Reklama

Reklama

á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN

  • angličtina a-B-C-D-e-F-G-H-i-JONESTOWN
Trailer
Dráma / Experimentálny
Česko, 2022, 77 min

Obsahy(1)

Nekonečný proud slov fanatického vůdce sekty vrcholí vypitím jedu. Tisícovka věrných páchá hromadnou sebevraždu, největší v moderních světových dějinách. Dramatické okamžiky z roku 1978 zachytila magnetofonová páska, která vydala svědectví. Na jejím základě vznikl filmový experiment, ve kterém členy sekty představují děti a jejich vůdcem je mladík, který se před kamerou proměňuje ve své o sedm let starší já. Debutující režisér Jan Bušta „v přímém přenosu“ zprostředkovává elektrizující zkušenost s demagogií a manipulací. (Kuli Film)

(viac)

Zaujímavosti (22)

  • Plakát filmu je dílem hyperrealistického malíře Zdeňka Daňka (mj. i autor filmového plakátu Prvního akčního hrdiny, 2019) a grafičky Kateřiny Jakešové. (Kuli Film)
  • V epizodní roli CIA babičky se objeví skutečná babička režiséra Jana Bušty Anna Michlová a do role KGB babičky byla obsazena Doris Grozdanovičová, významná překladatelka a přeživší z koncentračního tábora v Terezíně. (Kuli Film)
  • Rychlodabingu, který hraje ve filmu důležitou úlohu, se v „negativním traileru“ ujal sám režisér Jan Bušta spolu se svým 7letým synem. V další části filmu se zapojili i legendární aktéři zlaté éry pirátského videodabingu – ženských partů se zhostila Dana Hábová a mužských Petr Šaroch. (Kuli Film)
  • Prvního natáčení davové scény v sokolovně v Dolních Beřkovicích se v roce 2010 zúčastnilo kompletní dětské osazenstvo tamní mateřské a základní školy – přibližně 330 dětí. To režisér Jan Bušta považoval za znamení, protože mezi oběťmi v Jonestownu bylo 307 dětí ve věku pod 18 let. (Kuli Film)
  • Pro scény s vertikální kamerou oslovil Jan Bušta režiséra a kameramana Lukáše Masnera na základě ocenění jeho vertikálního filmu Ještě zbývá čas v rámci Nespresso Talents. (Kuli Film)
  • Důležitou úlohu v rámci trikové postprodukce filmu měl i režisér Jan Haluza, který se osobně postaral o odrazy v brýlích reverenda Jonese. (Kuli Film)
  • Na nízkorozpočtové poměry obsahuje á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN nebývalé množství trikové postprodukce. Kameraman Michal Černý, který několik let trvající postprodukční procesy koordinoval, v žertu prohlašoval, že na počet triků na záběr překonává film i původní Lucasovy Hvězdné války (1977). (Kuli Film)
  • Film má dva hlavní kameramany – záběry pořízené v roce 2010 vytvořil fotograf Jan Kundera a do jím nastaveného syrového stylu snímání inspirovaného dokumentaristicky působící ruční kamerou z filmů hnutí Dogma 95 se pak vracel a svou invencí ho v pozdějších natáčecích fázích doplnil Michal Černý. (Kuli Film)
  • Kvůli tomu, že natáčení probíhalo v několika fázích mezi lety 2010 a 2018, se musel štáb i postprodukční tým potýkat se změnami „technologického standardu“. Film byl natáčen na kamery a foťáky ve formátech HDv, AVCHD, 4K a 6K. Dále obsahuje sekvence natočené na 16mm materiál, mobilní telefon a také 35mm bílý blank. (Kuli Film)
  • Na unikátní práci s gradingem obrazu se podílel i režisér a vizuální umělec Jaromír Pesr. Ten podle zadání režiséra Jana Bušty nadesignoval postprodukční procesy, aby rekonstrukce „pásky smrti“ působila tak, jako by se obraz postupně vynořoval z white noise mrtvého kanálu televize a pak se jeho podoba měnila tak, aby kopírovala vývoj analogových a digitálních technologií záznamu obrazu od 70. let do současnosti. (Kuli Film)
  • Snímek obsahuje dvojí autorské střihačské hostování. „Negativní trailer“ sestříhal dvorní spolupracovník režiséra Jana Bušty pro práci na kinokampaních Libor Alexa (mj. také autor kinokampaně samotného filmu). Titulková sekvence využívá práci střihačky Kateřiny Vrbové, která se měla původně podílet i na sestřihu celého filmu. (Kuli Film)
