Reklama

Reklama

Piargy

  • Česko Piargy (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Dej filmu, ktorý vznikol na motívy novely Františka Švantnera nás zavedie do dediny Piargy. Mladá, krásna a chudobná Juliša (Judit Bárdos) tu zaplatí krutú daň za túžbu po lepšom živote. Keď sa vydá za Martina (Daniel Fischer) – syna najbohatšieho statkára, ocitne sa v rodine, kde vládnu tvrdé pravidlá. Nielenže bude čeliť nepríjemnému tlaku svokry, ale nedokáže sa ubrániť ani násilným zvodom svokra (Attila Mokoš). Juliša sa napriek tomu do manželovho otca zamiluje a vznikne ľúbostný trojuholník. Zakázané tajomstvo však neostane dlho utajené a vyťažiť z neho zatúžia všetci. Julišina sestra (Lucia Siposová), ľudia v obci a dokonca aj dedinský kňaz (Peter Nádasdi). (Cinemart SK)

(viac)

Videá (3)

Trailer 1

Recenzie (106)

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

„Vidím, že nevěstu jsi už vybrala.“ - „Ano.“ - „Ale boží vůle je jiná!“ - „Jedna prašivá ovce celé stádo nakazí.“ - „Pastýř musí milovat všechny svoje ovečky!“ A některým z nich zřejmě i dát tuhle „lásku“ pořádně fyzicky najevo…Těšil jsem se na vizuál a atmosféru. A od obou se mi dostalo v podstatě to, co jsem i očekával. Technická stránka v čele s dominantní černobílou kamerou a nasvícením snímku perfektně sedla. Atmosféra zapadlé, v mnoha ohledech zaostalé a konzervativní vesničky v zemi, jejíž představitelé zrovna rokují v Berlíně o své budoucnosti, se také docela vydařila. Bavil mě i nerovný boj novomanželky s tchánem, jejich představitelé zase dominovali herecky. Problém jsem měl v podstatě jen s těmi rádoby efektními výjevy, které vyznívaly všelijak, jen ne vážně či snad strašidelně, a pak klášterními pasážemi z přítomnosti, které mě malinko nudily. Jinak za mě veskrze spokojenost, takže dávám slušné 4*. „A nemine nás to neštěstí. Protože ho předpovědělo Písmo. Jedněm strach vyrve srdce, jiní se uškrtí navzájem!“ ()

venus 

všetky recenzie používateľa

Nestává se často, že by se na plátna dostal snímek silně folklórní, ale zároveň symbolický, neadaptující konkrétní místo, nýbrž velké celospolečenské téma, že hřích má být a bude vždy potrestán. Zcela jistě nezaujme diváky konzumující blockbustery a netflix produkci, takoví diváci totiž už zlenivěli a (alespoň podle dostupných komentářů) se už ani nesnaží číst symboly a všeobecně se nad námětem zamyslet. Pro mě je to velmi silný snímek s neskutečně nádhernou kamerou, umocněný jak tématem, tak silou hor a přírody, citlivý i surový zároveň, okořeněný magickým realismem a mocí pověr a znamení. Je bohatý a prostý jako život sám. Minimalistické dialogy společně se silným vizuálnem dokázaly obraz vesnice ve 30. letech ještě více umocnit a navodit pocit autentičnosti a důvěryhodnosti. ()

