Richard II (S01E01)

Shakespeare v klasickém balení a bez experimentování, takže se nekoná přenesení děje do jiné doby nebo změna pohlaví postav. Těšit se můžeme nejen na dobové kostýmy, ale i zpropadenou shakespearovskou angličtinu. Pokud se někdy série Hollow Crown dostane na ČT, silně doporučuju dabing v moderním překladu, protože číst zároveň titulky a pochopit smysl veršů (!) je spíš divácký masochismus. Vzniká tak podivná směs realističnosti a divadelní nadsázky. Vizuální symbolismus si ovšem tvůrci mohli odpustit, je to hloupé podceňování diváka. Film pochopitelně táhnou hlavně herci a Ben Whishaw nezklamal - jeho Richard je zženštilý, teatrální, ukecaný a často nepříjemný a divákovy sympatie stoupají právě tak, jak klesá jeho šťastná hvězda. (27.11.2013)

Komorní film s krásným shakespearovským žargonem (aby ne, když jde o dílo na motivy Shakespearovy hry). Richard II. je příběh o slabém králi, který je sice inteligentní, ale k vládnutí i tak nezpůsobilý, což stojí za jeho pádem. Na počátku si říkám, zda mu mám fandit či přát pád. S blížícím se závěrem se však přikláním k první variantě. Tento velice divadelně působící film (v dobrém mínění) je také charakterově rozmanitý, jak to sám Shakespear ve svých historických dramatech dokázal. Ovšem zde žádné čisté zlo či čisté dobro nenajdeme. Všichni mají své odstíny šedi a nikdo není jen hodný či jen zlý. Rozhodně ne tedy u hlavních postav. Herci své role zvládají s bravurou par excelence a vše co jsem očekával, jsem vlastně i dostal. Proto hodnotím s menší rezervou v očekávání na kvalitu dalších epizod. 80% (23.04.2015)

Vilfrýd Šekspír vyžaduje vždy maximální dávku pozornosti a správnou náladu. Tu jsem dnes nepochybně neměl, anebo udělali angličtí soudruzi při natáčení chybu. Ty bezbřehé dialogy ve chvílích těsně před bitvou mi povětšinou vůbec nevadí, ale tady mi připadá, že ani o nic jiného nejde, jelikož se vůbec, ale vůbec nic neděje. Z historického hlediska stačí deset minut wikipedie a víme vše. Takže jedině milovník krále dramatiků si užije naplno. Já jen na 60% (12.12.2014)

Richard II. byl pro mě vždy ve stínu zbylých Shakespearových historických děl; a to nikoli kvůli atypicky striktně květnatě veršované formě, ale čistě z toho důvodu, že jeho hlavní postava mi připadá nejnezajímavější z Shakespearových velkých hlavních postav. Což je v přímém kontrastu s Bolingbrokem, který ač má mnohem méně prostoru a méně deklamací, tak je v mých očích neskonale zajímavější i rozervanější postavou. Každopádně odvážné Whishawovo "zženštilé" pojetí Richarda II. tuto postavu v mých očích výrazně vylepšuje. Vezmu-li v potaz, jak moc je jeho výkon svázán absolutní věrností původnímu textu, tak si rozhodně nezaslouží nic menšího než slova obdivu. Každopádně to i tak nic nemění na tom, že Bolingbroke je pro mě hlavní postavou Richarda II. a právě v jeho představiteli nacházím kámen úrazu této adaptace. Jak mám Rory Kinneara rád (a jak rozhodně není špatný!), tak v té plejádě pánů herců je přeci jen poněkud na druhé koleji. Což je věčná škoda i s ohledem na to, že předčasným vrcholem je již konfrontace Johna z Gauntu s Richardem. (18.05.2013)

Tak nevím, jestli nezraním city pravověrných ctitelů klasického anglického dramatu a legendárního Williama Shakespeara zvlášť. Jedna hvězdička je za velkorysou výpravu, tady je vidět, že Britové svého klasika opravdu ctí a snaží se maximálně vyjít vstříc potřebám jeho historických dramat, takže můžeme obdivovat skvostné britské hrady, ze kterých dýchá nefalšovaný středověk, a neméně můžeme obdivovat i rytířskou zbroj a ošacení filmových hrdinů. Druhá hvězdička je za příběh, protože Shakespeare vycházel ze skutečných dějin anglické koruny a její dějiny byly ve 14. a 15. století opravdu bohaté na události a strhující lidská dramata. Jinak ale nevím, co ocenit. Čtyřdílné dílo V kruhu koruny dojíždí především na svatou úctu, kterou tvůrci k Shakespearovi chovají, a z toho vycházející maximální snahu zachovat jeho hry bez úprav, které by přiblížily Shakespearovy hry dnešnímu divákovi a vešly se do podoby filmového díla a nikoliv divadelní hry. Je tam zkrátka a dobře moc blankversů, tedy shakespearovských veršů, je tam moc monologů v naprosto nepatřičných chvílích, kdy hrdina přemýšlí nahlas, aby divákovi tlumočil své myšlenky. Je tam moc vznešených slov, patetických frází a dost zřetelně je znát, že to psal autor v době vrcholné renesance dvorskému publiku. Tohle zkrátka není myšlení středověkých postav. Je až úsměvné, že fantasy seriál Hra o trůny, jehož autor vycházel z příběhů feudálních klanů z doby války dvou růží, když odmyslíme balast fantasy prvků, dokáže zprostředkovat atmosféru vrcholného středověku líp, než se to daří Shakespearovi. Celkový dojem: 40 %. (11.05.2014)