Gattaca

Vincent by chtěl jednou letět raketou ke hvězdám, ale nemá pro tuto činnost správnou genetickou výbavu. Jeho matka byla totiž oplodněna při vášnivých kopulačních pohybech, nikoli při preferovaných laboratorních kouzlech a proto z Vincenta není potřebný Homo geneticus, ale pouhý společenský invalida. Jenže Vincent má nezlomnou touhu splnit si svůj sen, umí zfalšovat svůj původ a jeho sveřepě kakabusoidní výraz je dostatečný pro nepravdivé konstantování, že jeho život povstal ze zkumavky. Vincent svým cílevědomým počínáním neomylně směřuje do kokpitu vesmírného přenášedla a je mu zcela jedno, že na jeho hrudi visí jmenovka Jerome Morrow. (30.09.2009)

Gattaca je zvláštní Sci-Fi film...má velice zajímavé výtvarné zpracování (takové futuretro), celkově stojí kdesi mezi komorním a velkostylovým vyprávěním. O čem? O lidské přirozenosti, ne z hlediska "quo vadis", ale čistě biologického...výsledkem snahy režiséra, výtvarníků, skladatele hudby Michela Nymana a hlavně skvělého tria Hawke - Thurmanová - Law je výborný film. Takový, který si rádi dáte do filmotéky, a čas od času se na něj znovu podíváte. 80% (27.11.2003)

"Gattaca" patří mezi nejlepší filmy, které jsem měl tu čest vidět...Její poselství je velice jednoduché a zdánlivě obyčejné, o to je však silnější. Z představy světa, v němž se lidé nerodí "postaru", ale lékařsky upravení, světa, v němž člověk ví, kdy a na co zemře, mě mrazí v zádech...O to smutnější je, že v dnešní době, se tahle sci-fi pomalinku ale jistě začíná blížit skutečnosti. Možnosti medicíny jsou v budoucnu, zdá se, takřka neomezené (takže záleží jen na tom, jestli lidstvo bude respektovat alespoň určité principy etiky a udrží si drobné zbytky pokory)...Co to však přinese? Zcela jistě nesvobodu lidského individua a právě o tomhle bravurně vypráví "Gattaca". Existuje ale pořád naděje - naděje, že člověk je ve své podstatě snílek a bojovník v jedné osobě, že se nikdy nevzdá a zvítězí...Tahle myšlenka by mohla působit pateticky, to by ovšem nesměl být Andrew Niccol tak talentovaným tvůrcem se smyslem pro lidskou podstatu a skvělým filmařským cítěním. Všechny složky "Gattacy" do sebe zcela přirozeně zapadají, od odosobněné atmosféry nepříliš vzdálené budoucnosti, výtečných hereckých výkonů Ethana Hawkea, Umy Thurman a Jude Lawa, jemné kamery, až po velmi emotivní hudbu Michaela Nymana, jež přidává již takhle skvělému filmu na hloubce a síle k tomu, aby vás naplno zasáhnul... (27.01.2003)

Lze bez hi-tech zbraní, futuro dopravních prostředků, zpomalených záběrů a celkově bez jakéhokoliv náznaku budoucnosti (krom úvodního titulku), natočit kvalitní sci-fi? Andrew Niccol dokázal, že lze! Celý film postavil na - na první pohled silně utopické - vizi světa, ve kterém se lidé dělí na geneticky dokonalé a... genetický odpad. Utopie je to však do té doby, než se nad poselstvním snímku zamyslí každý rozumnější divák a chtě nechctě uzná, že k čelnímu střetu s tímto problémem může opravdu časem dojít. Niccol však diváka svou apokalyptickou vizí nestraší (jak to rádi jeho kolegové ze sci-fi vod dělají), ale předkládá ji jako holý fakt, který musí divák pro hru přijmout. Proto se Niccol vystříhal všech efektních, ale pozornost odvádějících, hračiček zmíněných na začátku. Že jsme přece jenom trošku dál v čase naznačí Niccol jenom díky strohým faktům, jako že se létá na kdejaké planety a jejich měsíce. No, vstupní turntiket do Gattacy lze ještě brát v potaz. Díky kameře Slawomira Idziaka, který s nezdravě žlutým filtrem snímá jak interiéry, tak exteriéry, ve kterých se odehrává děj, se Niccolovi podařilo navodit tu atmosféru, kterou každý divák od žánrového snímku očekává. Ladný hereceký sprint Ethana Hawka, kterému na paty šlape Jude Law a taky v malinké roličce Xander Berkeley (doktor), je tak impozantní, že o to více zamrzí nesmělé klopýtání Umy Thurman kdesi vzadu. Ač Gattaca nemá v ruce trumfy, kterými by oslnila, tak přesto je to film, na který se jen tak lehce nezapomíná. Což při absenci je při absenci nabušených vizuálních efektů téměř až nadlidský výkon. (12.06.2005)

GATTACA, název složený ze zkratek základních nukleových bází je více než příhodný. Biologie, a především ta molekulární se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí a tento film by v budoucnu nemusel být daleko od pravdy. Sice by ještě musel pokročit výzkum kooperace různých genů, aby se, jako zde, dala určovat povaha budoucího subjektu, ale i to se jeví velmi reálně. Právě pro lety do vesmíru by mohli být tito "superlidé" značnou výhodou. Ale, myslím, že společnost na něco takového zatím není a ani dlouho nebude připravena a etické hledisko celé věci by bylo pro lidstvo nepřijatelné. Tohle už se však netýká samotného komentáře k filmu, jako spíše dlouhých, nekončících polemik, které se vedou a vésti budou. Po dějové stránce je snímek velmi zajímavý právě proto, že se nesoustředí ani tak na biologické detaily a akční scény, jako na psychiku hlavních postav a dává divákovi možnost udělat si vlastní názor na věc. Herecké výkony byly více než sympatické a uvěřitelné. (24.11.2008)