Reklama

Adramelech 

všetky recenzie používateľa

Knižní předlohu jsem nečetl, ale film je velmi působivý. Připomínám dvě další zázračně zmizelé osady, jejichž příběhy byly rovněž zfilmované: Německá vesnice Gremelshausen, kdysi prý ležící v Durynsku, je staroněmeckým motivem, jež se objevuje v dílech Müllera, Heineho, Uhlanda a dalších. Nejznámější je zpracování v povídce Germelshausen od Friedricha Gerstäckera. Tato vesnice se před dávnými časy propadla do země patrně kvůli kacířství, neboť tamější farář vedl spor s papežem. Jednou za sto let však vystupuje na jediný den na povrch. Hlavním hrdinou povídky je mladý malíř Arnold, který do vesnice náhodou zabloudí právě v takový den. Zamiluje se tam do mladé ženy Gertrudy, která mu vypráví příběh o Gremelshausenu. Mládenec na dívčino naléhání zmizí z vesnice právě včas, aby nebyl pohřben s jejími obyvateli, a zůstává navždy odloučen od své lásky. Téma inspirovalo muzikál Brigadoon a jeho filmovou adaptaci. - - - Kitěž (Китеж) je zmizelé město z ruských legend, které bylo pro zbožnost jeho obyvatel ukryto v jezeře, aby bylo uchráněno před mongolskými nájezdníky. Údajně se nacházelo na místě dnešního jezera Světlojar v Nižněnovgorodské oblasti. Pověst zpracoval Pavel Melnikov v románu V lesích, Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov v opeře Vyprávění o neviditelném městě Kitěži a panně Fevroniji a Werner Herzog v dokumentárním filmu o ruské spiritualitě Glocken aus der Tiefe – Glaube und Aberglaube in Rußland. ()

eLeR 

všetky recenzie používateľa

Ten Bencsík (po všetkom tom mainstreame) si toto musel užívať .. kamera bola fantastická. Muzika nerušila, niektoré herecké výkony dobré, iné slabšie. Príbeh nie zlý ... aj takto to predsa chodí v živote, na slovenskom vidieku, v Švantnerových knihách. A všetok ten folklór - aj keď čiernobiely - to je niečo pre mňa. 3,5* ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

"Naplní se už čas, neboť všechna znamení se už ukázala. Z nehodné ženy zrodí se antikrist"  Kdo by si v okamžiku, kdy celou vesnici zasype ohromná lavina, nevzpomněl na tato dramaticky vyřčená prorocká slova místní vědmy? Ale co když onen očekáváný antikrist má trošku jinou podobu než malé novorozeně, které též skončilo pod lavinou... Vesnické historické drama ze Slovenska z doby těsně před 2. světovou válkou má v sobě v první řadě jakousi magičnost. A může za to nejen ona děsivá věštba, ale především úžasná černobílá kamera Petere Beczika, která po celou dobu doslova kouzlí (po nebi i po zemi). Nejkrásnější je asi záběr, kdy kamera zblízka zabírá rozsochatý pařez na poli zatímco v pozadí je zamračená obloha. Kromě téhle poctivé filmařiny nebo působivé hudby Kirila Dzajkovského zaujme i samotný příběh o postavení žen ve zdejší vesnické společnosti. Nejde přitom jen o mladou Julišu (velmi věrohodný výkon Judit Bárdos), ale i její tchýni, zasmušilou ženu, která musí přehlížet, jak její náruživý muž "klátí" jednu ženskou za druhou. Postupem času (skoro) všichni vědí, co se na statku děje, ale nikdo to vlastně moc neřeší (zdejší kněz se maximálně zmůže na to, že si na chlípném sedlákovi jako odpustek vymůže příslib zaplacení nové střechy kostela). A tak vše pomalu ale jistě směřuje až k téměř apokalyptickému finále... ()

Galéria (20)

Zaujímavosti (8)

  • Záměrem tvůrců bylo vytvořit film co nejvíce symbolický. Aby se nevázal k žádnému konkrétnímu místu, jsou folklórní motivy směsicí prvků z různých krajů. (venus)
  • Přestože na Slovensku existují podle režiséra Iva Trajkova přibližně dvě vesnice s názvem Piargy, dílo se nevztahuje k žádné z nich. Do češtiny by se název dal volně přeložit jako „hlušina“ a má symbolizovat odlehlou dědinu, nikoliv konkrétní místo. (venus)
  • Hospodářské stavení gazdy Roháče (Attila Mokos) se ve skutečnosti nachází v Múzeu slovenskej dediny v Martine (Slovensko). Aby stavení působilo odlehlejším dojmem, byly všechny záběry směřující ven z brány natočeny o cca 250 km dále, kde byla brána replikována v jiném prostředí. (venus)

Reklama

Reklama