Príbeh z Bronxu

......by se mohl klidně jmenovat Příběh ze života. Tomu říkám prvotina jako hrom! Napodruhé mě tento režijní debut Roberta De Nira naprosto odrovnal! Je vidět, s jakou nesmírnou láskou dotyčný k tomuto zčásti autobiografickému vyprávění přistupoval. Mám velkou slabost pro mafiánské snímky, ale tohle není ledajaký " obyčejný " mafiánský film...... Bar Chez Bippy - tak tady to vše začalo! Nechejte se pozvat a vstupte dál. Když budete mít štěstí, přivítá vás Tony Tupé ( " majitel baru "). Pokud budete chtít vyhrát, vsaďte pravý opak toho, co věčný gambler a velký smolař Eddie Břečka. Další, na koho tu zaručeně narazíte, bude Jojo Velryba nebezpečný již svým stínem :-). Zpoza zrcadla ( možná ještě na WC :-) na vás zaručeně vykoukne " velký švihák " Frankie Bublanina, né náhodou v obličeji připomínající sladkou dobrůtku :-) Pokud zaslechnete šepot, nebude to nikdo jiný než-li Jimy Šeptal a jakmile bude řeč o boxu, hlavní slovo nepovede nikdo jiný než-li Dany K.O. Pokud pobudete nějaký čas v " chládku " , možná, že v cele vedle vás zrovna bude Bobby Kater. Právě jsem vás seznámil se Sonnyho celou partou. No a nakonec jsem tu já, mladý chlapec ( prozatím ) jménem Calogero a moji parťáci Klouzek a Cvok Mario utahující si z Phila Kramáře. A o čem, že samotný snímek především je? Ten filmový plakát je více než výmluvný a vypovídá o všem. Dva muži, jeden z nich otec od rodiny, " obyčejný " řidič autobusu v podání výborného Roberta De Nira snažící se vychovávat svého syna jak nejlépe umí, na straně druhé, mafiánský boss Sonny ( v podání excelentního Chazze Palminteriho) a uprostřed všeho toho já, mladý dospívající chlapec Calogero, zmítající se mezi těmito dvěma rozdílnými muži i světy. V životě je pár okamžiků, které ovlivní zásadním způsobem váš život a jeden takový přišel toho " obyčejného dne " a natrvalo změnil ( a dal ráz ) mému životu. Snímek ( vyjma vynikajících hereckých výkonů ) oplývá výborným způsobem zachycenou atmosférou tehdejšího Bronxu, vše navíc ještě umocněno stylovou hudbou Butche Barbella. A Bronx tale je snímek, který se vám s postupujícím časem čím dál tím více dostává " pod kůži " , abyste si při závěrečném dovětku pouze zhluboka povzdechly.. škoda, že je již konec. Co říci závěrem? Snad jen, že..... nejsmutnější věcí v životě je PROMARNĚNÝ TALENT. p.s. tenhle snímek ( ač se to na první pohled nemusí zdát ) doceníte ještě více s pokročilým věkem a jako bonus pro někoho Mariova zkouška, pro mě osobně to je Sonnyho zkouška s dveřmi. Navíc Bobby moc dobře ví, že na "staré dobré kamárády" se nezapomíná (viz závěrečná scéna střídání stráží Palminteri - J. Pesci). (12.01.2009)