  • Střihač Šimon Špidla, oceněný za svou práci na á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN na MFF v Jihlavě 2022, strávil prací na vytváření specifického filmového jazyka s režisérem Jan Buštou ve střižně více než rok, rozložený mezi roky 2016 a 2020. Montáž, která musela paralelně suplovat i některé postprodukční procesy, má za úkol především permanentně vyvíjet velké množství střihových konceptů, které film obsahuje. Jedním z nich je např. paradokumentaristický princip inspirovaný prací Larse von Triera nebo Paula Greengrasse odstřihávat záběry o pár framů dřív, než nastává jejich subjektivní vrchol, čímž se dosahuje znepokojivě těkavého dojmu nedokončenosti nebo naopak prudkých ukončení. I takovýmto manipulováním s divákovou pozorností se film vztahuje ke svému tématu předčasně ukončených životů Jonesových „dětí božích“. (Kuli Film)
  • Halucinogenní hudební doprovod tvoří skladba „I'm sorry“ americké philly soulové kapely The Delfonics, jejíž písně použil např. Quentin Tarantino v soundtracku pro film Jackie Brown (1997). Milostná písnička je v rámci našeho sound designu postupně více a více zpomalovaná a deformovaná, až vytvoří i závěrečný zvuk podobný pisklavému větru. Tato skladba je spojována s jonestownskou tragédií, protože byla ve své dvakrát zpomalené verzi při oficiálním zkoumání a čištění pásky identifikována jako tzv. „ghost audio“ pod Jonesovým proslovem. Jde o zvukový záznam, který byl přemazán novou nahrávkou, ale stále je ho možné částečně technicky zrekonstruovat. I když píseň prakticky není ve filmu identifikovatelná, musela na ní být vykoupena práva, aby mohla být uváděna jako oficiální soundtrack filmu. (Kuli Film)
  • á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN má i výjimečně vytvořený sound design, na kterém několik let pracoval sound designer a hudebník Jan Balcar (s Janem Buštou spolupracující již na extravagantním dokudramatu Televise bude!). Zvuk je na začátku filmu monofonní a postupně se vyvíjí přes stereo až k prostorovému dolby surround s využitím i zadních kanálů. Proto si lze film plně vychutnat pouze v dobře ozvučeném kině. (Kuli Film)
  • Film je zároveň unikátním experimentem s diváckou psychologií. Jde pravděpodobně o jediný film v dějinách kinematografie, kde není žádné živé bytosti vidět do očí, ačkoli je z velké části postavený na přímých promluvách postav do kamery. Všechny vystupující postavy včetně zvířat mají přes oči postprodukčně dodělanou anonymizující černou pásku. Jedinou výjimkou je reverend Jones (Jakub Kanhäuser), který má po celý film na očích neproniknutelné černé brýle. Režisér Jan Bušta k tomu dodává: „Byl jsem zvědavý, jestli bude vůbec snesitelné, když divák nikomu po celý film neuvidí do očí. Protože žádný jiný film s tím tak důsledně nepracuje, nebylo od koho opsat ‚work flow‘. Museli jsme tomuhle záměru přizpůsobit už práci ve střižně a pásky postavám vyrábět ve fázi hrubého střihu, abychom věděli, čím se vlastně divák řídí, když ne pohledem do jejich očí. Nakonec nás překvapilo, jak snadno si na to člověk zvykne a vůbec mu to nebrání ve vnímání emocí postav.“  (Kuli Film)
  • Na rozdíl od usmrcených členů sekty Svatyně lidu se tvář reverenda Jonese ve filmu nikdy neobjeví na dobové fotografii – jeho přítomnost ve filmu je vždy zastoupena jeho hereckým představitelem Jakubem Kanhäuserem. Režisér Jan Bušta si nepřál, aby byl skutečnému Jonesovi věnován byť jen jediný frame jeho filmu. (Kuli Film)
  • Herec Jakub Kanhäuser, který ve filmu ztvárnil hlavní roli reverenda Jima Jonese, se v rámci „Jonesovy zoomované jednozáběrovky“ mění ve své o 7 let starší já. V první natáčecí fázi roku 2010 mu bylo 14 let, v roce 2017, kdy s ním proběhla dotáčka, 21 let. (Kuli Film)
  • Přestože á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN bývá často označován jako „dokumentární film“, obsahuje jen velmi málo „dokumentárního materiálu“. Kromě „negativního traileru“, který pracuje s fotografiemi z místa činu, příp. s portréty usmrcených členů Svatyně lidu a dobovými novinovými titulky, je vše ve filmu nějakým způsobem režírováno, inscenováno a postprodukčně manipulováno. (Kuli Film)

Reklama

Reklama