již od 60. let minulého století, mám moc rád a proto jsem kdysi (hlavně ze zvědavosti) přivítal, že bude natočena i hraná verze. Obzvlášť, když se režie chopil legendární Claude Zidi (Křidýlko nebo stehýnko, Zvíře, Prohnilí). Film jsem dnes viděl podruhé a můžu s klidným srdcem říct, že není rozhodně špatný. Chybí ono kouzlo starších animovaných příběhů a velkou slabinou je i hudba (Vladimir Cosma byl jen jeden a jeho písničkový motiv nelze nahradit), ale herecké obsazení (mě potěšil Michel Galabru) a několik podařených fórků snímek drží v lepším průměru. I některá pokračování nejsou zlá, dá se u toho dobře odpočívat, což není málo, obzvlášť v dnešní podivné době... (10.01.2021)

Chudák komiks - tohle si určitě nezasloužil. Neříkám že je to špatný ale nemá to ten náboj a vtip jako komiksová předloha. Ten film měl u mě štěstí ze dvou důvodů. Jednak jsou skvěle vybraní herci (do role Obelixe si už nedovedu představit nikoho jiného než Depardiuea) a za druhé miluju Asterixe jako komiks. (06.10.2006)

Film částečně kopíruje první komiksové album, ve kterém se vychytrálý římský guvernér chce zmocnit zázračného nápoje Galů – nejen aby je porazil, ale aby vyzrál i nad Césarem. Adaptace má své světlé momenty, veskrze je to však zábava dělaná hlavně pro malé děti, všecko to pitvoření a přehnané kostýmy (kulisy – hlavně galská vesnice – přitom vypadají velmi dobře) dospělejšího diváka skoro urazí. (23.12.2010)

Devet let od vzniku filmu a v televizi je to po sto devadesate osme! Mam pocit, ze nektere sceny znam uz nazpamet, jako by si mne ten film vzdycky nasel, ale uz je mi z toho spatne. Nudny skoro dvouhodinovy film o tlustem, ale hodnem silakovi a jeho nemene hodnem kamaradovi je ukazka toho, ze ne vse animovane muze vypadat dobre skutecne. (17.06.2006)

První hraný Asterix anebo Astérix et Obélix contre César. Ve své době to byla velká věc. Všechny země ovlivněné frankofonním komiksem očekávaly, zda se Goscinnyho postavičky a Uderzův humor podaří převést do nového média. Animované filmy byly hodně oblíbené, ačkoli tehdy nejnovější díl Asterix dobývá Ameriku už předznamenal konec jedné éry. Osobně jsem spokojená s tou velkou evropskou koprodukcí, díky níž se do Galie v roce 55 př. n. l. podíval vedle Depardieua, Claviera a Galabrua také Benigni nebo Gottfried John. Jako Halabala se blýskla Laetitia Casta a i když série dalších hraných Asterixů je hodně nevyrovnaná, není důvod ji zatracovat. Pro prvního režiséra takového monstr projektu vybrali ostatně velmi vhodného Clauda Zidiho, klasika takových sérií jako Bažanti nebo Prohnilí, který měl svého času na kontě spolupráci s Pierrem Richardem, Luiem de Funésem nebo Belmondem. Takže touto optikou lze Asterixe mmj. vnímat jako další generaci klasické francouzské komediální školy. (24.08.2019)