Horiaci sneh

Film o malé četě vojáků, kteří měli za úkol zdržet nepřítele dělostřeleckou palbou za každou cenu, aby byl nepříteli znemožněn postup na Staligrad. Utrpení z mrazu, hladu a smrti se podařilo režii natočit výborně. Kdo četl o hrůzách a pekle u Staligradu pro obě valčící strany, ví o čem mluvím. Film patří určitě k těm lepším válečným filmům. (07.10.2007)

Nedopusťme, aby se něco podobného opakovalo! Velmi působivý snímek, poměrně naturalisticky zpracován, smutný závěr jen podtrhuje onu hrůzu, kterou museli sovětští (a nejen oni) vojáci projít. Všimněte si, že velitelé jsou všechno mladí kluci (18-27 let) a už musí čelit takovým zkouškám! Ani si nechci představit onu krutou zimu...Dost hrozné scény jsou hned na samém začátku, kdy vojsko pochoduje na frontu...Zmíním-li ještě úplný začátek snímku, tak musím konstatovat dobrou práci tvůrců, neboť nám připravují vhled do zábavy vojáků, když právě není třeba mít zbraň v ruce. Dokážete-li se soustředit a vnímat film s historickým pohledem na problematiku 2. světové války, tak se vám Hořící sníh odmění.....velmi povedený film, zvažoval jsem mezi 4* a 5*. (26.12.2008)

Reziser Gavriil Yegiazarov natocil len dalsi dostatocne nudny vojnovy sovietsky film. Namiesto krasnej bitky o cele jedno mesto tu mame len svojrazny pribeh vojakov istej delostreleckej baterie, ktora v roku 1942 brani postupu nemeckych vojsk dalej. Dialogy su miestami az teatralne a prilis vela tu je patosu. Minutaz 105 minut az tak nevadi, ale film rozhodne nepatri k tomu najlepsiemu, co sa v byvalom ZSSR natocilo a na velikanov /Michalkov, Tarkovskij/ kvalitativne stale nema. 37 % (16.05.2015)

Toto sa hodnotí ťažko. Snaha bola, ale film je dosť jednotvárny, pomerne rýchlo začína nudiť, pretože dej je príliš riedky. Zlá kvalita filmu odvysielaná na stv tomu tiež veľmi nepomohla a propagandistické reči idú občas na nervy. Jeden z tých slabších a priemerných ruských filmov, ktoré môžte v pohode vynechať. Lepšia kvalita by možno vylepšila dojem, ale nie oveľa. Videné na STV2 pri príležitosti 70. výročia od ukončenia 2. svetovej vojny. 50%. (21.06.2015)

I v době tvrdé Brežněvovy normalizace vznikl tu a tam film, který stojí za pozornost. Hořící sníh je jedním z nich. Podobně jako Na západní frontě klid zobrazuje, jak takový klid vypadal. Tentokrát jde o jednu z mnoha veledůležitých lokálních bitev poblíž Stalingradu, kde se za obrovských ztrát přesýpaly hodiny mnoho měsíců. Hořící sníh je klasický válečný snímek, který je sice v určitých momentech poplatný své době, avšak s několika obrovskými výhodami, které ho dělají skvělým. Jednak je to tíživá atmosféra ruské zimy, nedostatku jídla a pití, a všudypřítomné smrti, které se postavy v žádném případě nevyhnou. Další výhoda filmu je potlačení emocionální expresivity (láska, sklíčenost, odvaha) - tolik typické pro ostatní velké válečné filmy - místo toho se film soustředí na samotnou situaci, která nebohé postavy vykresluje mnohem reálněji než extrémní patos (ruský patos je zde minimalizovaný na přirozenou mez). A konečně - je zde stejně jako v Čuchrajově Čistém nebi znázorněno, jak trapné pro obě strany je předávání vyznamenání. Bitva samotná je zároveň skvěle natočena, snímání krajiny a velké celky začleňují postavy do bitevní vřavy, a tak konvenční střet skutečně funguje, jak má, narozdíl od nudných choreografií Ozerových bitev. Působivý snímek. 80% (29.03.2011)