V tieni upíra

Pokud jste neviděli původního Nosferata, Shadow of the Vampire vám toho řekne hodně málo. Přelomový snímek ze dvacátých let si však přímo říká o podobnou "rekonstrukci", která přiblíží dnešnímu divákovi situaci, ve které se nacházeli filmaři oné doby, kdy filmový průmysl teprve začínal vznikat. Zaznamenaný fakt, že tehdejší režiséři byli fetující maniaci a herci "stanislavského" školy skuteční upíři, je nejpíš lehce přehnaný, ale ideálně dokresluje atmosféru, kterou členové štábu při natáčení zažívali. (11.10.2011)

Film o jednom z prvních zfilmovaných příběhů o Draculovi, avšak bez možnosti použití tohoto jména (nezakoupená práva). Film původní byl opředený nejedním nevysvětleným zmizením, případy pomatení a dokonce pověrám o nelidském původu představitele hrabě Orlocka Maxe Schrecka. Tyto tvrzení se časem začaly označovat, jako jedny z prvních reklamních tahů. Ve stínu upíra je ve své podstatě laciný film (jde o to zda schválně), který těží z účasti hereckých hvězd a pro filmového fanouška obrovsky zajímavým námětem. Ten se však daří plně využívat pouze v prvopočátku snímku. Později už převládá spíše snaha nějakým způsobem se alespoň dokopat ke konci, který však rozhodně stojí za odpuštění některých nedostatků a stejně tak i zvýšení konečného hodnocení. (19.04.2012)

Jak to bylo s doopravdy Maxem Schreckem, představitelem upíra v legendárním němém hororu Nosferatu? Měl tak dokonalý kostým (masku) nebo se jednalo o opravdového upíra, kterého si režisér Murnau velice draze koupil? Proč se při natáčení choval tak podivně a stranic se okolnímu štábu? To jsou základní věci, na které se snaží odpovědět rádoby strhující drama Ve stínu upíra. I když je nám jasné, že s tou odpovědí to nebude tak jednoduché, samozřejmě se o žádné její hledání nejedná, snímek je spíše o tom, co kdyby byl Max Schreck opravdu upír. Jedná se o námět nikterak originální, ale na druhou stranu velice zajímavý, vždyť tvůrci mohou touto cestou natočit horor o vzniku hororu... To se jim bohužel nedaří, zrazuje totiž samotný scénář, který je složen z nezajímavých situací spojených plytkou dějovou linkou. Děj je neuvěřitelně přímočarý a divák hned vše ví, Steven Katz před ním totiž nic neschovává, nenechává si žádná esa v rukávu, díky nimž by mohl na konci šokovat. Scénáristovi se dokonce ani nepodařilo stvořit nějakou tu větší škálu charakterů a hlavní protagonisty do ní přiřadit. Ono se vůbec zdá, že si psal scénář spíše jen tak sám pro sebe, a když se s ním chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto, že bude podle něj natočen film. Stejně jako scénář je nezajímavá i režie, je sice vidět snaha o navození dobové atmosféry, ale nejsem si jist, zda byla opravdu nutná. Místo té dobové by se měli tvůrci soustředit spíše na napínavou atmosféru, mohli si s filmem více zaexperimentovat, aby byl zajímavější a objevily se v něm alespoň nějaké nečekané prvky... Teď už mi snad zbývá pochválit jen herce, protože ti odvedli opravdu dobrý výkon, zvláště Wiliamu Defoe, Udo Kierovi a Johnu Malkovichovi. Škoda... (27.01.2006)

Konečně jedna zábavná konspirační teorie. Nejsympatičtější pro mě je to, že o zápletku tu jde vlastně tak trochu mimochodem a celý film je vlastně pocta filmařskému řemeslu v éře němého filmu a konkrétně Murnauově eposu. Rozhovor o tom, proč musel Orlok vysát zrovna kameramana a ne skriptku, která není tak důležitá. Stejně tak scéna o režisérském egu a neustálém stresu producenta mě přesvědčil o tom, s jakým nenuceným nadhledem Merhige ke svému filmu přistupuje. Jak přiznává, že se nesnaží o to vyrovnat se Murnauově veledílu, ale chce jen tak navnadit diváka, aby si původního Upíra z Nosferatu pustil. Zkrátka taková škola hrou s výborně vypointovaným závěrem o věčném souboji geniality a šílenství. O životě, smrti a věčnosti nejen filmového umění. (02.02.2013)

„Ve stínu upíra“ je krásnou ódou na staré horory a na staré principy vytváření děsu. Ukazuje, že zde máme dědictví skvělých filmů, a také to, že děs je možné vytvářet opravdu atmosférou, scénami, nikoli jen krví a monstrózně hlasitou hudbou. E. Elias Merhige natočil snímek, který stojí za to vidět, protože v něm najdete napětí, hrůzu, fascinaci i fanatismus. A přitom je to pořád zábavné. (30.03.2015)