A půl. K dokonalosti mi k tomu až možná příliš neseděl dabing hlavní postavy v podání Filipa Švarce, která nás celým filmem provádí. Takže ta chybějící "hvězdná půlka" je za to. S tímto filmem jsem si plně uvědomila rozsah významu, který díky mistrovské trilogii Kmotr, zcela změnil mé vnímání a pohled na gangsterské filmy. Je vidět, že Bobby De Niro tyto postavy nejen excelentně často ztvárňuje, ale také se v této tématice díky tomu brilantně vyzná. V Příběhu z Bronxu mi obdivuhodným způsobem předvedl své filmařské umění za famózní scénáristické práce Chazza Palminteriho. Ten zde také zastával tu nejdůležitější hlavní postavu a vedle De Nira mě naprosto ohromil. Ten mafiánský chlapík byl tak charizmatický, že i já bych zřejmě nebyla schopna odolat mu. Postavu synka skvěle ztvárnil sympatický, pohledný mladík jménem Lillo Brancato. Film obsahuje spoustu silných a působivých scén. Mrazilo mě po celém těle při scéně, kdy nezbední hoši napadnou své černé spoluobčany projíždějící "jejich" čtvrtí na kole a jako hudební doprovod při jejich násilných skutcích zaznívá píseň Night In White Satin. To jsem vážně měla husí kůži po celém těle. Příběh z Bronxu není na tuto tématiku tolik násilný a brutální, jak většinou bývá, neodehrává se přímo v srdci neúprosného gangsterského doupěte, je situován kdesi na předměstí, a ne do velkých měst a toho opravdového, černého podsvětí, kde jsou ta "velká zvířata." Příběh z Bronxu je spíše příběh o jednom pracujícím otci, který se snaží svého zvídavého syna uchránit před nebezpečným prostředím a světem, kterému ještě nemůže rozumět. A především před jedním "Velkým mužem." Synek je však příliš přitahován tím elegantním mužem v obleku a jeho společníky. Vydává se na cestu, o jejíchž nástrahách a možnostech ještě nemá ani tušení. Film líčí tento nebezpečný svět, jaký opravdu je, aniž by jím protékaly potoky krve. Zároveň do něj zapracovává téma rasových problémů a rodiny. Chlapec se jednoho dne zachová správně k nesprávnému člověku. Ten mu jako výraz díků podá ruku, jejímž uchopením mezi nimi vznikne silné pouto, které mu začne utvářet celý jeho budoucí život. Ač byl Chazz zřejmě nečistou postavou, tak na mě zapůsobil velmi kladně. Jeho rozmluvy, myšlenky a životní názory na okolí, jeho postavení a život na mě velmi zapůsobily. Také díky tomu jsem z něj měla dobrý dojem. Něco jako správný gangster:) Takže, Roberte, velké díky za tento zážitek. (11.08.2010)

Ukázka toho, že žánr nostalgického vzpomínání na dávno uplynulá léta zlatého dětství i "bezstarostné" puberty lze obměňovat doslova donekonečna a předmětem tohoto vzpomínání se může stát i zdánlivě nazáviděníhodné postavení chudého dítěte z gangsterské čtvrti (viz Leoneho freska Tenkrát v Americe). Tentokrát je tu však patrný vliv rodinného prostředí, především morálně silného otce, jenž se snaží distancovat od obvyklých způsobů svého prostředí a založit bezpečnou existenci sebe a hlavně své rodiny pouze na poctivé práci, což je samozřejmě pro jeho syna málo atraktivní a spíše útrpná pozice, kvůli čemuž se opírá i autoritu jimou, o silného a pragmatického místního bosse. Paralelně se nám tak vyvíjejí dva odlišné vztahy, oba v rovině otec-syn, oba však vycházející z jiného přesvědčení a jiných životních zkušeností. Konečné řešení je asi neočekávaně idylické a až nestravitelně optimistické, ale je tomu snad, proto aby byl zachován nostalgicky jemný vzpomínkový příběh. Myslím si, že De Niro ve své režijní prvotině trochu neodhadl míru a do svého snímku zakomponoval až příliš mnoho problémů a otázek, z čehož vyplývá, že ne vše tu působí úplně přirozeně a příhodně. Za naprostý krok špatným směrem pak považuji onu variaci na montecko-capuletské téma, dokonce v úplně nevkusném "růžovém" ladění! (06.12.2004)

No vidno, že gangsterské filmy musím ešte dobiehať a som rád, že medzi nimi je aj tento skvelý snímok. Z mafiánskej časti, ktorá je trochu rozťahaná, keď sa Calogero snaží stať gangsterom a jeho vzorom je Sonny sa tu vynára aj rasistická otázka, ktorá je ukážkovo pripravená a skôr by som povedal, že sa perfektne dopĺňajú. Akurát ma prekvapuje, prečo De Niro figuruje na prvom mieste v titulkoch, keď vo filme hral vedľajšiu rolu. Keď hrá Shyamalan vo svojom filme nejakú vedľajšiu rolu tiež sa nedá na prvé miesto. 80%. (17.10.2006)

To že je Robert De Niro skvělej herec jsem věděl, ale že je i výborný režisér, to vidím poprvé. Scénář i dialogy skvěle napsané, každá postava má svůj charakteristický rys povahy a uvažování, atmosféra pohlcujicí. Po delší době film, který mě do děje vtáhl a pustil až u závěrečných titulků. [8/10] (26.04.2009)